V posledních dvou utkáních jste se vždy dvakrát prosadil. Jak se cítíte v posledních dnech?

Když se vám takhle daří, tak je to hned znát na psychice a obecně se hraje líp. Cítím se tedy výborně.

Během patnácti zápasů jste se trefil již dvanáctkrát. Sedlo vám to v Chrudimi?

Jsem moc rád, že si mě trenér Kronďák vyhlédl. Od začátku sezony se bavíme, co od toho druhého chceme. Oba své sliby plníme a spolupráce se nám daří. Upřímně jsem to takhle očekával.

Jedná se o vaše zatím nejpovedenější angažmá?

Přirovnal bych to k první ligové sezoně v Pardubicích, kdy se mi střelecky dařilo. V Chrudimi sice hraji druhou nejvyšší soutěž, ale dostávám více prostoru a k tomu se mi i střelecky daří. Možná i proto to beru jako zatím nejúspěšnější angažmá. 

Ondřej Vencl (sedící na lavičce) už není pouze obráncem. V současnosti se našel v roli kondičního trenéra.
Vencl se našel v roli kondičáka: Baví mě, když vidím u hráčů progres

Čím si vysvětlujete vaši střeleckou potenci?

Je to souhra všeho. Nechci znít nějak špatně, ale určitě v tom hraje roli fakt, že útok stojí na mně. Spoluhráčí ví, co ode mě čekat a padá mi to tam. Hlavně to je ale i důvěrou trenéra. V Dukle jsem očekával úplně jiné vytížení, kterého se mi nedostávalo a možná proto to neklapalo.

Byť vám je 24 let, tak berete to jako restart kariéry?

Určitě to tak beru. Sám jsem si to před sezonou říkal. Kdybych zůstal v Pardubicích, tak bych ten prostor dosával opět po minutách, což nedávalo smysl. Bylo tedy potřeba se posunout o krok dozadu. V Dukle mi to nevyšlo a nabídla se možnost tady v Chrudimi. Obrovskou výhodou je, že to mám kousek od domu. S úctou k místnímu týmu jsem si říkal, že pokud by to nevyšlo ani tady, tak už by něco opravdu bylo špatně. Hrát v Pardubicích po minutách nedávalo smysl. Bylo potřeba se posunout o krok zpátky. V Dukle to nevyšlo a nabídla se teď možnost tady v Chrudimi. S úctou k místnímu týmu, jsem si říkal, že pokud by to nevyšlo ani tady, tak už by něco bylo špatně.

Bral jste to jako poslední možnost, jak si oživit kariéru?

Věděl jsem, že by to v tom fotbalovém životopise už nevypadalo dobře. Hůře by se mi dostávalo už do ligy nebo jinam. Nechci říct, že by Chrudim nebyla kvalitní, ale z toho osobního pohledu jsem to takhle bral.

David Huf se vrátil z hostování a bude bojovat o místo v pardubickém základu.David Huf v zápase proti Galatasaray.Zdroj: Radek Klier

U trenéra Kováče cítím šanci

V sezoně jste byl dokonce oceněn titulem hráče měsíce. Jak si toho považujete?

(usměje se) Vždy koukám, koho vyhlásí. Je to příjemné ocenění za odvedenou práci. Byl jsem za to rád, ale kdyby mi v Chrudimi nedali šanci a kluci mě na hřišti tolik nehledali, tak by to tak nebylo. Je to ocenění nás všech.

Rozhodně se nabízí otázka, zda po vás Pardubice nesáhnout už po konci podzimní části…

Oficiální vyjádření nemám, ale náhodou jsem se potkal s trenérem Mikulou a ten mi něco naznačoval. Zatím to ale popravdě neřeším. Sezona je v plném proudu a budeme to řešit po skončení podzimní části.

Upřednostňujete návrat do Pardubic, kde byste nejspíše toho prostoru nedostával tolik?

To je dobrá otázka. Já osobně bych se chtěl vrátit do Pardubic, ale jde o to, jestli bych se prosadil. Cestou by bylo to, že bych šel na přípravu a viděl bych, jak by to vypadalo. Musel bych se tam o to porvat. Sám nad tím dost přemýšlím, ale jedno je jisté, chci hrát co nejvíce.

Jan Řezníček byl jedním z klíčových hráčů Chrudimi v cestě za záchranou. Vyjma posledního utkání odehrál plnou dávku minut.
Řezníček k záchraně Chrudimi: Krása musela jít stranou. Hlavní jsou výsledky

V Chrudimi jste narazil na trenéra Kronďáka, který je znám svoji tvrdou rukou. Vyhovuje vám to?

Já bych ani neřekl, že je na nás nějak příliš tvrdý. To možná jen tak působí. Od začátku spolu dobře vycházíme a pochvaluji si naši komunikaci. Snažíme se najít vždy společné řešení. Je to úspěšná spolupráce.

Změnil se v Chrudimi váš styl hry?

