Příšerná organizace. Výběr starších žáků BK Synthesia a BVK Holice se zúčastnil druhé části EYBL U15, která se hrála v Istanbulu. Jak honosně se prezentuje turecký basketbal na vrcholové mužské úrovni, tak tato akce, na které hrály týmy z různých evropských zemí, byla nedůstojná. O tom, jak to v Istanbulu vypadalo, informuje Jan Procházka, trenér BK Pardubice.

V HALE NIC NEFUNGOVALO
Po čtyřdenním pobytu na samém okraji u istanbulského letiště jsme se všichni utvrdili v tom, že rčení: Je to tady jako v Turecku, má evidentně objektivní základ. Na turnaj organizace EYBL hráčů do 15 let se sjela celá plejáda kvalitních žákovských týmů, z nichž každý odehrál čtyři zajímavé a poučné duely.
Bohužel v podmínkách, za nichž by se u nás snad ani v dnešní době nemohlo hrát. V nepříliš útulné ponuré hale s řadou nesvítících světel nefungovalo vůbec nic: časomíra, měření 24 vteřin, šipka na stolku rozhodčích, ukazatele osobních chyb družstva v průběhu čtvrtin, to všechno jste si museli domýšlet. Proto se stávalo, že zápasy končily po hodině a čtvrt hrubého času, dobrovolníky u stolku ani rozhodčí zápasy asi příliš nebavily, tak proč nehrát polohrubý čas, když vás nikdo nemůže kontrolovat, že? Při utkání týmům kdykoli rozhodčí odebrali míč pro porušení 24 vteřinového pravidla na útok, nikdo bohužel nikoho nijak na blížící se konec útoku neupozorňoval…
Přesné výsledky jsme museli nejdříve rozšifrovat z hodně nečitelných kopií zápisů o utkáních. Nebyly doprovázeny technickými zápisy, jejichž zajištění jsme se v podmínkách tohoto turnaje ani nesnažili reklamovat…
Žádný ze zmíněných faktorů nemá být výmluvou pro naše čtyři prohry. Všechny ovšem byly velmi čestné, s výjimkou druhého poločasu úvodního zápasu s polským Wloclawkem, v němž společný pardubicko – holický výběr hrající pod značkou našeho klubu trošičku podlehl zmaru.


ŠESTICE VŠE NEPORVALA…
Naši hráči odehráli velmi dobrá utkání a všechna ztratili až v samém závěru, kdy klíčové šestici Suchomel, Pluhař, Vlček, Mrázek, Půlpán, Mikuláš buď docházely síly, nebo měla problémy s osobními chybami. I další hráči měli několik světlých okamžiků, byl však vidět evidentní rozdíl ve zkušenostech a herní praxi mezi nimi a výše jmenovanou šesticí. Museli jsme se s tím vyrovnávat jako s jistým handicapem oproti dalším týmům, které točily vyrovnanou desítku hráčů.
Pro všechny kluky to musela být cenná zkušenost. Nyní si budou vážit krásných podmínek, v nichž hrají basketbal doma, českých rozhodčích, kteří občas písknou podivnou věc, ale zdaleka ne tak často jako na tomto turnaji. A rovněž , krásných, z pohledu pravidel, dokonale vybavených tělocvičen…
Turnaj by pro všechny měl být velkou motivací dostat se individuálně na úroveň soupeřů nejenom po technické stránce, ale i po stránce rychlostní a zejména silové, v níž jsme zaostávali asi nejvíce. Hodně se to projevovalo na doskoku, kde jsme nedokázali vytvářet fyzický kontakt, ačkoli výškově jsme problémy neměli. Dvě třetiny odražených míčů končily u soupeře.


ROZHODOVALA SÍLA
Abychom nebyli jenom negativní – přestože jsme tentokráte na rozdíl od turnaje v Rumunsku výsledkově nezazářili, opticky naše hra už vypadala lépe. Bylo v ní daleko méně ztrát a zběsilých zakončení, soupeři však byli oproti těm rumunským přece jenom o kousíček výš, a proto nakonec náš tuhý odpor vždycky srazili. Ačkoli výhry potěší, tentokráte jsme mohli mít radost z toho, že opticky jsme soupeřům byli vyrovnaným týmem a o prohře více než basketbalová kvalita rozhodovaly silové schopnosti.
 To je ale asi dlouhodobým tréninkovým procesem nejsnadněji odstranitelné manko. A začneme na něm usilovně pracovat v kategorii kadetů a juniorů. Z jednotlivců podával asi nejvyrovnanější výkony holický Mikuláš. Po nevydařeném vstupu šel hodně nahoru Suchomel Vlček a Mrázek s Půlpánem. Trochu za svými výbornými výkony z Oradey zaostal Pluhař. Z nestabilních hráčů udělal největší posun Votava. Vysloveně nezklamal nikdo z dvanáctky, v níž oproti rumunské nominaci zraněného Procházku nahradil Bobryshev.
 

Zážitky u Bosporu

 „Kromě sportovních zážitků nás zaujaly turecké toalety, nezamykatelné pokoje na ubytovně, svlékání bot do výtahu, vedro na pokojích, kde nefungovaly zavírací ventily topení. A zejména kaskadérské pěší putování do nejbližšího kilometr vzdáleného obchodního centra přes svodidla a těsně podél nejfrekventovanějších magistrál hraničící s bojem o přežití. Stejně však chodily i domorodkyně s malými dětmi v náručí, jiná cesta do obchodu prostě neexistovala. Turecké dobrodružství jsme si zpestřili čtyřhodinovým pobytem ve starobylém centru evropské části Istanbulu, pohledem na Bospor, mešity, návštěvou restaurace a tamních obchůdků v uzoučkých uličkách. To aby chlapci poznali i něco jiného než halu ve druhém podlaží pod zemí. Zase ale jednou platilo otřepané rčení: Všude dobře, doma nejlíp.“ (fn)

Turecké výsledky
BK Pardubice – TKM Wloclawek (Polsko) 38:68, – BA Pontevecchio (Itálie) 65:78, – CSKA Sofia (Bulharsko) 58:60, – CSM Oradea (Rumunsko) 59:85.
Celkově skončil v EYBL pardubický výběr z 28 týmů na 11. místě.