Překvapivý lídr. Po čtyřech odehraných zápasech vévodí I. B třídě skupina A po sobotním programu Choltice. Ty Choltice, které se v minulých sezonách spíše pohybovaly v dolní polovině tabulky.

Střízlivé odhady

Rovněž plány pro tento soutěžní ročník byly opatrné.

„Rádi bychom figurovali někde uprostřed tabulky,“ vyhlašoval choltický trenér Luboš Vorlíček.

„Jo, jo to jsem řekl, nicméně vycházel jsem z reálného stavu. Kádr nebyl nijak početný. Čekali jsme na návrat marodů po operacích. Navíc jsme byli ve fázi jednání s novými hráči. My jsme v té době ještě neměli tři nové kluky. Jedna posila přišla na poslední chvíli, vlastně v týdnu, kdy už se hrálo. Sám pro sebe si říkám, že nám je nadělil fotbalový pánbůh za poctivost."

A jmenovitě. 

Z Načešic přišli Dan Jirásek s Kopou, kteří nechtěli hrát okresní přebor. Honza Kadlec k nám přivedl kamaráda, který hrál kdysi za Pardubičky a nyní studuje vějšku v Praze. Vhodně jsme kádr doplnili, kluci si sedli s ostatními," konstatuje potěšeně Vorlíček.

Aby ne jeho „ovečky“ jenom vítězí: nejdříve utlumily nováčkovský elán Přelovic, poté si poradily s dalším novicem z Kameniček. Následovaly dva těžší kalibry. Suverénně vybraly Nasavrky a nyní zdolaly 4:1 Stolany.

„Nebylo to ale jednoduché utkání. Soupeř byl dvacet minut lepší, nastřelil břevno. Vyhrával souboje. Přežili jsme bez gólové újmy. Potom se hra vyrovnala, my jsme dali z takové pološance vedoucí branku. Zkraje druhé půle jsme přežili nápor hostů, kdy byli silovější a udeřili jsme podruhé. Pak přidali třetí trefu a bylo po nich,“ hodnotil poslední vystoupení svých svěřenců Vorlíček.

Je brzo na hodnocení

Je pravda, že choltický tema work ještě nenarazil na silnějšího soupeře. 

"Pozor. Stolany hrály velice dobře. To samé Nasavrky v prvním poločase, potom fyzicky odpadly. Jedná se však silné protivníky. Proti Stolanům jsme nehráli kompletní. Kluci měli pracovní povinnosti, do toho svatby. Museli jsme díry polepit Augustinem, který kvůli operaci dva roky nehrál mistrovské utkání. Jirka Kohoutek také naskočil až do čtvrtého kola a po zranění se vracel Hošek. Ze stabilní obranné čtyřky nastoupil jen Jirásek. Měli jsme obavy ze standardních situací," ale zvládli jsme to," podotýká.

Ještě jedna věc v Cholticíh funguje. V ostatních klubech, i ve vyšších soutěžích, by mohli závidět. 

"Především se výrazně zlepšila docházka. Kluci chodí v hojném počtu. Nejmenší počet byl v době dovolených, přesto solidních osm. Jinak nás trénuje až patnáct. Kluci trénují poctivě, což se pozitivně promítá do mistráků. Máme také štěstí jako teď proti Stolanům.

Není teď na čase přehodnotit cíle?

"Ještě je brzo. Nevíme, co nás potká. Soutěž je ještě dlouhá. Nechci malovat čerta na zeď. Mohou přijít zranění. Mám ještě v paměti, jak nás během dvou zápasů postihlo pět operací. Proto jsme rád, že je nás, dejme tomu čtrnáct. Furt má někdo nějaké svalové zranění. Ten covid se na zdraví podepsal, ne že ne. Rok a půl člověk nic nedělal. Jasně, mohl běhat, ale do balonu pořádně nekopl. Každopádně na tabulku je příjemný pohled. Bavíme se o tom s klukama, fotbal je najednou více baví," směje se Luboš Vorlíček.