Byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po jeho smrti tvrz podědila jeho vdova Anna, která se znova provdala za Václava Ruthera z Malešova a později tvrz patřila jejich synům, Petrovi a Mikulášovi ze Svojšic.

Od poloviny16.století přešla tvrz sňatkem do majetku rytířského rodu Gerštorfů z Gerštorfu a ti ji vlastnili téměř sto let, až do třicetileté války, kdy byla vypálena.

Od té doby pustla. V 19. století byla částečně opravena a žil zde hajný. V letech 1940-41 byla opravena Klubem českých turistů. Od roku 1953 je kulturní památkou. Zachovala se část patrové věže a obytné budovy s gotickým vchodem.

Jako správná tvrz má i svou tajuplnou pověst, roku 1621 zde prý Štěpán z Gerštorfu ukryl poklad, který si za dvě stě let přijel vyzvednout neznámý důstojník a zmizel s ním.

Před tvrzí se nachází pomník Julie Havlíčkové (1826-1855), manželky Karla Havlíčka Borovského. Narodila se jako Julie Sýkorová ve zdejší myslivně, dnešním obecním úřadě. Julie neměla lehký život, zemřela na tuberkulózu ve 29 letech, když byl její manžel ve vyhnanství v Brixenu. Na stejnou nemoc zemřel i Havlíček.

Jejich jediná dcera Zdeňka (1848-1872) se stala v osmi letech sirotkem a ani její osud nebyl jednoduchý. Byla zvána dcerou národa. I jí postihla nemoc rodičů a také zemřela na tuberkulózu. O jejím životě bylo napsáno několik knih, připomeňme si dvě z nich, Maloměstský román od Terézy Novákové a Legenda ze smutné země od Růženy Jesenské.

Pamětníci jistě vzpomínají na Svojšický slunovrat a Svojšický letorost, známé festivaly trampské hudby, které se zde léta konaly.

Areál je udržován a určitě je pěkným místem na výlet.