Mistrovský zápas, který skončil výhrou hostujícího týmu 18:1, nepřipomínal ani trénink. Spíše nějakou exhibici. Fauly se nepískaly, hráči se sebe pomalu ani nedotkli. Však, ono by také hrozilo, že v případě nějakého zranění u domácích, by utkání předčasně skončilo pro nedostatek hráčů.

„Klukům z Lánů patří velké poděkování. Ještě v poločase jsme se s nimi bavili a řekli jim, že by bylo super, kdyby se to dohrálo. Chtěli jsme tam totiž na druhou půlku dát kluky, co letos moc nehráli. Odvětili, že určitě ano, že neplánují ze zápasu zdrhnout,“ smeká klobouk na dálku Kříž.

Zaznamenal jste sedm gólů. Povedla se vám už někdy taková kanonáda? Kolik jste jich dal nejvíc v jednom zápase?

Možná jsem dal někdy čtyři, ale sedm určitě ne.

Zažil jste, že by soupeř nastoupil jen v sedmi lidech do pole?

To jsem také nezažil. Situaci bych nazval Sedm statečných plus gólman. A ten brankař vychytal asi dalších patnáct našich šancí.

Od začátku jen otázka skóre

Hráli jste o to čistěji, abyste nikoho nezranili? Jistě víte, kam otázkou mířím…

Jasně, aby zápas předčasně neskončil. Ne, nepískaly se žádné fauly, v tom utkání snad nebyl jediný. Když chtěl kořen kolem mě proběhnout, tak jsem ho jen stínoval. Byla to taková tréninková hra. I když vlastně i tam se hraje tvrději…

Ptám se také proto, že v podobných zápasech týmy různá zranění fingují. Zaslouží tedy Lány kredit, že se neuchýlily k unfair způsobu?

Za to klukům z Lánů patří velké poděkování. Ještě v poločase jsme se s nimi bavili a řekli jim, že by bylo super, kdyby se to dohrálo. Chtěli jsme tam totiž na druhou půlku dát kluky, co letos moc nehráli. Odvětili, že určitě ano, že neplánují ze zápasu zdrhnout.

Od úvodu se jednalo o otázku skóre. Stanovili jste si nějakou metu, nebo šlapali do soupeře od první do poslední minuty?

Šli jsme do nich celý zápas. Už při jejich rozehrávce jsme na nich byli nalezlí. Pět našich borců je bránilo. Fakt to s námi měli těžké. V poločase jsme si dali metu třicet.

Tak to jste „jen“ s osmnácti trefami zaostali pořádně za stanovenou normou…

Jak jsme to prostřídali, tak už jsme tolik fotbaloví nebyli. Klukům se už ani nechtělo moc běhat. Takže jsme na těch jedenáct gólů z prvního poločasu moc nenavázali.

Upřímně, baví vás ještě vůbec fotbal proti tak výrazně početně oslabenému protivníku?

Mě baví jakýkoliv fotbal. Ale je pravda, že někteří naši kluci měli problém s motivací. Dávali to emočně hodně najevo. Spíše se už všichni těšíme na okresní přebor.

Pátrali jste po příčině tolika absencí v lánském týmu?

Ano, stočila se na to řeč. Všechno se jim to sešlo. Mají v kádru hodně pinglů a bohužel jim všem vycházela směna.

Nicméně, hráči ve fotbale „vymírají“. V okresních měřítku patrně nejvíc. Kam podle vás spěje okresní fotbal?

Všechny týmy kromě Pardubiček se potýkají s úbytkem hráčů. Někde až brutálním. Nás teď za béčko trénuje přes třicet hráčů. Jasně, chodí s námi dorosti, ale i tak máme strašně lidí. Vidím to tak, že se časem zruší čtvrtá třída. Pokud týmy ve trojce nejsou schopni sehnat hráče, tak ta nižší třída je podle mě zbytečná. Navíc i tam se kolikrát nesejde jedenáct hráčů.

Sazebník na sedm gólů nepamatuje

Pardubičky B svádí nelítostný boj s holickým béčkem o titul ve třetí třídě. Jak to dopadne?

Tím, že do okresního přeboru postupují dva týmy, my už máme jistotu. Holice hrají výborně, ale já doufám, že si první místo udržíme. Jediné čeho se trochu bojím, je utkání na Torpedu. To se na nás vždy dokáže vyhecovat. Máme to ale ve svých rukách.

Je pro áčko lepší, když bude rezerva hrát o soutěž výše, nebo kádry obou týmů jsou zcela odlišné?

