Památky se nám na zimu zavřely, ale otevřená zůstávají muzea, takže nemusíme hladovět po kultuře. Pardubický zámek není zařízený zámek, kde si můžeme prohlédnout mobiliář, ale je zde muzeum a díky němu je zámek otevřen celoročně.

Zámek nám nabízí nově otevřenou expozici (2022) Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách. Pernštejnové jsou jedním z nejstarších a nejmocnějších šlechtických rodů v Čechách a na Moravě. Jejich symbolem je zubří hlava v erbu. Dějiny rodu se úzce prolínají s dějinami země. V 16. stol. měli mimořádnu moc, zaujímali významná postavení, vlastnili obrovský majetek. Na jejich slávu upomínají četné hrady, zámky, kostely, historická jádra měst.

Mezinárodní den žen v Paláci Pardubice.
FOTO, VIDEO: Ženy v Pardubicích slavily. Tanec, zpěv a vtipy v Paláci

Jejich rodový hrad byl od 13. stol. moravský Pernštejn. Ve 14. stol. jim patřil Auesperk, Pyšolec, Zubštejn. Nejvýznamnější osobností rodu byl Vilém z Pernštejna /1438-1521/. Jeho rodným hradem byl Pernštejn. O jeho mládí toho moc nevíme. Stal se společníkem svého vrstevníka, pozdějšího krále Ladislava Pohrobka, 1451 odjel do Itálie.

1475 se oženil s Johankou z Liblic , vyženil hodně peněz a hrad Helfštejn, který přestavěl a zvolil za svůj sídelní hrad.

1482 se přestěhoval na pohodlnější Moravský Krumlov. Zde se Vilémovi a Johance narodily i děti.

1490 zemřel Matyáš Korvín a novým králem se stal Vladislav Jagellonský. Od něj Vilém získal doživotní úřad nejvyššího hofmistra Království českého. Znamenalo to i další nárůst majetku.

1491 pan Vilém koupil Pardubice a zdejší hrad se stal novou rodovou rezidencí.

K majetku patřily ale i další hrady, např. Litice, Potštejn, Rychmburk, Častolovice, Rychnov n. K., Lanškroun, Lanšperk, Kunětická hora a další.

Nejvyšší zisky přinášelo budování rybníků a kanálů a rybníkářství. Vilém přestavěl hrad na renesanční zámek - reprezentační sídlo, vybudoval opevnění, takže vznikl dokonale chráněný objekt, kam byl přístup pouze přes město. Vystavěl i město, v půdorysu, jak ho známe dodnes.

Kladrubské klisny.
FOTO: Pozvánka na příjemný výlet na Pardubicku. Park Mošnice nezklame

Škoda, že nelze cestovat v čase a nemůžeme spatřit Pardubice v době pana Viléma. Bylo by to určitě zajímavé. Do té doby nevýznamné město se změnilo k nepoznání. Vilém dbal na bezpečnost, na čistotu a bedlivě dohlížel na pořádek. Lidé si museli uklízet před svými domy, nesmělo se nic vylévat z oken – do té doby běžný zvyk. Město vybudoval dle svých představ. Do města byli povoláni řemeslníci, obchodníci. Konaly se zde trhy. Vilém podporoval pivovarnictví.

Změnu zaznamenalo město i samotný zámek. Poslední léta svého života pan Vilém trávil na svém zámku. Patřil k nejvýznamnějším politikům a pozemkovým magnátům své doby. Zastiňoval i panovníka, protože Vladislav Jagellonský sídlil na Budíně. Pokročilý věk a zdravotní problémy již Vilémovi nedovolovaly cestovat a tak vše řídil ze svého sídla.

Vilém byl skromný, nepotrpěl si na okázalost a přepych. O vzhledu interérů z jeho doby doklady nejsou. Ani z malířské výzdoby se mnoho nedochovalo. R. 1996 při rekonstrukci se objevily erby předků Viléma a Johanky.

Nedochoval se ani mobiliář. Jediný dochovaný kus z doby pana Viléma je gotická truhla, která sloužila k ukládání cenností, listin a peněz. Její vzhled není zdobný, je to prostá truhla. Po staletí nikdo netušil, že se nachází ve sklepení pod zámeckou kaplí. Tři a půl metrů dlouhá a metr široká truhla je vyrobená z hrubě tesaných fošen a pobitá železnými pásy.

Replika Kašparova letadla.
Pohleďte na letadlo Jana Kašpara. V tomto stoji letěl z Pardubic do Chuchle

Vilém z Pernštejna s manželkou Johankou měli tři děti. Bohunku /1485-1549/, Jana /1487-1548/ a VojTěcha /1490-1534/.

1497 se na pardubickém zámku zastavil na krátkou návštěvu cestou z Čech do Uher král Vladislav Jagellonský a pasoval oba Vilémovy syny na rytíře. Janovi bylo tehdy 10 a Vojtěchovi 7 let. Johanka v Pardubicích pobývala málo, přebývala více v Litomyšli a v Prostějově.

Vojtěch se narodil v Mor. Krumlově. Jako 17letý byl oženěn a s rodinou žil na zámku v Lanškrouně. 1521 po otcově smrti přesídlil na zámek Pardubice. Zámek navýšil o druhé patro. Rozšířil panství, např. o Nové Město nad Metují – to mu vděčí na krásné renesanční náměstí, které můžeme obdivovat dodnes.

