3. března, je tomu 29 let, co nás opustil básník s kytarou, představitel protikomunistického protestsongu, a nejen jeho, pan Karel Kryl. Myslím si, že nám v dnešní době hodně chybí. Určitě by jeho písničky, stejně tak, jako v době normalizace v naší zemi v 70. letech, a dále v letech následujících, nám mnoho řekly a staly by se trnem v oku dnešním některým představitelům naší vlasti. Tak jako jeho pověstný song Bratříčku, zavírej vrátka, ve své době byl symbolem odporu proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 na naše území, nebo jeho píseň Demokracie z roku 1993 zaměřená na vývoj tehdejší doby, tak nám dnes chybí jeho případné songy na dobu současnou.
Kryl nebyl jen kritikem tzv. starého režimu, ale i kritikem porevolučním. „Jsem opravdu občansky neposlušný, odmítám-li legální rozkrádání, bráním-li čachrům a politickému hašteření, vyžaduji-li, aby vláda vládla, soudy soudily a hospodáři hospodařili ?“
A ještě jeho slova v závěru jeho posledního rozhovoru. „Aby se pyšní tohoto světa zamysleli, že i ta poslední košile nemá kapsy. Ať si uvědomí, že se Kristus narodil v jeslích nahý a že – až na tu roušku, kterou mu malují, z tohoto světa také odešel. Tak odejdou i oni.
Václav Ježek
