„Když jsem v březnu musel přestat chodit do práce, tak jsem nic nehledal a v podstatě jsem si užíval prázdnin a nijak jsem se tím nestresoval. Když mi začaly docházet finanční prostředky, tak jsem začal chodit na brigády,“ popisuje svou situaci na jaře Marek. Klub přestal fungovat v okamžiku, kdy opatření začala omezovat otevírací dobu. „Náš klub otevírá kolem 10. hodiny a hlavní táhlo klubu jsou Djové, kteří začínají hrát v 11, takže by to pro klub bylo spíš kontraproduktivní,“ vysvětluje. Začal tak pomáhat známému s e-shopem, kde se staral o objednávky.

Potom nouzový stav v České republice skončil. Došlo k rozvolnění veškerých opatření a klub mohl opět otevřít. „V létě jsme měli otevřeno asi měsíc a půl, ale mezitím jsem dostal dovolenou a byl jsem tam za celou dobu jenom dva týdny i ze zdravotních důvodů,“ vysvětluje. Pracovní poměr oficiálně ukončil na podzim a ještě v počátcích druhé vlny covidu se vrátil za bar do Pardubic a také začal pomáhat kamarádovi s rozvozem pro pardubickou restauraci. Jako stálou práci to však nebere. „Nepřemýšlím nad tím, že bych hledal něco jiného. Chtěl bych se za bar zase vrátit,“ přibližuje svoje plány do budoucna Marek.

I přes nelehkou situaci si však našel na této době něco pozitivního. Práce barmana je často spojována s ne příliš zdravým životním stylem. „Co mě teď na tom baví, je to, že mám takový normální režim. Člověk nežije nočním životem a nespí potom přes den. Pro tělo je to samozřejmě lepší a člověk se cítí líp,“ přiznává.

Nadále je v kontaktu se svými bývalými kolegy a i oni si museli hledat jiné zdroje financí. „Moji kolegové jezdí na různé montáže. Víceméně všichni ale čekáme na to, že se tam zase sejdeme. Doufáme, že by to snad v dubnu nebo květnu mohlo být a vrátíme se zase do starých zajetých kolejích,“ očekává Marek.

Andrea Pospíšilová

Ilustrační foto
Propouštění kvůli covidu se v kraji nekonalo. Nezaměstnanost má nejnižší v Česku