Nějaké jiné pokyny tam samozřejmě jsou. Trenér mně poradil a rozhodně to funguje, jak je vidět. Je to však hlavně tím, že dostávám dost prostoru.

Vloni jste nastupoval pod trenérem Radou. Jaká byla spolupráce s touto trenérskou legendou?

Nechci nijak snižovat jeho kvality, ale je to prostě další trenér, od kterého jsem si mohl něco vzít, byť je to samozřejmě legenda. Bohužel toho prostoru v Dukle jsem opravdu moc nedostal a zažil jsem ho tedy spíše v tréninku než v zápase. 

Naopak Radoslav Kováč je přesný opak trenéra Rady. Jaká je spolupráce s ním?

Má moderní přístup k tréninkům i obecně hráčům, což se mi líbí. Vím, že trenér Kováč dává šanci mladým hráčům. I proto cítím šanci a snad si najdeme společnou cestu.

David Huf je pardubický žolík na plný úvazek. Tentokrát bude chtít vystřelit body proti Slávii.David Huf Zdroj: Radek Klier

Studium během hráčské kariéry

V Chrudimi jste se potkal s Honzou Řezníčkem. Pamatujete si ho ještě z Pardubic a byl třeba on důvodem, proč jste zavítal do Chrudimi?

Já jsem ho zažil, ale nevím kolikrát jsme se potkali na hřišti v zápase. Z tréninků si ho však moc dobře pamatuji, jelikož od nějakých šestnácti let jsem trénoval s A týmem. Je pravdou, že Honza mě dost lanařil do Chrudimi.

Řešili jsme restart vaší kariéry, ale co kdyby profesionální fotbal opravdu nevyšel, kde vidíte tu cestu?

Mám trenérskou licenci, když jsem laboroval s kolenem. Trénuji hlavně děti a uvidím, jestli mě to chytne. Zatím mě to ale naplňuje jako skvělý koníček. Dále mám vystudovanou vysokou školu ekonomicko-správní a tam bych možná jednou hledal uplatnění, kdyby mi ten fotbal nešel.

Jak jste dokázal spojit studium s kariérou?

Měl jsem tak trochu štěstí. Když jsem začínal, tak se hrála ještě druhá liga v Pardubicích. Trenér Krejčí s tím neměl problém a mohl mě i uvolnit. Dalo se to nějak naplánovat. Ve druhém ročníku jsem byl celou dobu zraněný s kolenem a měl jsem více volného času. Třetí rok byl začátek covidu, takže výuka byla online, což mi dost vyhovovalo. Zvládl jsem to nějak takhle slepit všechno dohromady a pak se naučit. Bylo to náročný, ale zvládl jsem to. Obdivuji ty kluky, kteří to zvládají teď spojit s ligovým fotbalem. Sám dobře vím, že to není nic jednoduchého.

Jaké kategorie trénujete?

Nejsem přímo pod Pardubicemi, což by mi zabíralo víc času. Dělám individuální tréninky pro děti od nějakých sedmi do jedenácti let.

Roste nám nová generace nadějných fotbalistů?

Já si myslím, že každý rok či dva se objeví talentovaní kluci, že když se s nimi dobře bude pracovat, tak mají šanci se dostat do dospělého fotbalu. To prostředí se začíná zlepšovat a začíná se těm talentovaným hráčům přizpůsobovat. Důkazem toho jsou akademie.

Oblíbený klub si člověk nevybírá

Jaké jsou vaše silné stránky?

Kdybych to měl zjednodušit, tak řeknu střílení branek. Zakončení levou nohou je asi mojí největší předností a najít si prostor.

Kde cítíte mezery?

Asi to bude hra bez míče. Občas z toho vypadnu, když se mi nedaří a musím se stále zlepšovat v tom, že potřebuji být platný, když zrovna ty branky nedávám.

Máte nějaký oblíbený tým?

Odmalička fandím Chelsea, které se příliš nedaří už nějakou chvilku. Oblíbený klub si ale člověk nevybírá.

Petr Drahoš v dresu druholigové Chrudimi.
Druholigové zkušenosti v Miřeticích. Chceme výše, hlásí Drahoš

Fandíte i nějakému konkrétnímu hráči?

Když jsem sledoval Chelsea, tak se mi nejvíc líbil Didier Drogba. Byl silný a uměl zakončit jakýmkoliv způsobem.

Pardubice se mohou pochlubit novým stadionem. Stihl jste si na něm už zahrát?

Jako střídající hráč jsem nastoupil. Musím říct, že jak jsem se vrátil v zimě do Pardubic a stadion finišoval, tak jsem se na to těšil a žasl jsem. Je to opravdu povedený. První půl sezony po otevření chodilo neustále plno. Pardubice konečně dostaly stadion, který si zasloužily.

Stíháte chodit fandit z tribuny svým "spoluhráčům"?

Mockrát jsem to popravdě nestihl. Máme od září s přítelkyní miminko a plním rodičovské funkce. Spíše si tak pouštím Pardubice v televizi (úsměv).