Na pardubickém zámku vybudoval sály s kazetovými stropy, jeho zásluhou vznikly nástěnné malby. Toto všechno dokládá kulturní vyspělost Vojtěcha. Do dnešní doby nám zůstala i Fortuna Volubilis, Štěstěna vrtkavá, nástěnná malba, která zobrazuje ženský akt, mladou dívku v klobouku, která stojí na vratké kouli a prohlíží se v zrcadle. V sálech zůstaly fragmenty maleb, které byly poškozeny při stavebních úpravách v 18. stol. Pod nánosy dalších omítek byly objeveny mnohem později. Vojtěch je pohřben v Pardubicích v kostele sv. Bartoloměje.

Jan své dětství prožil v Pardubicích. Později s rodinou žil v Tovačově. Po bratrovi Vojtěchovi zdědil majetek a byl největším vlastníkem pozemků v Čechách. Přestěhoval se do Pardubic, ale měl finanční problémy, proto začal rozprodávat svá panství. Hrad Pernštejn mu však patřil stále, znamenal symbol stability rodu.

Pivovar Pardubice.
FOTO: Pivovar v Pardubicích v březnu končí. Podívejte se ještě jednou dovnitř

Synové Jana byli Jaroslav /1528-1560/, Vratislav /1530-1582/, Vojtěch /1532-1561/.

Vratislav bratry přežil, jako jediný měl potomky. V mládí cestoval po Španělsku a Itálii, kde získal cenné životní zkušenosti. Do Čech přivezl it. renesanci. Mladí šlechticí té doby investovali do staveb renesančních paláců. Vratislav přestavěl zámek v Litomyšli do podoby, v jaké ho známe dnes a v Praze Pernštejnský palác, dnes Lobkovický. Vratislav se ve 36 letech stal nejvyšším kancléřem Království českého. Oženil se se Španělkou Marií Manrique de Lara a měli spolu 21 dětí. Dospělosti se nedožily všechny. Vratislav byl poslední významný mužský představitel Pernštejnů. Pohřben je v chrámu sv. Víta v Praze.

Z jeho synů vzpomeneme Jana /1561-1597/ a z dcer Polyxenu/1566-1642/. Jan se stal otcem Vratislava Eusebia /1594-1631/, který byl poslední muž z rodu Pernštejnů a dcery Frebonie/1596-1646/, která byla poslední pernštejnskou ženou.

Vratislav Eusebius dostal Litomyšl do dědičné držby. Koupil palác na Malostranském náměstí - dnešní sídlo Parlamentu. Po smrti otce se poručnicí Vratislava Eusebia a Frebonie stala jejich teta Polyxena. Vratislav Eusebius padl v bitvě. Vše odkázal sestře Frebonii. Ta se však nikdy neprovdala, takže tím rod Pernštejnů vymřel.

Krabice k dětské diapromítačce DIAX 3.
RETRO: Zlaté časy dětských promítaček a pohádek na diafilmech. Vzpomínáte?

Posledním významným členem rodu byla právě Polyxena. Stala se nositelkou rodové slávy, moci a bohatství. Její osud završil osud rodu s erbem zubří hlavy. Jako 21 letá r. 1587 byla provdána za Viléma z Rožmberka, jemu bylo přes 60 a byl to jeho 4. sňatek. Jejich sňatkem došlo ke spojení dvou nejvýznamnějších rodů v zemi. Po 5 letech Vilém z Rožmberka zemřel, jejich manželství zůstalo bezdětné.

Ve 37 letech r. 1603 se Polyxena provdala za Vojtěcha Popela z Lobkovic, nejvyššího kancléře Království českého. Ve svých 42 letech porodila svého jediného syna Václava Eusebia. Po 1. manželovi podědila Roudnici n. L., ve druhém manželství získala Vysoký Chlumec.

Pardubice patřily Pernštejnům v letech 1491-1560. V 16. stol. to bylo významné ekonomické i mocenské centrum, odkud Pernštejnové ovlivňovali domácí i evropské dějiny. Pardubický zámek je nejstarší renesančním sídlem v zemi. Po letech zapomnění se Pernštejnové na svůj zámek opět vrátili. R. 2021 uběhlo 500 let od smrti významného šlechtice, pana Viléma z Pernštejna a my nyní máme možnost si tento rod připomenout.

V přízemní zámku v gotickém sále nalezneme podlahovou mapu pernštejnských sídel. Prohlédneme si kapli. Dále vystoupáme do 1. patra, kde nás čekají rytířské sály s ukázkami původních nástěnných maleb, prohlédnout si můžeme i galerii portrétů Pernštejnů. Za prohlídku stojí i valy a opevnění.

Staročeské muzeum v Trusnově.
FOTOGALERIE: Manželé v malé obci na Pardubicku otevřeli Staročeské muzeum

A pokud chceme hlubší seznámení s Pernštejny, múžeme si přečíst knihu Petra Vorla Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Známý historik věnoval zkoumání tohoto rodu mnoho let.

Pro nás zůstává nejvýznamnější Vilém. Jeho osudem se listuje stejně jako osudem dějin naší země. A jemu vděčíme za podobu našeho města a za nádherný renesanční zámek, který je opravdovým skvostem, kterým se můžeme pyšnit.

A na závěr malá poznámka. Myslím, že by si pan Vilém i jeho synové zasloužili sochu. Představuji si ji na nádvoří zámku, kde by skvěle doplňovala krásné arkády. Pro návštěvníky by jistě bylo přínosné a stylové, kdyby je přivítal přímo pan Vilém. Vždyť kdo ví, jak by bez jeho přičinění dnes vypadalo město a zámek…

Alena Hesounová