Stoprocentně. Ze staršího dorostu k nám dorazí asi osm kluků. Rozhodně je chceme nechat rozehrát v okresním přeboru a ne ve trojce proti Lánům.

Co vy a případný návrat do áčka?

Ne, to už je uzavřená kapitola. Navíc bych musel shodit nějaké to kilo (smích).

Jak na léta strávená v prvním týmu Pardubiček vzpomínáte?

Pardubičky byly dlouhá léta týmem okresního přeboru. Třetí od konce. Když jsem skončil v dorostu FK Pardubice, tak jsem se zeptal, jestli mě tam vezmou. Asi mě znali, takže ano. Strašně mě to tam chytlo. Působil tam trenér Kukla a ten byl vynikající. Oslovil jsem kluky z Pardubic, kteří tam nebyli spokojení. Nakonec nás jich přešlo pět, šest. Dostali jsme dorost až do kraje. Pak jsme dorazili k chlapům do okresního přeboru. Zvedla se hra i prvního týmu. No, a pak přišel k týmu Kamil Řezníček, který dal mužstvu řád. A už to jelo: I. B třída, I. A třída, krajský přebor.

Ve III. třídě jste v letošní sezoně vsítil třináct branek, nyní tedy více než polovinu dosavadní produkce. Proč jen šest branek? V kolika zápasech nastoupil?

Prakticky celý podzim jsem nehrál, protože jsem byl rok pracovně v Americe. Nastoupil jsem až na závěrečné utkání a v něm dal jeden gól. Na jaře jsem chyběl pouze v Tetově a stihl už dvanáct branek. Takže se mi docela daří (úsměv).

Jak padaly vaše góly do sítě Lánů?

Z těch osmnácti gólů, co jsem vstřelili celkem, si vzpomenu na dva, které všechno přebily. Maršíček se dvakrát trefil ze třiceti metrů. Ale jak. Angličákem. Jednou od břevna a podruhé od tyče. Takže z těch mých si nepamatuji ani jeden (směje se).

Bude něco stát sedm Křížových gólů?

Na každý zápas máme nějakou hecovačku a také sazebník v kabině. V něm je zakotven hattrick. No a já dal bohužel dva. Takže to vidím tak na čtyři kilča. Naštěstí na sedm gólů v jednom zápase nikdo nemyslel (smích).

"Tělo Bergkampa" s duší slávisty 

Jak jste se dostal k fotbalu? V kolika letech kdo vás na zelené trávníky přivedl?

K fotbalu mě přivedl v pěti letech táta.

Kde jste všude působil?

Začínal jsem na Slovanu Pardubice. Chvíli jsem v mládeži hrál za Pardubice, pak jsem šel do Pardubiček. Byl také v Prachovicích a Kratonohách. 

Na jakých postech jste hrával?

Vždycky jsem nastupoval ve středu útoku. Akorát v poslední době mě dávají trenéři na stopíka. Už jsem asi starý…

Proč se vám nepodařilo prorazit na vyšší fotbalovou úroveň?

Fotbalu jsem neodevzdával všechno. Nejsem typem, který by si šel za nějakým ligovým cílem. Nějaký talent jsem měl, ale byl jsem hráčem tak maximálně na divizi.

Jak nejraději střílíte góly, respektive jaké je vaše nejčastější zakončení?

Zpoza vápna levačkou na zadní tyč. Dokážu se prosadit také hlavou. Ale z jarních dvanácti gólů jsem jich dal jedenáct levkou.

Jaké jsou vaše fotbalové přednosti a prozradíte vaše nedostatky?

Sklepávám míče do druhé vany. Jak jsem trochu vyžraný, tak si ze mě trenér utahuje, že je nedávám do druhé vlny ale vany (chechtá se). Udržím míče vepředu, něco jako teď Pavel Černý v FK Pardubice. A myslím si, že mám dobrý odhad na míč. Co se týče nedostatků, nikdy se mi nechtělo moc bránit. No, a teď už nemám takovou fyzičku, takže nejsem tolik běhavý.

Měl jste nějaký fotbalový vzor a proč vám učaroval zrovna on?

Dennis Bergkamp. Toho mám rád doteď, i když už nehraje. Dokázal udržet balon a pak vymyslet klíčovou přihrávku.

Jaký je váš oblíbený klub a odkdy se vaše láska k němu datuje?

Místo ve fotbalovém srdci mám jen pro Slavii Praha. Mám takové tušení, že od prvního dne, co jsem se narodil (směje se). Láska ke Slavii se v naší rodině dědí.

Kanonýr v mládeži

Petr Bříza

ze Starého Hradiště vstřelil v okresním přeboru mladších žáků U13 Holicko pět gólů.