Kromě elektronizace soudnictví mu k tomu má posloužit i nový systém takzvaných soudních týmů. Mají je tvořit soudci, asistenti soudců a případně další pracovníci. Práce v týmu by měla být efektivně rozdělena tak, že soudci připadne právě jen to nejdůležitější – rozhodování. Veškeré administrativní úkony potom zařídí kvalifikovaný personál.

První krok již byl učiněn: od prvního dubna 2006 soudy mohou přijímat asistenty soudců. Tedy vystudované právníky, kteří mají soudcům pomáhat s jednoduššími rozhodnutími a pomoci jim od časově náročného „papírování“. Vytváření soudních týmů je však teprve v plenkách. „Myslím, že je to výborný nápad, ale těžko jej bude možné uskutečnit ze dne na den. Taková blesková revoluce v organizaci soudu by se jistě vymstila, namísto urychlení by došlo ke zbytečným zmatkům. Už teď nám ale asistenti pomáhají, spolupráce funguje opravdu dobře,“ řekl předseda královéhradeckého krajského soudu Milan Bořek. Dodal, že i přes trvalý nárůst případů se soudu daří udržovat přiměřenou délku řízení, obvyklou v zemích Evropské unie.

V současné době pracuje na královéhradeckém krajském soudu pět asistentů, dalších pět pak v pobočce v Pardubicích. „Byl bych nesmírně rád, kdyby v blízké budoucnosti měl každý z předsedů senátů k ruce svého asistenta. Zkušenosti jsou opravdu výborné,“ vyjadřil své přání Jan Čipera, místopředseda soudu pro občanskoprávní věci. Podobně jako asistenti pomáhají v práci soudu i vyšší soudní úředníci. Jde o vyškolené odborníky, kteří však nemusí mít ze zákona právnické vzdělání. U krajského soudu jich nyní působí sedmnáct.

Důvody zavedení soudních týmů jsou i ekonomické. Řadu jednoduchých úkonů, které dnes leží na soudci, je možné přenést na nižší soudní personál. Práce asistenta soudce jakožto profesionálního právníka je přitom levnější. Protože práci týmu organizuje soudce, není třeba obávat se toho, že by utrpěla právní jistota občanů.