Zahrádky bez ohledu na letošní klimatické podmínky uplatňují právem svůj nárok na odpočinek, den není ještě tak dlouhý, aby se člověk žijící ve svém domečku na českém venkově pouštěl do větších budovatelských akcí, fotbalisté okresní úrovně mají též čas klidu zbraní, a tak ještě není čas zralý na to je jet někam v roli věrného fanouška podporovat. Právě proto se v sobotu naskytla zcela mimořádná ideální příležitost pro nás, starší a pokročilé, babičky a dědečky, pozvat svá vnoučata na kulturu do města, ze kterého mimo jiné pocházel i známý cestovatel, Dr. Emil Holub. Zavítat do Afrického muzea, tak to je samo o sobě velká paráda. A hned potom zajít vedle do místního kulturního stánku na pohádku, tak to je již velká paráda na druhou! Tím spíše, když ta pohádka je dost dobrá a povedená, když jsou herci skutečnými mistry svého řemesla. Věřte, takové sobotní lednové odpoledne nemá chybu!

Ptáte se, co že to bylo za divadelní soubor? Jak již bylo řečeno v úvodu, do Holic zavítalo Liduščino zájezdové divadlo z Prahy. Pohádkový příběh se odehrával v netradičním prostředí, poštovní skřítkové a vzorný listonoš Kolbaba pomohli dobré věci, a tak se láska Marušky a šoféra Františka dočkala svého naplnění. Představení mělo spád, trvalo něco málo přes hodinku, takže co dodat závěrem? Krásné odpoledne pro děti a jejich dříve narozený doprovod.

Rád jsem zavzpomínal na dobu, když jsem byl taky malým chlapcem, ne náhodou se zřejmě říká, že starší lidé se postupně stávají velkými dětmi… Z tváří spokojených diváků jsem vypozoroval, že malé děti, jejich rodiče či prarodiče, nikdo z přítomných nelitoval svého rozhodnutí jít v sobotu do Holic na pohádku. A když už jsem tam byl, pár obrázků bez záře blesku jsem tam pro vás pořídil. Než jsem vše do Deníku poslal, o potřebné svolení jsem principálku divadla požádal. To, že o tom dnes čtete, je jen jasným důkazem toho, že moje žádost byla kladně vyřízena a odpověď bleskově doručena. Kdo tam hrál, kde můžete toto zájezdové divadlo vidět i dál, si v případě zájmu musíte již dohledat každý sám. Kam vyrazíme příště? Uvidíme, ale třeba pro změnu na nějakou zajímavou výstavu.

Hezké dny Vám všem přeje Jaromír Pýcha