Příběh pardubické Tesly
KDY: kdykoliv
KDE: webové stránky Východočeského muzea Pardubice

V druhé polovině minulého století byla pardubická Tesla synonymem úspěšného podniku, který vyráběl oblíbené elektrospotřebiče, dával jméno neméně populárnímu hokejovému klubu a zaměstnání i náplň volného času mnoha Pardubičanům. Tesla byla fenoménem, který prostupoval život Pardubic v mnoha sférách. Na starých fotografiích i ukázkách její produkce ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích ji ode od tohoto týdne přibližuje nová webová výstava Odchází Telegrafia, přichází Tesla. Dostupná je na stránce tinyurl.com/pardubickatesla. „Nejstarší historii slavné pardubické továrny jsme popsali v předchozí webové výstavě Telegrafia – babička Tesly. Příběh jsme opustili na konci druhé světové války. Po ní následovala národní správa, přeměna na národní podnik, nový název a zcela nová éra,“ přiblížil zrod Tesly autor výstavy, historik Zdeněk Horák. Kde vzala továrna nové jméno? „Byl zvolen k poctě vědce a vynálezce srbského původu Nikoly Tesly, který mimo jiné studoval i v Praze na Karlově univerzitě. Zemřel v roce 1943 v USA a díky popularitě slovanských Srbů a Jugoslávie v českém prostředí bylo jeho jméno v názvu přijato příznivě,“ popsal Horák. „Po roztržce mezi Jugoslávií a Sovětským svazem se českoslovenští komunisté museli s pojmenováním Tesla nějak ideologicky vyrovnat – krátkodobě se tedy užívalo poněkud těžkopádně znějící vysvětlení, že Te-sla znamená zkratku technika slaboproudá,“ dodal historik. Tesla vyráběla především slaboproudou elektroniku – telefonní zařízení, radiopřijímače, televizory nebo  radiolokační zařízení. K původním třem provozovnám v Pardubicích časem přibylo výzkumné pracoviště v Kokešově – Opočínku, na konci 50. let začal rozvoj areálu u Zámečku. O jednotlivé segmenty výroby se také dělily další Tesly v Československu – například rozhlasové ústředny převzala Tesla Valašské Meziříčí a televizory Tesla Orava.

Hrajeme spolu za Pardubice
KDY: 22. ledna od 16.30 hodin
KDE: Enteria aréna Pardubice
ZA KOLIK: 130 Kč/osoba

Již po osmé připravuje Komorní filharmonice Pardubice s basketbalovým klubem JIP Pardubice netradiční zážitek 2 v 1 nazvaný Hrajeme spolu za Pardubice. Nejprve se můžete těšit na koncert, poté bude následovat ligové utkání domácí Beksy proti hostujícímu týmu. Místo dříve avizovaného hosta Adama Plachetky, jehož pracovní povinnosti na poslední chvíli odvedly do newyorkské Metropolitní opery, vystoupí v pardubické enteria areně hvězdný tenorista Štefan Margita. V jeho podání vyslechnete nejen slavné operní árie, ale těšit se můžete i na muzikálové melodie či populární písně. Hrajeme spolu za Pardubice začme v sobotu v 16.30 hodin v Enteria aréně v Pardubicích. 

Tajný kryt
KDY: 22. ledna od 11 hodin
KDE: Zámek Pardubice
ZA KOLIK: 80 Kč dospělí, 60 Kč děti do 12 let

Vydejte se do tajného krytu vybudovaného v době studené války v zámeckém valu. V případě útoku nepřítele nebo zasažení města radioaktivním spadem mělo z jeho podzemních prostor krajské velitelství civilní obrany řídit záchranné práce. Na vlastní oči uvidíte, jak se lidé v takovém případě mohli z krytu dorozumívat s okolím, jak naftový generátor vyráběl elektrický proud, vyzkoušíte si, co obnášelo ručně udržovat v chodu filtraci vzduchu. V krytu je celoročně teplota mezi 12 až 15°C, nezapomeňte tedy na přiměřené oblečení. Vzhledem k uzavřeným prostorám se prohlídky konají v rouškách. Rezervace prohlídek na telefonním čísle 607 034 110 nebo e-mailu rezervace@vcm.cz. Další prohlídka je v neděli 23. ledna od 13 hodin.

