29. 6. 2020 se obcí prohnala velká voda. Pět měsíců poté se občané ptají, co se od té doby událo, aby nemuseli mít obavu při každém „májovém“ dešti. Od té doby pouze jednou potok Lodrantka zahrozil, naplněn byl až po vrch, ale mimo koryto se tehdy voda nepodívala.

Jak jsem již psal dříve, více než tisícovka občanů podepsala petici za vyčištění toku Lodrantky, vyjádřila své obavy z vody svedené z budované dálnice D 35 do obce právě do tohoto potoka. Petice byla zaslána na správce vodních toků, Povodí Labe s. p., dále pak na nadřízené Ministerstvo zemědělství a také na Ministerstvo dopravy, které řídí Ředitelství silnic a dálnic. Petici obecně lze vnímat jako hlas lidu, který může kompetentnímu orgánu, v tomto případě zástupcům obce Dolní Roveň v čele se starostkou napomoci při projednávání a prosazování nápravných opatření s kompetentními úřady a institucemi.

Jak jsem se dozvěděl od předsedy petičního výboru, pana Radka Tomáška, Povodí Labe, státní podnik reagoval v zákonné lhůtě. Ve svém vyjádření odmítli zástupci Povodí Labe, že by z jejich strany došlo k zanedbání povinností při správě toku Lodrantky. Sepsali přehled provedených prací v minulých letech, návrh plánovaných do budoucna. Odvolávají se na Studii odtokových poměrů i na zpracování podkladů pro vyhlášení záplavového území Lodrantky se stanovením záplavové zóny. Odstranění obav obyvatelstva by dle jejich vyjádření mohla řešit protipovodňová opatření zájmové lokality, vhodně zvolený navrhovaný průtok se zásahem do profilu koryta, ale i do konstrukcí mostků limitujících průtok.

Co se týká dopisů, obdržel předseda reakce jak z MZe tak i MD. Reakce MZe byla jinými slovy formulovaná odpověď z Povodí Labe. Ministerstvo dopravy zaslalo v podstatě kopii odpovědi Stavebního odboru MěÚ Holice po společném jednání s ŘSD a OÚ Dolní Roveň. Abych pro sebe i pro další zájemce z řad našich občanů a čtenářů získal podrobnější informace, požádal jsem o stručnou reakci na vývoj událostí v dané věci jednak pana Radka Tomáška, předsedu petičního výboru, a především pak paní Ivu Vinařovou, starostku obce, zda by byli ochotni ve stručnosti odpovědět na mé dotazy.

Pane Tomášku, jak s odstupem času hodnotíte smysl a význam petice? Jak vás uspokojily odpovědi kompetentních institucí? Co byste v této věci chtěl dodat?

Osobně vnímám přínos petice pozitivně a ještě výrazněji pak ve spojení s následnými mediálními příspěvky, ať v televizi či rádiu. Jsem přesvědčen, že petice i medializace pomohly zviditelnit obavy našich občanů z budoucích povodní a otevřely dveře pro jednání s dotčenými úřady, v neposlední řadě pak přispěly k současné činnosti. Pracovníci Povodí Labe s. p. právě dokončují vyřezání náletových dřevin v téměř celém úseku toku Lodrantky v intravilánu obce. Zároveň jsem mírně optimistický z obdržených informací ohledně odvodu vody z budované dálnice D35. Konkrétně se jedná o délku dálnice, ze které bude voda sváděna do Lodrantky, a to z původně avízovaných cca 6 km na současných 2,25 km. Dále pak Stavebním úřadem MěÚ Holice dodatečně domluvené povinné vyčištění a zbavení nánosu toku Točivý, který mj. bude odvádět vodu z nádrží u dálnice do Lodrantky. Ač se nejedná o dlouhý úsek, věřím, že poté pojme výrazně větší objem vody než doposud. Nicméně nejen mé obavy z prvních velkých dešťů po zprovoznění dálnice budou přetrvávat až do chvíle ověření si reálné funkčnosti navržených zádržných nádrží. Odpovědi kompetentních institucí mě samozřejmě neuspokojily, neboť z nich vyplývá, že je vše v pořádku, žádná z výše jmenovaných institucí ani podřízených organizací nic nezanedbala a naši červnovou povodeň způsobila “velká voda”. S odstupem času ale pozitivně vnímám přistup v komunikaci Povodí Labe s. p., který mě dle dohody informuje o prováděných či plánovaných aktivitách; i když některým z nich nerozumím. Zdůraznil bych např. hledání záplavových území namísto odstranění nemalého nánosu v (neregulované části) Lodrantky nebo důkladného vyčištění opět zarostlého koryta od mostu v Komárově k soutoku s Loučnou, ač s určitým omezením v oblasti Ptačí rezervace. Toto jsem opravdu doposud nepochopil. A už vůbec nerozumím tomu, že místním šetřením až na drobné výjimky nebyly zjištěny sedimenty.

