Nedávné oznámení o zahájení příprav na budování vodního kanálu Dunaj – Odra – Labe, který by propojil tři moře, se v regionu nesetkává s pochopením. Lidé poukazují zejména na nezvratné poškození přírody. 

Vizualizace toho, jak by mohla v budoucnu vypadat křižovatka tří moří u obce Rokytnice  u Přerova.
Nenávratné škody v celém regionu! Ostrava je tvrdě proti kanálu Dunaj-Odra-Labe

„Byl by to obrovský zásah do krajiny. Podle mě je to neproveditelné a už vůbec si to nedokážu představit ve Svinově. Vždyť oblast Dubí a Nové Vsi, kde by měl vzniknout přístav, zásobuje vodou asi čtyřicet procent Ostravanů a stavba by vodní zdroj kontaminovala,“ uvědomuje si starosta Svinova Radim Smetana, podle něhož by už jen samotná výstavba zničila veškerou okolní infrastrukturu. „Pro budování takového megalomanského projektu dnes není místo,“ má jasno starosta a tamní obyvatelé jsou téhož názoru. 

Před soud za urážku státu? Klidně!

„Celé je to jedna velká hloupost, fantasmagorie, která nemá žádný smysl,“ říká svinovská řezbářka Jana Vytřasová. „Fascinuje mě už jen ta částka 15 miliard korun, které nikdo nikdy neuvidí. Stát potápí živnostníky a firmy, ale na přípravu tohoto zhovadilstva peníze má,“ nechápe žena, která bydlí právě v oblastí Dubí, která by se změnila k nepoznání.

„To všechno jen pro to, aby se uspokojilo ego jednoho nemocného starce, který nikdy nic nedokázal, jen rozeštval celý národ. Ješita jeden,“ zuří Vytřasová a ihned dodává: „Jen to tam napište. Já se z urážky hlavy státu před soudem klidně zodpovím. Ale musí se nahlas mluvit o tom, že lidé nesouhlasí. Nesmysl je, když si vezmete každou ponožku jinou, ale tohle, to je naprostá p…,“ říká rázně ostravsky uznávaná řezbářka, jejíž velkoformátové výtvory zdobí například místní zoo. 

Rituál. Ilustrační snmek.
Poláci pořádali na Ostravsku šamanské obřady pro cizince. Hrozí jim 18 let basy

Svinovský rodák a dlouholetý patron tamní házené Aleš Matoušek by si kanál dokázal představit pouze v části toku. „Tam, kde je Odra regulovaná a přímočará. Směrem na Polanku už taková není a jsem proti tomu, aby se tamní biotop zničil. Celé je to sci-fi, zamysleme se už jen nad tím, jak se dál bude Ostrava průmyslově rozvíjet. Nyní se zaměřuje na digitalizaci a IT, a splavnost Odry je tedy zbytečná.“
Pokračující přípravy, natož projekt jako takový přitom odsuzují i člení představitelé města a kraje.

Plánovaný vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. 14. listopadu 2020 v Ostravě.Zdroj: Deník / Lukáš Ston

„Považuju to za science fiction, dnes už žijeme v jiné době,“ říká hejtman Ivo Vondrák (ANO) a podle svých slov naštvaný je i ostravský primátor Tomáš Macura (ANO). „Copak si vláda nebo pan premiér myslí, že to s námi není třeba projednávat, přestože by stavba způsobila nevratné škody na krajině a životním prostředí celého Ostravska?“

Studentka medicíny Mikki Pospech pomáhá na provizorním kovidovém oddělení (původně Chirurgie A) v nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice, 30. října 2020 v Ostravě.
Některým lidem je to jedno, říká k boji s covidem dobrovolnice Mikki z Vítkovic

Zastupitelé apelují na premiéra Babiše

A přestože například ostravský opoziční zastupitel Josef Babka (KSČM) kvituje výstavbu kanálu, kterého je podle svých slov dlouhodobým stoupencem a rozhodnutí vlády jej příjemně překvapilo, ostravské zastupitelstvo jako celek je jiného názoru. Na svém posledním středečním zasedání odhlasovali zastupitelé nesouhlasné stanovisko k zahájení příprav takzvané Oderské větve, která se bytostně týká zejména Ostravy a Bohumína.

Premiérovi Andreji Babišovi už ostatně zaslali dopis se svým postojem. Požadují v něm, aby byla zpracována komplexní podrobná analýza dopadů stavby na životní prostředí a dopravní infrastrukturu města, a to ještě před vznikem samotné studie EIA posuzující rovněž vliv na životní prostředí, která však mnohdy bývá poslední zábranou velkých staveb.

Ostravská Slunečnice. Ve výřezu nahoře primátor Ostravy Tomáš Macura, dole náměstek primátora Ostravy pro sociální věci a zdravotnictví Zbyněk Pražák.
Policie šetří týrání seniorů ve Slunečnici. Jak kauzu vidí vedení Ostravy

Ta má vzniknout do roku 2023. První část projektu počítá se splavněním nejprve asi dvacetikilometrového úseku Odry z Ostravy do Bohumína ke státní hranici, a to za 15 miliard korun.