Pětispřeží starokladrubských běloušů vedené Jiřím Nesvačilem a dvojspřeží starokladrubských vraníků vedené Jakubem Mackem se prohánělo v zasněžené krajině kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Čtyřspřeží starokladrubských vraníků vedené Františkem Kollertem jste mohli vidět se saněmi v zámeckém parku ve Slatiňanech u Chrudimi.

Starokladrubští koně jsou chovaní více než 400 let. Představují nejstarší původní české plemeno koní, které bylo zřejmě jako jediné plemeno na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Pro ceremoniální účely císařského dvora byli využíváni bělouši, vraníci sloužili také církevním hodnostářům.

Národní hřebčín Kladruby je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Národní hřebčín chová přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách. V Kladrubech nad Labem na Pardubicku je ustájeno 250 běloušů. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579–1918) byl hřebčín v Kladrubech nad Labem císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.

Starokladrubský kůň i v současné době plní svojí původní roli ceremoniálního koně, a to zejména na královském dvoře v Dánsku a ve Švédsku. Pro svoji klidnou a vyrovnanou povahu jsou starokladrubští koně často využíváni pro hipoterapii a jsou ideálními partnery pro volnočasové ježdění. Starokladrubské koně můžeme ovšem potkat i v parcích a ve městech, jako jsou Pardubice, Ostrava a Praha, kde jsou koně využíváni pro pracovní účely u jízdní policie.

Michaela Procházková, Národní hřebčín Kladruby nad Labem