Tvůrčí neděle: Stopy minulosti
KDY: 23. ledna od 15 hodin
KDE: Galerie města Pardubic, Příhrádek
ZA KOLIK: 50 Kč/osoba

Galerie města Pardubic (GAMPA) připravila nedělní dílnu (nejen) pro děti, ale i pro jejich rodiče a další dospěláky, kteří se nebojí zkoumat zákoutí a možnosti současného umění i sebe sama. Tvůrčí dílna vám představí práci a myšlení umělce Jara Vargy na výstavě Proluky. Dílna bude probíhat přímo s autorem, který přiblíží, co prostřednictvím svého umění zkoumá a v čem a jestli vůbec jsou podle něj pro nás důležití hrdinové. Nutná rezervace: Nikola Březinová, brezinova@gmpardubice.cz, +420 608 209 897

70 let provozu trolejbusů v Pardubicích
KDY: 22. ledna
KDE: Pardubice

V sobotu 22. ledna 2022 oslavíme 70 let od chvíle, kdy v Pardubicích poprvé vyjely trolejbusy podle jízdního řádu. Na běžných spojích linky 3, která už v roce 1952 spojovala Pardubice a lázeňské město Bohdaneč, budou v tento den zastoupeny všechny typy běžně provozovaných nízkopodlažních trolejbusů. V odpoledních hodinách bude na mimořádných spojích navíc nasazen trolejbus Škoda 14Tr., tedy zástupce typu vozidel, která začala být sériově vyráběna před 40 lety, v roce 1982. Jízdy na pravidelných spojích jsou v režimu aktuálních tarifních podmínek. Pro jízdu v historickém trolejbusu je třeba zakoupit u řidiče celodenní jízdenku za 15 Kč. Další informace najdete na webu Dopravního podniku Pardubice (www.dpmp.cz).

Chrudimsko

Přednáška Jana Pačese
KDY: 21. ledna
KDE: Dvakačovice

V sále evangelické fary ve Dvakačovicích můžete v pátek 21. ledna navštívit přednášku biochemika a molekulárního genetika Jana Pačese. Téma zní "Umělý život a co na to věda: Je to možné?". Začátek v 17.30 hodin. 

Obrazy a vějíře
KDY: do 28. ledna, v sobotu od 9 do 11 hodin
KDE: Městská galerie Třemošnice

V Městské galerii Třemošnice můžete do 28. ledna navštívit výstavu obrazů Jaroslava Komárka a vějířů Pavlíny Markové. Galerie je otevřena od úterý do pátku od 13 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 11 hodin. 

Vzpomínky na černobílý svět: Afričané v habsburské monarchii
KDY: do 10. 7. 2022
KDE: Zámek Slatiňany

Putovní panelová výstava, umístěná v exteriérech státního zámku Slatiňany, připomíná osudy Afričanů, kteří ve službách habsburské aristokracie působili od časů baroka na našem území. Důraz je kladen především na osobnost Angela Solimana, učeného Afričana knížat z Liechtensteinu, který se díky svým schopnostem dostal až na vrchol vídeňské osvícenské společnosti. Africkou společnici měla v 19. století i kněžna z Auerspergu, manželka majitele zámku ve Slatiňanech. Výstava se snaží připomenout, že právě v časech osvícenství vznikla zdánlivě moderní témata jako svoboda, občanská práva a rasismus, ovlivňující zásadním způsobem naši společnost do současnosti.

