1. černa 1926 (95 let) se narodila Marylin Monroe, americká herečka, kterou máme spojenou s řadou zajímavých rolí v hudebních filmech, např. v komediální roli v Někdo to rád horké. Byla velmi úspěšnou herečkou, nebyla však šťastná, zemřela za podivných okolností v pouhých 36 letech.

3. 6. 1801 (220 let) se narodil ve východočeských Osicích v rodině učitele František Škroup. Maturoval na hradeckém gymnáziu, pak v Praze studoval filozofii a práva, ale vždy tíhl ke zpěvu a hudbě, zpíval ve sboru Stavovského divadla. Zkomponoval prvou českou operu s názvem Dráteník, r. 1837 se stal prvým kapelníkem téhož divadla. Nesmrtelnost mu zajistila hudba k Tylově hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které poprvé r. 1834 zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se po vzniku ČSR stala naší národní hymnou. Ke konci života však prožíval deziluze a stal se kapelníkem u německé opery v Rotterdamu. Tam r. 1862 zemřel a je pochován na místním hřbitově. Jako vedoucí osobnost Stavovského divadla se zasloužil o uvádění Wagnerových oper v Praze.

5. 6. 1826 (195 let) zemřel v Londýně v pouhých 39 letech německý skladatel a dirigent Carl Maria von Weber. Již v 17 letech se stal dvorním kapelníkem ve Vratislavi. V l. 1813 - 1817 byl ředitelem a dirigentem výše uvedeného Stavovského divadla v Praze, zde se též oženil. Pak působil v Drážďanech, byl prý prvým, kdo používal taktovku k dirigování. Pro londýnskou operu Covent Garden složil operu Oberon. Tu ještě oddirigoval, ale brzy nato tam zemřel (pravděpodobně na rakovinu hrtanu). Posmrtně jeho ostatky byly převezeny do Drážďan, kde pronesl památnou pohřební řeč Richard Wagner.

9. 6. 1781 (240 let) se narodil významný britský inženýr George Stephenson, který zdokonaloval důlní parní stroje. Ve stejném roce bylo u nás zrušeno nevolnictví a uveden patent o toleranci vyznání. Stephenson vyprojektoval prvou veřejnou železniční trať pro dopravu osob a r. 1825 ji uvedl do provozu. Se synem zdokonalili lokomotivu Raketa, s kterou vyhráli závod. Jezdila průměrnou rychlostí 19 km/hod, maximálně 46 km/hod. Ve 30. letech 19. stol. byly dle jeho vzoru stavěny železnice ve Francii, Německu, Belgii i USA. Prvá železnice v Rakouském císařství byla uvedena do provozu r. 1839 mezi Vídní a Brnem (směřovala na sever) a do Prahy přijel prvý vlak r. 1844.

10. 6. 1791 (230 let) se narodil v Hořiněvsi u Hradce Králové obrozenecký spisovatel Václav Hanka. Byl synem vesnického řezníka, ale rodiče mu umožnili hlubší vzdělání. Vystudoval hradecké gymnázium a pak v Praze studoval filozofii, která byla tenkrát přípravou ke studiu na dalších vysokých školách. Ve Vídni studoval bez hlubšího zájmu práva, ale spíše jej zajímala literatura. Od r. 1819 pracoval ve Vlasteneckém muzeu, předchůdci Národního muzea. Od revolučního roku 1848 přednášel v Praze jako soukromý docent češtinu a slovanské jazyky. Usiloval o reformu českého pravopisu. Dnes je znám spíše jako pravděpodobný padělatel „prastarého“ Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského (1817-1818). Hanka je pohřben mezi velikány na Vyšehradském hřbitově, tak významnou osobností náš krajan byl.

13. 6. je významným datem pro řadu osobností, r. 1761 (260 let) se narodil skladatel Antonín Vranický, r. 1881 sochař a medailér Otakar Španiel, r. 1936 se narodila populární herečka Helena Růžičková, r. 1961 zemřel národohospodář a politik Karel Engliš. Ten byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně i rektorem Karlovy univerzity v Praze. Byl ministrem financí v několika vládách, zasloužil se o převoz Máchových ostatků z Litoměřic do Prahy. 15. 6. 1996 zemřela americká jazzová zpěvačka Ella Fitzgeraldová. V druhé polovině měsíce bychom mohli oslavit další osobnosti, to však nelze postihnout v jednom novinovém článku. Naši úctu si však zaslouží všichni.

Č. Brandejs