Blížící se volby, ať už krajské, sněmovní nebo komunální, mají v Pardubicích posledních osm let jednu tradici. Krajská hospodářská komora Pardubického kraje (KHK PK) u kulatých stolů debatuje se zástupci kandidujících stran. Co od vás můžeme čekat, ptali se i letos podnikatelé a významní zaměstnavatelé v regionu budoucích pardubických zastupitelů. Své vize představilo šest subjektů z devíti kandidujících. Témata? Drahé energie, územní plán, parkování i městské obvody.

„Krajská hospodářská komora má v Pardubickém kraji téměř 500 členů, kteří zaměstnávají 68 % lidí v regionu. Ti všichni se na nás obracejí se svými potřebami a žádostmi. Chceme proto vědět, co budoucí zastupitelé, potažmo členové vedení města plánují. A samozřejmě s nimi chceme navázat spolupráci, zejména v té problematice podnikatelského sektoru,” uvedl předseda KHK PK Jozef Koprivňanský. Podobná slova z úst zástupců Komory odstartovala každou zhruba hodinovou debatu. Poté už mluvili hlavně kandidáti. 

Příkladem může být strašák posledních měsíců – drahé energie a úspory s nimi spojené. Rodiče si mohou oddechnout, že nikdo neplánuje zavírat školy. V hlavách zůstává covidové domácí učení, které dětem ničilo vztahy s vrstevníky a jejich mámy a tátové se stali na částečný úvazek učiteli. Problém se pak přenášel i na zaměstnavatele, kterým v krizi chyběly pracovní síly. Dlouhodobým řešením je tak podle kandidátů diverzifikace zdrojů energií, zateplování budov, fotovoltaické panely a samozřejmě úspory, ne však za cenu úplného zavření třeba sportovišť. Aktuální pomoc, například formou zastropování cen, je spíše na bedrech státu.

Pardubickým evergreenem posledních desetiletí je územní plán. Zásadní dokument, na který čekají i firmy. „Pro podnikatele má největší význam. Závisí na tom spousta činností v souvislosti s investiční výstavbou,” nechal se slyšet Jozef Koprivňanský.

„Jelikož podnikáme 30 let ve stavebnictví a jsme i developeři, tak nás územní plán samozřejmě hodně zajímá. Právě ten totiž fakticky vytváří infrastrukturu. Neméně zásadní jsou zdroje. Jako bylo období páry, teď nastalo období boje o zdroje. Covid a válka to ještě akcelerovaly,” doplnil člen Komory Martin Havelka.

Nový územní plán by se mohl schvalovat na jaře. Z debaty vyplynulo, že skoro nikdo s jeho aktuální podobou nesouhlasí. Skálopevně si za ní nestojí ani předkladatelé a připouštějí diskuzi nad brzkými úpravami. Až na jeden subjekt se i tak všichni shodli na tom, že je lepší schválit aktuální verzi a poté dělat dílčí úpravy než startovat několikaletý proces znovu. Diskuze byla především nad výškovými limity budov. Většina kandidátů i zástupců Komory by je v některých lokalitách uvolnila vstříc vícepatrovým domům, a to s vědomím, že nelze město neustále rozšiřovat.

S infrastrukturou úzce souvisí i její financování. Kandidáti se nebrání většímu využití takzvaných PPP projektů, tedy podílu soukromých firem i na veřejné výstavbě. Využít by se mohly především při výstavbě parkovacích domů nebo družstevních a sociálních bytů. Často zaznívalo, že formou PPP projektů by mohly být zrekonstruovány kasárny T. G. Masaryka nebo Hůrka. Podle návrhu jedné strany by v Masarykových kasárnách mohla být nová radnice, krajský soud nebo administrativní zóna.

Řeč byla také o další pardubické klasice, a sice o městských obvodech. Nikdo je nechce rušit, ale zároveň nikdo není vyloženě spokojený s tím, jak v současné době fungují. Dá se tedy po volbách očekávat revize jejich kompetencí. Padaly návrhy na slučování některých obvodů do jednoho, snížení úvazků starostů nebo přidání i odebrání funkcí. Také v této oblasti rezonovala snaha šetřit.

Podobným způsobem chtějí zmínění kandidáti přistupovat k městské kase. Nezastavit investice, ale zbytečně nerozhazovat. A pokud půjčka, tak jen na klíčové stavby jako třeba školy, případně na předfinancování dotovaných projektů.

V oblasti dopravy chtějí všechny strany řešit především parkování. Uvědomují si, že klíčové obchvaty, které uleví provozu ve městě, jsou záležitostí státu. Pardubáci se mohou pomalu začít připravovat, že i na sídlištích budou rezidentní karty, pravděpodobně za symbolickou cenu. Výrazně dražší tam má být parkování pro přespolní. Na tom panovala celkem jasná shoda, stejně jako na nutnosti výstavby parkovacích domů v centru.

Všichni přítomní se shodli také na potřebě úzké spolupráce radnice a krajské hospodářské komory. Často zaznívaly výzvy k těsnějším kooperaci, především při klíčových záležitostech, jako je třeba právě územní plán. „Vzájemná komunikace je hrozně důležitá. Můžeme si něco vzkazovat přes sociální sítě, má to svou vypovídající hodnotu, ale přímý kontakt a vnímání partnera v diskuzi to nenahradí,” konstatoval Martin Havelka a ocenil, jak kandidáti k debatám přistoupili. „Zaujalo mě, že si otázky přečetli, dopředu se připravili a snažili se mluvit opravdu věcně,” dodal.

Pomyslnou tečkou za každou debatou byla otázka člena představenstva Hospodářské komory ČR Vítězslava Paděry na to, jak by podle kandidátů měly vypadat Pardubice za 10 let. Občané města perníku se tak snad dočkají výborně fungující pohotovosti, nové náplavky, bioplynové stanice, severovýchodního i jihovýchodního obchvatu, více využívaných lesů, vyřešeného parkování či dostavěné sítě cyklostezek. A naopak nezažijí, že by městu nepatřily strategické komodity jako voda nebo odpady.

Eva Malinová, ředitelka Krajské hospodářské komory Pardubického kraje