Kliknutím zvětšíteOd dob, kdy jsem byl dítkem školou povinným, jsem nosil v povědomí to, že v průvodu na "vostatky" byli proti nám vždy velcí šašci, kteří měli na dřevěných bidlech provázkem přivázané prasečí měchýře, kterými nás občas lehce polechtali po hlavě. Kominíci a další členové tohoto průvodu nás zase nečekaně mazali sazemi. Možná právě proto jsem tyto akce, skoro desítky let ani nevyhledával.
Jelikož letošní únorová sobota připravila nám všem téměř jarní den plný slunce, rozhodl jsem se do Horní Rovně zajet na kole s ambicí případně něco vyfotit. Již před devátou hodinou ranní probíhaly v hasičárně důkladné přípravy. Pojízdné uzenářství s předstihem roztopilo mobilní udírnu, sem tam se objevila před budovou již i maškara, která si šla zapálit cigáro nebo na čerstvém vzduchu vypít ranního turka či lahvičku. Před půl desátou dorazila na seřadiště i starostka obce Dolní Roveň Iva Vinařová a místostarosta Miloš Horák. Srdečně je přivítal nový předseda SDH Horní Roveň Luboš Roček. Ten v rámci oficiálního úvodu předal slovo právě paní starostce.
Iva Vinařová vyzdvihla skutečnost, že celé generace místních hasičů ctí tuto tradici a vyjádřila obdiv nad kreativitou při zapojování stále nových masek. Připomněla, že se naše obce nacházejí nedaleko ohniska výskytu ptačí chřipky, i to, že část naší spadá do pásma s mimořádnými veterinárními opatřeními. Popřála všem úspěšné absolvování průvodu, uznala, že v rámci všech nástrah je třeba tělo posílit vhodným druhem tekutého „očkování“. Poté již svěřila tuto část obce pod ochranu organizátorů.
Paní starostku jsem pozdravil i já, hovořila o tom, že nevěsta je kouzelná, ale postavu má trochu jako fotbalista. Já jsem jí odpověděl, ano, paní starostko, ale nemáte ten pocit, že spíš jako fotbalista amerického fotbalu? Vždyť má boty velikosti třináct… To ženich, musím uznat, to byl zase drobeček.
A zajímá vás, koho jsme vlastně v průvodu mohli vidět? Nechyběla zmíněná nevěsta s ženichem, medvěd se svým doprovodem, kominíci, četníci, šašci, cikáni (resp. Romové), velký obdiv sklidila celá parta z pohádkového Mrazíka a další. Víc než čtyřicet maškar!
Do kroku všem zmíněným, i všem ostatním vyhrávala svižná mládežnická kapela pod taktovkou Petra Slezáka. Omamná vůně klobás z pojízdné udírny lákala všechny okolní pozorovatele, všude vládla sluncem prosvícená dobrá nálada. Průvod prošel obcí, zastavil se na jednotlivých místech, a kdo měl zájem, tomu muzika zahrála přímo u jeho domova k poslechu i tanci. Odměnou za ochotu bylo pak malé občerstvení slaného, sladkého i tekutého charakteru.
Co dodat? Krásná akce, obdiv k tomu, že i mladí se zapojují, aby tradice pokračovala i dál. Když jsem tak viděl všechny ty krásné maškary, říkal jsem si, že je obrovská škoda pro obec, že nebyl zrovna přítomen nějaký režisér nebo scénárista, který by všem, především těm mladým a šikovným, řekl: „Přátelé, pojďte, obnovíme v Rovni ještě jednu ukrutnou, ale téměř zapomenutou tradici. Tradici ochotnického divadla!“. Bejvávaly totiž v Rovni krásné kulturní časy, které si bohužel ani já, přes svůj pokročilý věk osobně nepamatuji, ani pamatovat nemohu. Divadelní ochotníci v Rovni byli vynikající a dokázali vždy naplnit hlediště, nejprve v Dolní Rovni v sálu U Petrlů a po roce 1932 krásný, přímo jedinečný sál nově vybudované sokolovny, který má parametry výrazně přesahující úroveň mnoha krajských sálů! Vážení čtenáři, máte zase to obrovské štěstí, že jsem tam taky byl a opět pro vás pár amatérských obrázků pořídil. Tak neváhejte, a pokud chcete, nahlédněte i do přiložené fotogalerie z této akce.
Jaromír Pýcha, Dolní Roveň
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
