Poslední věta zazněla, pokud se nepletu, když starej Homolka mladého přemlouval, aby s ním jel do Teplic na Spartu. I proto jsem si na to vzpomněl… Na svatého Václava jsme s manželkou slavili spokojených pětatřicet let našeho manželství. Je to zvláštní, ale ještě jsme nebyli společně v Krušných horách ani v Teplicích.

Manželka toužila i po návštěvě kláštera v Oseku, chtěli jsme „dát“ Milešovku, Cínovec, Doubravku, ale hlavně si prohlédnout jedno z našich evropských nejstarších lázeňských měst včetně zámku, muzea či kláštera. Jako správný „Homolka“ jsem nejprve nahlédl do jízdního řádu Fortuna ligy a bylo jasno. Na stadion Teplic měl o prodlouženém víkendu zavítat ostravský Baník, nikoliv třeba, jak by někdo dedukoval z úvodního odstavce, ale i to je tým na úrovni a s tradicí. Fotbalové kuloláry hlásily, že po zranění bude již do hry připraven i Jan Shejbal z Dolní Rovně, který hájí barvy domácích sklářů. Bylo rozhodnuto rychle, pojedeme na tři dny do Teplic! Ubytujeme se v hotelu Pivovar Monopol, který předchází po všech stránkách výborná pověst. Jednu chvíli to však vypadalo, že z návštěvy fotbalu nebude nic, neboť démon koronavirus vedl šéfy fotbalu k tomu, že omezili počet diváků na dva tisíce, což nepokrylo ani počet vydaných permamentek.

Do volného prodeje nešla ani vstupenka. Avšak co bych to byl za dobrovolného čtenářského redaktora, abych se na vybraný zápas nedostal. Dík patří jedné nejmenované vážené a milé paní z Teplic, která mi své stálé místo předplatitele uvolnila a já se mohl cítit mezi tou hrstkou šťastlivců na jednom ze stadiónu s největší kapacitou pro diváky jako král…Tím spíše, že i pár Baníkovců, kteří vážili cestu až z daleké Ostravy, muselo (pro mne dost nepochopitelně) opustit ochozy stadiónu! Tepličky vyhrály, Honza Shejbal sice díky tomu, že byl delší dobu mimo hru kvůli zranění a ještě nemá dostatečnou herní praxi, naskočil do zápasu v šedesáté minutě, ale byl to právě on, komu měl být po rohu a zakončení hlavou připsán vítězný gól. Rozhodčí určil jako střelce hráče Baníku Filla, který míč jen nechtěně tečoval. Fotbal jsem si patřičně užil s tátou Honzy Shejbala, bývalým vynikajícím stoperem Sokola Roveň, manželka v té době navštívila místní obchodní centra, kde si nějakým tím výhodně nakoupeným „hadříkem“ udělala taky malou radost. Pokud jde o mimofotbalové aktivity - heslovitě, tři krásné volné dny v krásných Teplicích.

Pivovar Monopol byl skvělá volba po všech stránkách - ubytování, stravování, vstřícný přístup a komunikativnost, milá obsluha, nádherné interiéry, výhodná poloha v rámci města, super pozice vybudovaná na trhu za pár let, funguje totiž od roku 2015 a neutuchající elán majitelky a zajímavé plány na brzké rozšíření služeb. Pivo? Vynikající. Svou favorizovanou značku jsem poznal již při degustaci, vám ji však neprozradím, musíte si na to přijít každý sám, pokud tam vyrazíte. Můj speciální obdiv patří paní majitelce, paní ředitelce a v neposlední řadě také paní sládkové, které věřte, osobně vůbec neznám! Na místě jsem též zjistil, proč je tento hotel tak úspěšný a vyhledávaný. Platí tam totiž zásada náš host, náš pán a také to zásadní, že si zaměstnanci pochvalují přístup svého zaměstnavatele, jsou spokojeni se svým finančním ohodnocením (což v podobných zařízeních nebývá vždy pravidlem…) a mají super kolektiv, které se svým vedením táhne za jeden silný provaz!

Navštívili jsme místní zámek, klášter, parky, kavárničku, prohlédli si okolí divadla i honosné lázeňské budovy, lanovkou si vyjeli na Komáří vížku s výhledem na Krušné hory, prohlédli si jeden z největších klášterů, který nyní prochází rekonstrukcí v Oseku, nahlédli do klášterního pivovaru Osegg. Výlet to byl parádní, počasí nám přálo daleko víc než ve stejném čase doma. Jelikož jsme nestihli navštívit všechna plánovaná místa, sama manželka navrhla, že tam musíme určitě jet ještě znovu. Tiše jsem souhlasil a již cestou zpět jsem začal přemýšlet o tom, že nebude špatné opakovanou návštěvu tohoto regionu realizovat třeba v době, až do Teplic zavítá klub mého srdce, mistrovská Slavia Praha nebo třeba i konkurenční železná Sparta, která v současné době prochází výraznou antikorozní kúrou. Tak už dnes se těším, že tam na jaře zase vyrazíme, že pivní tanky Pivovaru Monopol pomohou v těžkém boji porazit neviditelného nepřítele jménem korona a že již bez větších problémů seženu i lupen na místní krásný stadión, který jim můžeme jako příznivci pardubické kopané jen tiše závidět. Bůh a regionální politici vzešlí z blížících se voleb pomáhejte nám! Vždyť národ, včetně toho fotbalového potřebuje chléb a hry. Sportu, cestování a kultuře, resp. cestování za kulturou a sportem. Zdar a tužme se!

Jaromír Pýcha, Dolní Roveň