HOLICE: 1. místo, 42 bodů, skóre 54:18

Evžen Kopecký, hlavní trenér: „Umístění bodový zisk, počet nastřílených branek, to je všechno nad plán. Upřímně, když jsme viděl v novinách, že klubové vedení má za cíl umístit se do páté příčky, říkal jsme si v duchu, jestli jsme nepřestřelili.

Po loňské sezoně, kdy jsme obsadili, na Holice až nedůstojné, dvanácté místo nezůstal kámen na kameni. Když jsme viděl ten průvan v kabině, byl jsem trochu v napětí. Nicméně snažil jsme se věřit lidem, kteří pro holický fotbal pracují. Ani hráčům to nebylo lhostejné. Oslovovali své známé, a tak se pomalu objevovaly v kabině staronové tváře, které potřebovaly především klid, aby se mohli zpátky aklimatizovat. A ve finále přišli hráči, kteří byli hladoví po úspěchu a zároveň už měli něco odehráno. Ti hráči si něčím prošli a mají slušnou úroveň, kterou do nich dostali předešlí trenéři, ač mládeže či dospělých. My jsme se je snažili připravit fyzicky, a hlavně jsme v nich chtěli probudit touhu něco dokázat a vytvořit dobrou partu.

Obrovskou sílu nám dodal hned úvodní zápas, kdy jsme zdolali nabitý B tým Chrudimi. To nám dodalo velké sebevědomí a od té doby jsme ztratili jediné tři body. Bohužel doma a ještě ke všemu s Moravany. Vše špatné, bylo pro něco dobré. Jakoby nám někdo poslal varování, že jsme jenom lidé. Možná i z toho důvodu jsme už poté nezaváhali.

Samozřejmě, když už jsme se dostali do takového trháku, chtěli bychom tuto laťku udržet, ale je to opravdu polovina soutěže a stát se může cokoli. Pro nás je teď jasnou prioritou udělat kvalitní zimní přípravu, v ní udržet stávající kádr a dát příležitost některým perspektivním dorostencům.“

Jedna z nejúspěšnějších půlsezon vejde do dějin

MORAVANY: 4. místo, 30 bodů, skóre 43:30

Miroslav Semerád, hrající hlavní trenér: „Na úvod bych chtěl poděkovat celému realizačnímu týmu a všem, kteří se o fotbal v Moravanech starají. Popravdě jsem nečekal, že bychom do posledního podzimního kola bojovali o průběžné druhé místo. Na druhou stranu jsem rád, že se už druhý rok za sebou pohybujeme v relativně klidných vodách tabulky i přesto, že máme velice úzký kádr. Ten ještě v průběhu sezony poznamenalo několik dlouhodobých zdravotních komplikací, a tím se ještě zúžil.

Měli jsme dobrý začátek sezony a dokázali jsme uhrát v průběhu podzimní části šňůru sedmi zápasů bez prohry. Právě to nás katapultovalo až těsně pod vedoucí Holice. Jako jediní jsme dokázali porazit a to ještě na jejich horké domácí půdě. Tento zápas bych zhodnotil jako takticky nejpovedenější. Paradoxně nám tato výhra trochu ublížila, protože poté jsme měli několik herně nepovedených utkání, což vygradovalo domácí prohrou s Moravskou Třebovou. To byl naopak náš nejhorší zápas.

Zcela upřímně nebylo všechno úplně růžové, ale o to víc mě těší, že jsme přistoupili zodpovědně k poslednímu těžkému utkání v Luži. Zvládli jsme ho velice dobře herně a jen málo nás dělilo od třech bodů. Ale i vítězství na penalty pro nás byla taková sladká tečka za půlsezonou, která byla jedna z nejúspěšnějších pro moravanský fotbal.

Nechtěl bych chválit jednotlivce, protože si myslím, že jsme podzimní část odehráli jako tým a jako tým jsme ji zvládli i bodově. A za to patří můj velký dík všem hráčům i těm, kteří nám pomáhali z rezervního týmu, přestože pak nedostávali tolik prostoru.“ 

Historicky první ročník přihrává spokojenost

HORNÍ ŘEDICE: 12. místo, 16 bodů, skóre 21:33

Stanislav Šedivka, hlavní trenér: „Postavení všech čtyř mužstev, které postoupily z I. A třídy, ukazuje jak velký je rozdíl mezi oběma soutěžemi. My jsme před sezonou přivítali v kádru pět nových hráčů, z nichž někteří nikdy přebor nehráli. A to se týká i kluků, kteří jsou v Ředicích již delší dobu.

