I v tom nejcennějším dresu. Nejen v lize. TOMÁŠ VYORAL po přestupu z Nymburka, kde z větší části svého angažmá zahříval lavičku se přesunul do Pardubic, kde prakticky nesleze z palubovky. Podobné to je i v národním týmu. Na mistrovství světa v Číně pouze paběrkoval, za to v úvodních dvou duelech kvalifikace na Eurobasketbal 2021 natočil na něj velkou porci minut. Doma, a to doslova v Pardubicích proti Dánsku (výhra 75:71) nasbíral téměř 23 minut a v Litvě při prohře 89:97 něco přes 20 minut. Nicméně bylo to způsobené tím, že si hlavní rozehrávač Tomáš Satoranský plní povinnosti v NBA.

Jste spokojený s tím, že jste favorita tři čtvrtiny notně trápili, nebo naopak rozčarovaný, že jste nakonec prohráli?
Každopádně je určitě škoda, že jsme prohráli. Tři čtvrtě zápasu jsme byli Litvě vyrovnaným soupeřem. Ne-li lepším. Pak se nám bohužel nepovedl konec samotný závěr třetí čtvrtiny a hlavně úvodní pětiminutovka té poslední. Schytali jsme dlouhou šňůru bez vstřeleného bodu a pak už to bylo těžké otáčet. Kor, když jsme neubránili ani jeden útok. Soupeř si vypracoval výraznější náskok a poslední tři minuty už se jen dohrávalo.

První koš v závěrečném dějství, a to ještě ze šestek, jste dali až po čtyřech a půl minutách. Co dělala Litva jinak v obraně?
Nemyslím si, že by dělala něco jinak. My jsme minuli tři volné trojky a oni na druhé straně své střely proměňovali, a to byl asi ten největší rozdíl.

V první čtvrtině vás soupeř přehrával pod košem. Ve druhé jste se na to zaměřili a domácí se vytasili s perfektní střelbou z dálky. Bylo těžké všechno ohlídat?
Bylo to způsobené tím, že prakticky na každém postu jsme měli nižší hráče. Jejich převaha pod košem byla určitě znát. My jsme si museli vypomáhat, a tím pádem jsme nestačili dorotovávat k těm střelcům na perimetru. Museli jsme něco risknou, no. Oni ze začátku nedávali, právě proto, že jsme dobře rotovali. Potom bohužel začali pravidelně dávat a my měli ten obrovitý střelecký výpadek.

Všechno vám hrálo do karet. Basketbalové velmoci jste pořádně brnkali na nervy. Litva navíc musela po výprasku v Belgii vyhrát. Asi mrzí o to víc, že jste mohli dobýt „chrám“.
Musíme litovat závěru třetí čtvrtiny. V tu chvíli jsme vedli o devět a do jejího konce už moc nezbývalo. Škoda, že jsme s tímto náskok nepřešli do čtvrté čtvrtiny. Možná by to vypadalo jinak. Litva nás dotáhla a potom to byla otázka dvou, tří tříbodových akcí zkraje poslední části.

Vnímal jste v průběhu utkání s chování litevských hráčů, že jsou nervózní?
Oni hlavně už nesměli prohrát, protože kdyby podlehli i nám, tak by si hodně ztížili situaci ve skupině. Navíc v prohrát ve své zemi, kde je basketbal sportem jedna. No nevím, nevím, jak by to vzala tamní veřejnost… Podle mě jsme je překvapili, tím jak jsme hráli. A to přestože, stejně jako oni, jsme neměli k dispozici ty nejlepší hráče. Ukázali jsme, že jsme konkurence schopní i ve změněné sestavě.

Nakonec k prohře přispěl i fakt, že jste hráli v užší rotaci. Ne početně ale hráčů, kterým se nedařilo. Souhlasíte?
No nevím. Některým klukům to opravdu tolik nešlo. Ale to je zápas od zápasu. Teď to šlo zase Vojtovi Hrubanovi a nešlo to jiným. Šanci dostali někteří hráči, kteří by tady za normálních okolností nebyli. Dostali příležitost, každá zkušenost je pro ně dobrá.

Vyburcovalo Litvu domácí, místy až frenetické publikum a hrál jste někdy před podobnou návštěvou?
Už jsem hrál před tolika lidmi. Podle mého názoru diváci nebyli až tak divocí. Jejich tým jsme totiž drželi při zemi. Určovali jsme ráz zápasu a oni se nemohli dostat do tempa. Až v závěrečné čtvrtině, kdy jsme vypadli koně jsme stejně je, jako domácí hráče dostali na koně.

V tomto kvalifikačním okně jste si v národním týmu zahrál patrně nejvíc. Jak jste spokojený se svými výkony?
Docela spokojený jsem, ale mohlo to být ještě o trochu lepší. Jsem rád za to, kolik jsem dostal minut. Na dalším srazu se budu snažit, aby mé výkony byly ještě kvalitnější.

Favoritem skupiny je Litva, do hry se přimíchala Belgie, vy máte postup na Eurobasketbal jistý. Je v českých silách skupinu vyhrát?
No pochopitelně. Do každého dalšího zápasu půjdeme s jasným cílem, a to vyhrát. Ano jeden nepůjdeme jen tak, že ho musíme odehrát. Kdo ví? Uvidíme, jak na to půjde.