Obojživelník. Ne sportovní, ale co se týče kumulovaných činností v klubu. Michal Buriánek bude osmou sezonu střežit obrannou polovinu Sokola Živanice. A do nového ročníku v České fotbalové lize vstupuje také jako sekretář.

Dokázal jste si představit, že vydržíte v Živanicích tak dlouho, když jste přicházel z FK Pardubice?
Nejsem příznivcem velkých změn, tak jsem doufal, že to bude moje poslední změna klubu v mém fotbalovém životě.

Proč jste Pardubice opustil?
Důvod byl ten, že já ani trenéři v Pardubicích jsme neviděli další perspektivu směrem k mému účinkování ve druhé lize. Jsem za tento krok rád, jelikož v Živanicích jsem velice spokojený.

Není vám líto, že si teď nezahrajete první ligu?
Že si nezahraji první ligu mě ani nemrzí. Když nehrajete druhou ligu, tak těžko můžete pomýšlet na tu první.

Jaké jsou vaše dosavadní nejhezčí vzpomínky ze Živanic, a na co byste naopak nejraději zapomněl?
Mezi nejhezčí vzpomínky určitě patří postup do ČFL a pohárový zápas proti Spartě Praha před více než třemi tisíci diváky v hledišti. No a takový zážitek, na který bych nejraději zapomněl, jsem naštěstí ještě neprožil.

Živanice vždy měly, mají a budou mít ty nejvyšší ambice. Asi je to lepší než trávit nejlepší fotbalová léta v průměrném týmu?
Je pravda, že vždy máme nejvyšší cíle a většinou se nám je dařilo naplňovat. Pochopitelně je lepší hrát pod tlakem o co nejlepší umístění až do posledního zápasu. Než si po dvacátém kole říct, že jsme se udrželi v soutěži a posledních deset jen dohrát. Fotbalista musí chtít vyhrávat každý zápas, jinak na hřiště ani nemusí chodit.

Jaký máte tedy cíl v ČFL, kterou jdete hrát už potřetí ?
Velmi nás mrzí, že loňský ročník nebyl z důvodu koronaviru dohrán a my nemohli bojovat minimálně o udržení průběžné třetí příčky. Kdyby se nám něco podobného podařilo rovněž v letošním, tak bychom byli spokojeni.

Ještě k Pardubicím. Jak jste prožíval jejich postupovou jízdu a byl jste v kontaktu s bývalými spoluhráči?
Ze současného kádru jsem hrál jen s Honzou Jeřábkem a Martinem Šejvlem. Oba si postup do první ligy, za to co pro pardubický fotbal odvedli, zaslouží. V častějším kontaktu jsem ani s jedním z nich nebyl. Jejich postupovou jízdu jsem nejvíce prožíval s mým velkým kamarádem a sekretářem FK Pardubice Lukášem Ouředníkem.

V lize budou mít určitě jiné těšení na zápasy, než když hráli níže. Vy to můžete potvrdit v vlastní zkušenosti díky již zmíněnému poháru se Spartou. Koho jste bránil?
Bránil jsem Peška, který nyní hraje za Liberec, a při standardkách Costu. Později naskočil do hry tehdy osmnáctiletý Patrik Schick. Pro nás to byly zápasy, které hrajeme jednou za pět let, a Sparta nás i podcenila. Jenže Pardubice takových čeká čtyřiatřicet v jedné sezoně. A je nikdo nepodcení. Každopádně to budou pro kluky zajímavější zápasy než ve FNL, kde proti většině z týmů hráli už minimálně osmkrát…

Co podle vás mohou Pardubice v lize mohou dokázat?
Svou hrou hodně týmů překvapit. Viděl jsem jejich zápasy po koronavirové pauze a herní projev se mi líbil. Doufám, že se v soutěži udrží. Tipuji je na patnácté místo.

Proč jste se stal sekretářem Živanic. Baví vás funkcionařina, nebo nebylo zbytí?
V klubu nastaly personální změny. Jelikož jsem v minulosti při úrazu svého předchůdce na této pozici pár měsíců zaskakoval, tak mi byla nabídnuta i po jeho konci. Samozřejmě je pro mě něco nového, že kromě hraní mám také jiné povinnosti. Nicméně je to práce, která mě baví a rád bych se jí věnoval i po skončení hráčské kariéry. Ale zatím se více považuji za hráče než za funkcionáře. Doufám, že to nějaký rok ještě zůstane (smích).

Co má všechno na starosti sekretář klubu v ČFL?
Veškerou klubovou administrativu od přípravek až po tým mužů. Převážná většina mé práce se točí okolo A týmu. Ať už jde o materiální vybavení hráčů, objednávání autobusů na zápasy, zápisy o utkání, vyřizování klubových emailů a podobně.

Kauza živanická pokuta

Živanicím se mohlo stát, že bez bojů „pofrčí“ z České fotbalové ligy až do krajského přeboru. Vyfásly totiž pokutu od FAČR za to, že nedisponují stanoveným počtem mládežnických týmů. Bránily se tím, že mají několik souklubí, a odmítaly ji zaplatit. A úroky rostly. Před novou sezonou, respektive v koronavirové pauze, dostaly nůž na krk. Na jejich místo si už brousily zuby Vysoké Mýto a na divizi Holice… „Nějakou dobu to opravdu hrozilo, ale naštěstí se vedení klubu rozhodlo pokutu uhradit, a tak nic nebrání našemu účinkování v ČFL i v novém ročníku. Za to mu patří velký dík,“ tlumočí hlas kabiny obránce Michal Buriánek.