Co říkáte rozhodnutí fotbalové asociace o předčasném ukončení sezony?
Při konečném verdiktu to měli ohromně těžké. Vláda České republiky se totiž chová nevypočitatelně. Nemá žádné scénáře. Těžko se něco staví, když nemáte základy. Když nevíte, jak to bude se shromažďováním lidí. My jsme chtěli sezonu dohrát.

Naznačujete tím, že se měly krajské soutěže dohrát?
Neříkám, že by se měly dohrávat, protože ten časový prostor u těch amatérských už nebude. Samozřejmě nouzový stav, který je nařízen, musíme ctít. Bojuje se o životy, to všechno chápu. Navíc bez lidí kolem by to ztrácelo smysl.

Jak tomu mám rozumět?
Fotbal nehrajeme jen sami pro sebe, ale hlavně pro veřejnost. Je škoda, když jsou manšafty natrénované, snaží se, hrají dobrý fotbal a nikdo to nevidí. Jasně v krajském přeboru se zápasy natáčí na video a kdo o tom ví, si může zápas kdykoliv pustit. Už ale vidím ty naše v uvozovkách dědky, kteří u nás především chodí na fotbal. Ti to asi neumí.

close Petr Bajer info Zdroj: Archiv zoom_in Jakým způsobem se dalo postupovat jinak? Měli jste v záloze další varianty?
Záložní plány jsme připravovali průběžně. Nejdříve vláda omezila počet lidí na sto, tak jsme rozhodli, že budeme hrát bez diváků. Protože pouštět pár vyvolených, by nebylo fér. Na tuto variantu ani nedošlo, protože byl vyhlášen nouzový stav. V něm jsme přemítali za jakých podmínek by šlo jaro odehrát.

V krajském přeboru dospělých hrát systémem středa – víkend?
Ano i to bylo v hlavách. Myslím si, že by za určité situace šlo hrát dvakrát týdně. Stejně týmy v pracovním týdnu trénují, takže místo jednotky by mohly odehrát mistrovský zápas. Je to spíše téma pro trenéry, kteří nejlépe vědí, jestli by kluci ve všední dny chodili, neboť jsou zaměstnaní. Navíc je vidět do osmi, takže by asi nebyl problém hrát od půl šesté. Otázka je, jak by to bylo hodně náročné na zajíždění ke vzdálenějším klubům. Dohrát takto by se to dalo, ale muselo by se už začít.

Jinak by se hrálo snad až do poloviny prázdnin…
A přesně to si nedovedu představit. Vždyť by se muselo rovnou skočit do další sezony… Takže přijímám fakt, že to bylo lepší utnout a v polovině srpna začít znova.

Naznačil jste ale, že jste chtěli sezonu dohrát i kdyby se mělo hrát jiným způsobem. Co vás k tomu vede?
Krajský přebor jsme pochopitelně chtěli vyhrát na trávníku. Co náš tým předváděl na podzim, jsme měli v plánu potvrzovat i na jaře. Podle závěrů z jednání Výkonného výboru FAČR jsme k 8. dubnu sice vítězi, ovšem takovými polovičními.

Jak se pandemie koronaviru dále dotkla vašeho klubu po sportovní stránce?
Celá situace je smutná v okamžiku, kdy kluci v některých kategoriích končili a chtěli se s týmem rozloučit na hřišti a ne na papíru.

A ekonomické dopady?
Do letošní sezony se nainvestovaly nějaké peníze, včetně jarní části, i když se neodehrála. Před ní tři měsíce běžela příprava v jednotlivých týmech. Teď bude důležité jak to dopadne s dotacemi. Ať už městskými nebo z ministerstva školství. Jestli nám budou nějakým způsobem pomáhat krýt rozpočet. Zásadní také bude, jak se krize dotkne našich partnerů.

Může mít i celek na krajské úrovni kvůli vládním opatřením existenční potíže?
Stoprocentně. Objeví se hodně klubů, kteří budou s finanční otázkou bojovat. Platí cesťáky, trenéry a další věci. Zatím se uhrazovaly náklady, které byly spojeny s přípravou na jarní část. Nyní to bude o dost složitější.

Holice koronadobu přežijí?
Holice to musí přežít. Přežili jsme všechno, přežijeme i koronavirus. Akorát budeme dělat vše pro to, abychom začali tam, kde jsme skončili. Na kluky mám jedinou věc, až se sejdeme po pandemii, vzkážu jim, že mají šanci být ještě lepší. A ten jediný podzimní zápas, kdy jsme prohráli s Moravany, mohou napravit. Tím, že vyhrají příští podzimní část bez jediné ztráty bodu (úsměv). Prostě, aby ten rekord už nešel nikdy překonat.

Sportovci se nesmějí scházet v kolektivu. Jak v klubu řešíte komunikaci?
Všechno obstarávají telefony, emaily, sociální sítě. Jednotlivé týmy mají facebookové stránky. Komunikace je průběžná. Víme o sobě i jak na tom kluci jsou. Oni bez fotbalu nevydrží, takže trénují individuálně.

Dospělí jedinci už mají rozum, co však způsobí takovýto herní výpadek u dětí?
Samozřejmě, že se snažíme děti nějak motivovat, aby se hýbaly a neválely se jen doma. Máme informace o tom, že si jdou třeba ve dvou zaběhat. Musím ale přiznat, že jak nejsou organizované, tak to nemáme pod kontrolou. A obávám se, že pokud to bude ještě trvat dlouho, tak místo fotbalu budou v létě nabírat ztracenou fyzičku.

Pokud se v řádu měsíce uvolní vládní opatření, jak obnovíte závodní činnost?
Na červen máme připraven tradiční mezinárodní turnaj starších žáků – memoriál Ládi Vojíře. Účastní se ho patnáct až osmnáct družstev a hraje se na třech hřištích. Mladší žáci mají turnaj týden před tím. Dorost je přihlášen na turnaj v červenci. Žádnou z těchto akcí jsme ještě nezrušili. Až se situace odblokuje, tak se budeme snažit, aby děti hrály.

A co dospělí?
Pokud se naskytne jakákoli příležitost konfrontace, tak ji využijeme. Klidně jako formu přípravy na další ročník. Mluvil jsem s většinou kluků a v Holicích chtějí zůstat. Spíše řešíme bolavá místa, kde by bylo dobré tým posílit s výhledem do budoucna.

Muži měli nakročeno k jedné z nejlepších sezon v historii v klubu. Ta přišla po ročníku, který byl naopak jedním z nejhorších. Čemu přisuzujete takový veletoč?
Vrátili se nám kluci, kteří působili mimo Holice. Ať už Hanč, Václavek, nebo Tomáš Jedlička. Naopak jsme udrželi stávající kádr. Velmi dobře se zabudovali mladí. K tomu máme dobrého trenéra, zázemí.. Nicméně hlavní přínos vidím v tom, že manšaft sedí jako celek. Pokud je potřeba, tak jeden pomáhá druhému. Bylo to vidět v některých zápasech, když se někomu nepovedl, tak ti ostatní hráli za něj. To v Holicích nebylo v minulých letech pravidlem.