Humor nejen vánoční
KDY: do 30. ledna 2022
KDE: Městské muzeum Hlinsko

Do konce ledna v muzeu vystavuje hlinecký výtvarník Jiří Vaněk. Autorovy vystavené karikaturistické práce pocházejí z letité spolupráce s časopisem Mezinárodní politika. Autor zpracovává témata jako vztah Čechů a Slováků, Evropská unie, ropa, zbrojení, ekologie, volby, bankovnictví, ale i obecnější psychologické a sociální jevy. Otevřeno je vždy od úterý do pátku mezi 9. a 12. a 13. a 16. hodinou. V sobotu a neděli pak pouze odpoledne od 13 do 16 hodin.

Svitavsko

Dlouhý, Široký a Bystrozraký
KDY: 23. ledna od 15 hodin
KDE: Fabrika Svitavy
ZA KOLIK: 80 Kč

Divadlo Trám zve na nedělní představení klasických lidových pohádek. Pohádky jsou založeny na prvcích improvizace a především na přímé spolupráci s dětmi, které dostanou možnost aktivně se do děje zapojit.

Jiří Šindler – 100. výročí narození grafika
KDY: 22. ledna
KDE: Městské muzeum a galerie Polička

Městské muzeum a galerie Polička připravilo novou výstavu Jiří Šindler – 100. výročí narození grafika. Bude zahájena v sobotu ve 14.00 hodin ve výstavním sále muzea. Před 100 lety se v Poličce narodil nejvýznamnější zdejší grafik a ilustrátor. Většinu života prožil v Brně, kde vyučoval na Škole uměleckých řemesel, ale s Poličkou a nedalekou Korouhví, kde měl dům po rodičích, byl neustále ve spojení. Muzeum ze svých sbírek představí tři témata: ilustrace knih pro děti i dospělé, umělecká knižní vazba, hlaholice – písmo našich předků. Výstava potrvá do 27. 3. 2022.
 

Velký svitavský mechanický betlém
KDY: do 30. ledna
KDE: Městské muzeum Svitavy

Pokud jste si ještě nestihli prohlédnout Velký svitavský mechanický betlém v Městském muzeu ve Svitavách, zcela jistě vás potěší zpráva, že se muzeum rozhodlo jeho prezentaci prodloužit až do 30. ledna 2022. Zrekonstruovaná část betlému aktuálně měří deset metrů. Betlémy ke Svitavám patří již od poloviny 17. století, kdy se ve městě objevil první soubor. Tvorbě betlémů se věnovali také někteří barokní umělci spjatí se Svitavami, například Georg Anton Heinz. V 18. a 19. století počet betlémářů rostl, přičemž tento proces vygradoval v roce 1923, kdy byl ve Svitavách založen Spolek přátel betlémů. V tomto období bylo ve městě napočítáno na 400 vyřezávaných betlémů, z toho přibližně 40 mechanických, a Svitavy získaly přídomek město betlémů. Vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce však znamenalo ztrátu většiny z nich. Přesto pracovníci svitavského městského muzea shromáždili krátce po jeho založení v roce 1947 rozsáhlý betlémový soubor, sestavený zřejmě ze čtyř menších betlémů po bývalých svitavských majitelích německé národnosti, a vytvořili z něj jeden velký, částečně mechanický celek. Nejstarší figury pochází z konce 18. století, nejmladší jsou z roku 1942. Když bylo v šedesátých letech 20. století politicky rozhodnuto, že muzeum ve Svitavách bude přebudováno na expozici revolučních tradic, nacházel se betlém v důsledku nevhodného uložení ve vlhkých sklepních prostorách muzea ve velmi žalostné podobě. V havarijním stavu byl převezen do Východočeského muzea v Pardubicích, čímž byl de facto zachráněn. V roce 2012 se částečně dochovaný soubor po mnoha zdlouhavých jednáních vrátil zpět do Svitav a přikročilo se k jeho celkové rekonstrukci, která probíhá dodnes a bude ukončena v roce 2022.