„Jsem rád, že se reakce z naší strany objevila. Myslím, že to, co se děje v nižších soutěžích, není správné. Nemám rád ubrečené lidi, ale to s tímto nemá nic společného. Co z toho bude, jestli se to zlepší, to už je otázka druhá,“ říká záložník.

Předseda Špaček říkal, že někteří hráči už jsou z fotbalu otrávení. Vyjádřil správně ty pocity?
Nemám problém s tím, když mě někdo porazí na hřišti. Když budu cítit, že rozhodčí se snaží pískat správně, tak budu první, kdo mu bude pomáhat. Bohužel za poslední období v nižších soutěžích jsem ztratil respekt k rozhodčím. To tak nikdy nebylo. Snažil jsem se je chránit, ale řada z nich si ten respekt nezaslouží. Bohužel. A je to špatně. Byl jsem vychovaný tak, že rozhodčí je pán na hřišti a nemám si k němu co dovolovat. Jenže když si dovolí rozhodčí k hráči něco, co už hraničí se slušným chováním, pak hráči ztrácí zábrany.

Takovou zkušenost jste získal v posledních zápasech?
Asi takhle. Do určité míry se v nižších soutěžích zažilo, že když se hraje doma, tak rozhodčí píská pro domácí. Když hrajete venku, tak proti hostům. Někomu to už přijde jako normální, ale tak by to nemělo být. Nemůže rozhodčí říct: Já vám to vrátím doma. To nejde. Ať píská normálně a nemusí nikomu nic vracet. Je to v soutěžích, kde kluci chodí hrát po práci. Jsou to moje pocity, které se nahromadily. Není to v reakci na jeden zápas. Někdo mi řekne, že se podíval na utkání s Pískem a dodá, že tam nás nikdo nezařízl. Podle mého připískávali Písku, ale o to nejde. Nahromadila se řada věcí. V předchozím zápase nám zranili spoluhráče, který půjde na plastiku křížového vazu. Byl to nesmyslný zákrok zezadu, který byl oceněn jen žlutou kartou. To je špatně, protože hráči potom i v civilním životě budou na rok mimo. Rozhodčí to nepotrestá, ten hráč to může udělat příště znovu.

Internetem koluje záznam situace z utkání proti Písku, kdy rozhodčí srazil vašeho spoluhráče. Co se tam podle vás stalo?
Podle mě to začalo situací, kdy mě fauloval hráč Písku, ale rozhodčí to neodpískal. My jsme v tu chvíli byli možná ukřivdění. Následoval faul našeho Ptáčka, po němž se vytvořilo klubko hráčů. Jenže ten rozhodčí se rozběhl a srazil Ptáčka jako nějaký zápasník. Pak si přečtu jeho vyjádření, že se smekl. To už si může říkat každý, co chce.

Po tomto momentu jste dostal žlutou kartu…
Tu žlutou jsem dostal správně, protože jsem neudržel emoce. Řekl jsem mu něco, co jsem říkat neměl. Právě z toho důvodu, že jsem necítil respekt. Může se stát, že rozhodčí udělá chybu. Mám z toho pocit, že si rozhodčí myslí, že si mohou dělat, co chtějí. Pak třeba mají nemístné poznámky, to není dobře. Můj kamarád Radek Šírl udělal před rokem ve Zbuzanech kravinu, když strčil do rozhodčího. Dostal za to dva roky natvrdo a pokutu. Tento moment, kdy rozhodčí srazí hráče, se možná zamete s tím, že se rozhodčí smekl. Nevím, co si o tom mám myslet.

Před sezonou jste se rozhodl, že budete hrát za Živanice i v ČFL. Jaké jsou nyní vaše vyhlídky do budoucna?
Já jsem v návalu frustrace po utkání řekl, že končím a že to nemám zapotřebí. Na druhou stranu si myslím, že pokud budou lidé z fotbalu odcházet, tak to není dobře. Uvidíme, jakou to teď vyvolá reakci. Mně se od rána skoro nezastavil telefon. Všichni mi říkají, že je dobře, že se Živanice ozvaly. Každý má nějaké zkušenosti, ale bojí se následné reakce. I tak o tom lidé přemýšlí. Měli bychom se k tomu postavit čelem. Věřím, že fotbalové prostředí jednou bude lepší.