Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) funguje od roku 2013 a vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita.

ARGENTINU má za sebou, tam ještě koronavir nijak neřeší.
Evropana tady teď nikdo nechce, hlásí ostravský cestovatel Honza Rendl z Chile

Na seznamu je nyní 48 míst včetně nových přírůstků. Je mezi nimi například vesnice Schengen, místo podepsání schengenské dohody o volném pohybu, centrum Atén nebo loděnice v Gdaňsku. Česko bylo dosud zastoupeno přemyslovským hradem v Olomouci.

Vzpomínka na Metternicha

Mezi deseti novými držiteli značky Evropské dědictví je mimo jiné skupina tří historických domů v centru lotyšské metropole Rigy nazývaná Tři bratři, vraky lodí u portugalského souostroví Azory nebo zbytky antického osídlení v italské Ostii. Zámek Kynžvart se na seznam dostal jako místo diplomatických setkání z dob, kdy byl jeho vlastníkem rakouský kancléř Klemens Metternich.

Pražská a brněnská kolonie moderních domů získala ocenění v rámci společné přihlášky Česka, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly kolonie funkcionalistických staveb po vzoru dílenského svazu Werkbund. Kromě Prahy a Brna lze tyto kolonie navštívit také ve Stuttgartu, ve Vratislavi, Vídni a Curychu.

Michal Guzi na vrcholu kopce Osmena Peak v jižní části ostrova Cebu
Český průvodce na Filipínách: Z Moalboalu se kvůli koronaviru stává město duchů

Evropské dědictví se liší od ostatních iniciativ v oblasti kulturního dědictví, jako jsou například seznam světového dědictví UNESCO, úmluvy UNESCO o nehmotném kulturním dědictví nebo "evropské kulturní trasy" Rady Evropy.