Jako každý rok, tak i letos se už v sobotu 28. ledna rozjelo masopustní veselí na Hlinecku, jež je zapsáno od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). Tentokrát čestný začátek lidového zvyku z 19. století připadl spojeným obcím Stanu s Vítanovem. Od samotného rána do večera se místní mohli kromě buřtbaru na kolečkách potěšit početným průvodem v čele s pánem a strakatým, kteří pro své druhy – Turky, slaměné, kobyly, kominíky, židy, rasy a cikánky – předem co dům vyjednávali, jaké „služby“ si od nich hospodáři a hospodyňky žádají. Pochopitelně za drobnou úplatu a pohoštění jim za to před stavením zatancovala čtveřice Turků a zahrála Hlinečanka. Navečer došlo k provedení závěrečného obřadu – porážení kobyly. Nad ní byl slaměným přečten rozsudek za hříchy a rasové ji povalili a podřízli. Hned po pohřební písni však došlo jako vždy ke vzkříšení kobyly kapkou alkoholu a zase bylo veselo.

Masopust. To jsou masky, dobroty, hudba, radost a tradice.
KVÍZ: Masopust, ostatky, fašank či karneval. Jak dobře znáte tradice a zvyky?

Obchůzky pokračují o sobotách 4. února v Hamrech od 8 hodin a na Veselém Kopci od 10 do 13 hodin, dále 11. února v Jeníkově od 7 hodin, ve Včelákově od 8 hodin a Studnicích od 9 hodin, poté v neděli 12. února v Blatnu od 7 hodin, pak opět v sobotu 18. února ve Vortové od 8 hodin a nakonec staročeská maškara vyvrcholí v úterý 21. února od 13:30 hodin v hlineckém Betlémě.Někdy a někde rozšiřuje řady maškar medvěd s medvědářem. Nebo medvědář s medvědem? Kde? To už si musíte zjistit sami. Pozor, kdo se mihne poblíž průvodu, je máznut pro štěstí na tváři hlinkou či sazemi, které jen tak nesmyjete.

Vlastimil Hloupý