Co dodat závěrem? Snad jen… • Nesmíme nechat usnout „rozjetá“ jednání, ale naopak společnými silami a dostupnými prostředky v nich musíme pokračovat. Prioritu vidím v odstranění nánosu z koryta. • Přestože s tím někdo či dokonce nikdo nemusí souhlasit, chtěl bych apelovat na některé nezodpovědné spoluobčany, aby břehy Lodrantky nepoužívali jako skládku. (K tomu přece máme kontejnery) Dále pak žádám zástupce obce, aby věnovali více času základní údržbě břehů Lodrantky, aktivnímu řešení „skládek“ na březích a v údržbě nespoléhali pouze na Povodí Labe s. p. Nakonec bych požádal ostatní spoluobčany, je-li to v jejich silách, o základní údržbu břehu kolem svých pozemků. Jsem přesvědčen, že v případě další povodně nám nikdo z úředníků či dotčených orgánů nepomůže, ale tímto pozitivním přístupem můžeme ovlivnit dopady a škody nejen na našem majetku. • Až nám to covidová situace dovolí, pojďme o zjištěných informacích a navrhovaných či jiných řešeních společně diskutovat. Třeba z toho vzejde zajímavý podnět k vyřešení našich obav.

Paní starostko, můžete sdělit všem čtenářům, zda se za posledních pět měsíců ledy v této věci pohnuly, jakým směrem, zda proběhla nějaká zásadní jednání, která by mohla snížit riziko opakování povodní? Můžeme být optimisty pro budoucí život v ráji, nebo máme mít trvalé obavy z hrozícího ohrožení?

Danou věcí se intenzivně zabýváme v radě a zastupitelstvu, rovněž na veřejných zasedáních za účasti našich jednání. Jednání s kompetentními orgány a institucemi ve věci protipovodňových opatření probíhala i v minulosti, avšak povodeň paradoxně potvrdila to, co zainteresované instituce dříve slyšet nechtěly, resp. dělaly, že neslyší, ještě lépe řečeno naše připomínky podceňovala a nebraly. Jako příklad bych uvedla to, že Povodí Labe státní podnik čistil koryto průběžně, ale málo a nedostatečně. Konstatovat musím, že od povodně výrazně začalo koryto zbavovat náletových dřevin. To samé je však potřeba provést i na Zadní Lodrantce a na Točivém potoku, kterým půjde voda od dálnice. Pokud jde o projektovou dokumentaci odtokových poměrů z dálnice, tato vznikala v období před rokem 2010 a bohužel od té doby došlo k výrazným klimatickým změnám, které daleko častěji přinášejí přívalové epizody, které tato studie de facto neřešila, a tudíž počítá prakticky „jen s dvacetiletou vodou“. To, co jsme zažili v Rovni v červnu, lze však hodnotit jako vodu padesátiletou. Obec Dolní Roveň leží relativně v rovině, ale fakticky je dnem fiktivního obrovského talíře, dnem, na které může dorazit přívalová voda z různých stran. Pokud jde o novou silnici, napojení kanalizace z dálnice je řešeno tak, že k ohrožení obce nedojde, pokud nepřijde „velká voda“. Aby tomu tak bylo i při mimořádně vydatných přívalových deštích, bylo by třeba realizovat další protipovodňová opatření, například ve formě dobudování objemově významných záchytných nádrží či poldrů. Věřím, že toto si již uvědomují i zástupci státu a kraje a jako obec nás nenechají napospas. Musím říci, že o protipovodňovou situaci v naší obci se zajímají i někteří politici, například senátor, pan Petr Šilar nebo poslanec PS ČR pan Martin Kolovratník. Věřím, že spolupráci projeví i Ministerstvo zemědělství či Ministerstvo dopravy. V rámci orgánů obce funguje protipovodňová komise a jako samozřejmé předpokládáme, že i obec bude nadále vyžadovat po občanech dodržování pravidel souvisejících s neznečišťováním koryta Lodrantky. Všichni se musíme jako občané, či zvolení zástupci občanů obce snažit dodržovat a prosazovat veškerá opatření, která by mohla nebezpečí povodní minimalizovat. V úvodu jsem napsal, že petici chápu jako hlas lidu. Souhlasíte, nebo to vidíte jinak? Určitě. Názor občanů vyjádřených formou petice by měl každý kompetentní a zodpovědný orgán brát vážně, měl by vše řádně vyhodnotit. Zákonem je stanovena třicetidenní odpověď zástupcům petičního výboru a následovat by mělo navazující jednání s příslušnými orgány pověřenými v dané věci konat a jednat. V tomto případě s orgány obce. Touto cestou bych chtěla všem občanům, kteří připojili svůj podpis pod petici, čímž podpořili její požadavky, velice poděkovat, že nezůstali lhostejnými. Ostatní již je na nás a na orgánech a institucích kraje a státu. Věřím, že i v tomto konkrétním případě platí: hlas lidu, hlas Boží!

Takže tolik, vážení čtenáři, informace k tomu, co se událo v naší obci ve věci protipovodňových opatření od června 2020. V příloze přikládám pár obrázků z Dolní Rovně, stavbu dálnice, Lodrantku i Točivý potok. Věřme, že je vše na nejlepší cestě, aby se velká voda nestala běžnou součástí života v této krásné obci okresu Pardubice, že nás v tom orgány státu, ministerstva a kraje nenechají vymáchat.

Hezký zbytek tohoto docela blbého roku 2020.

Jaromír Pýcha, Dolní Roveň