Mikulovice – život na hraně je publikace, která shrnuje vše, co se o životě lidí pod mikulovickým kopcem a jeho okolí od pravěku až do stěhování národů dosud podařilo zjistit. Vydává ji Východočeské muzeum v Pardubicích a koupit ji lze v e-shopu muzea nebo v zámecké pokladně.

„Mikulovice patří k nejvíce systematicky zkoumaným lokalitám na Pardubicku a svým významem vysoce přesahují region. Zpracovat všechny dosavadní poznatky do velké monografie se samo nabízelo,“ vysvětluje motivaci vydání knihy ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. „Archeologové Východočeského muzea Jan Jílek a Tereza Jošková společně s Michaelou Langovou z Archeologického ústavu Akademie věd vedli početný autorský tým, který se na nejstarší dějiny Mikulovic dívá skrze artefakty z naší sbírky,“ dodává Libánek.

V Mikulovicích bylo od počátků výzkumů v 19. století do roku 2019 prozkoumáno několik tisíc nejrůznějších archeologických situací, ze kterých pocházejí desetitisíce artefaktů. Kniha upozorňuje na ty nejzajímavější z nich. „Smyslem této knihy je upozornit na to prozatím nejzajímavější, co mikulovické nalezišť ze svých pokladů vydalo. Pro lepší pochopení celé problematiky jsou mikulovické nálezy uváděny na pozadí širších geografických a kulturních souvislostí,“ uvádí Libánek.

Osídlení v téměř každé dějinné etapě

Drobné příběhy nalezených předmětů přibližují životy dávných obyvatel Mikulovic a vykreslují typické i neobvyklé rysy jednotlivých dějinných období. „Archeologická lokalita v Mikulovicích patří mezi jedno z nejvýznamnějších nalezišť pravěku a rané doby dějinné východních Čech, v každém období od počátků zemědělských kultur v pravěku až po dobu římskou a stěhování národů zde nacházíme stopy osídlení,“ zdůrazňuje jedna z autorek a editorek publikace Tereza Jošková a pokračuje: „Význam Mikulovic spočíval i v kontaktech s dalekými kraji vzdálenými i stovky kilometrů, například s Černomořím.“

Nosorožec, slavná spona i terra sigillata

Kniha se věnuje jak jednotlivým časovým etapám vývoje, tak přírodním podmínkám na Mikulovicku. Ty byly určující pro všechny populace závislé na zemědělství – například kvalita půd nebo klima.

Střípky poznatků o dávných obyvatelích Mikulovic se začaly skládat již koncem 19. století, a tak nemohou chybět kapitoly z vlastních dějin archeologie Mikulovicka, a to od prvních nálezů při těžbě hlíny v cihelnách, zrod Muzejního spolku až po současnost, kdy převažují záchranné výzkumy.

Své místo tu proto má nález kostry nosorožce z Blata na podzim roku 1900, ale i terra sigillata (velmi kvalitní keramika červenohnědého zabarvení, římského původu nebo pocházející z římských provincií) z lokality „V Loučkách“, nalezená teprve před pár lety. Nechybí ani proslavená mikulovická spona, která má své místo ve stálé expozici Východočeského muzea a nyní se představuje ve výstavě mapující dějiny muzea.

 Kateřina Procházková Skůpová, Východočeské muzeum v Pardubicích