Na soutěž si stále zvykáme a musíme se s tím vypořádat. Samozřejmě, proti nám stály zkušené týmy, které přebor hrají už několik sezon. Získali jsme šestnáct bodů, z toho patnáct doma. Nevím, jestli je to dost nebo málo, to ukáže až jaro. Vím ale, že jsme měli vyhrát první domácí utkání s Českou Třebovou, kdy jsme měli jasnou převahu a vytvořili si šest gólovek. A také zápas v Chocni, přes vedení 2:0 jsme prohráli na penalty. Dobré zápasy jsme odehráli zejména doma. Ty s Českou a Moravskou Třebovou, Heřmanovým Městcem a Chrudimí měly vysokou úroveň. Venku jsme odmakali derby v Holicích.

Celkově, v historicky první sezoně Ředic v krajském přeboru, ale jsme spokojeni. V zimní přestávce se pokusíme doplnit kádr hráči, kteří budou bojovat a mít hlavně morální kvalitu.“

Umístění ani bodový zisk nepasují s plány

PARDUBIČKY: 14. místo, 11 bodů, skóre 19:47

Tomáš Mrázek, asistent trenéra: „Podzimní část sezony nelze hodnotit kladně. Co se týká bodového zisku a především tabulkového postavení. Předsezonním cílem bylo umístění v klidném středu tabulky, nebo zisk minimálně dvaceti bodů. Ani jedno jsme ale nesplnili.

Velkou roli v tom sehrála velmi špatná letní příprava. Tým k ní nepřistoupil tak, jak by bylo vhodné a jak bychom si představovali. To se následně v úvodu soutěžního ročníku projevilo. Vrátilo se nám to jako bumerang tím v pro nás důležitých zápasech, kdy jsme zcela vyhořeli.

Druhým faktorem na nepříznivém tabulkovém umístění je pak velká nevyrovnanost ve výkonech týmu a především jednotlivých hráčů. Byli jsme schopni potrápit a odehrát dobré zápasy s týmy z čela tabulky, ale zároveň za týden totálně propadnout s celky z opačného pólu. Stačí jen zmínit hrůzostrašné výkony v Chocni, Svitavách, nebo s Rohovládovou Bělou. To jsou body, které nám hodně chybí.

Flintu do žita ale neházíme. Všichni moc dobře víme, že tým je velmi mladý a že svou sílu má. V zimní přípravě čeká hráče tvrdá práce a zároveň šest přípravných zápasů s kvalitními týmy z Královéhradecka. V tuto chvíli máme také rozjednané posílení na určitých postech, které snad dovedeme do zdárného konce. Všichni pevně věříme, že jarní část soutěže bude o sto procent lepší a že se v Pardubičkách bude hrát krajský přebor i v následujícím ročníku.“

Výsledek je žalostný

ROHOVLÁDOVA BĚLÁ: 16. místo, 6 bodů, skóre 15:59

Jaroslav Novák, hlavní trenér: „Po skončení loňské sezony v I A.třídě jsme dostali šanci zahrát si Krajský přebor, jako poslední možný postupující ze čtvrtého místa. Zavládla euforie a všichni jsme si odsouhlasili, že tuto možnost a šanci přijmeme. Také jsme se rozhodli, že soutěž absolvuje kádr beze změn. Ač příprava vypadala nadějně, tak výsledek po podzimní části je žalostný.

Těch problémů je několik, jako krátkodobá či dlouhodobá zranění, zbytečná vyloučení a následné tresty v podobě zastavení činnosti na několik utkání, ale především fyzička a forma některých opor. To, co stačilo v nižší soutěži, v krajském přeboru nestačí. Máme řadu klíčových hráčů přes týden na školách, tréninková účast je tedy minimální. A to se projevilo v některých zápasech, kdy poločas odehrajeme perfektně a druhý je jako noc a den. Řadu zápasů jsme ztratili z nejrůznějších důvodů v koncovkách utkání.

Dalším faktorem je až fatální neproměňování těch nejvyloženějších šancí. Vytvořili jsme si jich v každém utkání spoustu, bohužel koncovka je mizerná. Nebýt toho, tak některé zápasy by se vyvíjely a skončily úplně jinak. Největší zklamání je však na gólmanském postu. Oběma brankářům jsme dali šanci, jenže počet obdržených branek hovoří za vše. Pochopitelně, že to není jen jejich vina, nicméně některé zápasy jim skutečně nevyšly.

Suma sumárum, je to naše nejsmutnější účinkování v krajských soutěží. Při pohledu na tabulku je jasné, že musíme přes zimu hodně přidat na fyzičce, doplnit kádr a snažit se s tím něco udělat. Nebude to lehké, stojí se ale o to porvat.“