Lábr nasázel šest branek Tetovu. Od gólmana schytal pár nehezkých slov

Na zápas jsem neměl ani být, ale ve čtvrtek mi náš trenér říkal, že on je desátý a já jedenáctý. Takže jsem trochu naštval přítelkyni (smích) a v sobotu ze společné akce odjížděl na fotbal. Vzhledem k tomu, že ve 12. minutě to bylo 4:0, tak jsem doufal, že konečně pomůžeme našemu brankáři udržet nulu. Bohužel se to nepovedlo. Týmový výkon byl dost ovlivněn rychlým vedením a myslím si, že většina týmu hrála na půl plynu.

Osobně jste se podílel na tomto vítězství 13:2 neuvěřitelnými šesti brankami. Dva hattricky v jednom utkání. Bylo to vaše poprvé (smích)?

V dospělém fotbale ano, povedlo se mi dát čtyři nebo pět branek v I.A třídě ještě v Chýši, ale to jsem hrál útočníka. Nyní, jak jsem již zmiňoval, že kluci hráli na půl plynu a měli soucit se soupeřem, tak já zase naopak do toho šlapal a naháněl skóre, které máme dost záporné.

Byla jedna z těch branek taková, že by vám utkvěla v paměti?

Branky jsem okoukal od Dominika Petra (smích), posadil jsem gólmana na zadek a dával do prázdné nebo ho přehazoval. Nejvíc si asi pamatuji komentář gólmana při třetí brance, kdy jsem naznačil střelu a šel na druhou stranu. Pronesl „zase ty hajzle“ (smích), ano první dva góly byly stejný.

Jaroslav Lábr s míčem u nohy.Zdroj: archiv

Nábor na stopera

Na soupeře jste museli neuvěřitelně vlítnout, jelikož ve dvanácté minutě jste měl za sebou již tři branky. Jak je možné, že vás to neukolébalo? Nebo jinak, neměli jste slitování se soupeřem?

Já čekal tři čtvrtě sezony, než mi to tam zase začne padat. Na podzim jsem měl několik nájezdů na gólmany, ale v hlavě jsem věděl, že to nedám. Ty zahozené šance nás stály určitě i dost bodů, což mě dost štvalo. Nejspíš proto když to tam teď padalo, tak jsem nechtěl končit.

Nedávno však naopak vaše Rohovládova Bělá schytala debakl. Proč je to jako na houpačce a byl jste u toho zápasu?

Na Dašice jsem bohužel nebyl, tak nemohu hodnotit. Běžel jsem v tu dobu Labe Run.

Vzhledem k takovým výsledkům asi postavení v tabulce odpovídá?

Přicházel jsem, že budeme hrát vršek tabulky, takže umístění je pro mě zklamání. Problém je, že máme všichni spoustu dalších aktivit a nescházíme se pravidelně ve třinácti nebo patnácti lidech. Já jsem bohužel jeden z těch problémových, co nechodí pravidelně (smích).

Sice jsem dal hattrick, ale radost z toho nemám, říká dašický Jakub Vajer

Jak to máte s osobními statistikami, sledujete je?

Vzhledem k tomu, že mi to tam na podzim nepadalo, tak nebylo co sledovat (smích).
Statistiky mám ale rád, víc mě však zajímá to, když se týmu daří.

Dáváte si nějaké cíle do sezony?

Osobní ne, jako tým jsem chtěl hrát vršek tabulky. Takže s tím spokojený nejsem.

Tým si sedá. Čekáte lepší umístění příští rok?

Lepší umístění musí být! Potřebujeme tři nebo čtyři lidi ideálně, kdyby to byl stoper, co chce změnu, tak ať se ozve (smích). Navíc potřebujeme dostat našeho klíčového hráče Pavla Jičínského zpět do zálohy.

Slabina? Přehnané požadavky na ostatní!

Pojďme přímo k vám. Jaké jsou vaše silné stránky?

Doufám, že fyzický fond a snad i nějaké zkušenosti z krajských soutěží.

Naopak, kde cítíte vaše slabiny?

Nevím, jestli to je slabá stránka, ale okolí to tak může vnímat. Mám na sebe, ale i na spoluhráče, často přehnané požadavky a pak slýchávám, že hrajeme přece jen třetí třídu a ne ligu. (smích)

Jak je možné, že se chlap, který hraje v Chýši na Karlovarsku dostane až do Bělé?

Je to kus cesty co? (smích) Do Pardubic jsem šel na vejšku a už tady zůstal. Dva roky jsem fotbal kvůli tomu nehrál a už ani nečekal, že zase budu. Pak mě ukecal kamarád, ať jdu k nim do Kosiček, tam to bylo super. Troufám si říct, že COVID nám tam sebral dva postupy do I.A třídy. To mě dost otrávilo a v tu dobu mě začalo více bavit běhat a myslel jsem, že se zaměřím na různé běžecké závody a s fotbalem skončím. Když jsem se přestěhoval do Bělé, tak za mnou párkrát přišli kluci a já se nechal ukecat. Ukecali mě na post útočníka, kde do dneška nehraji (smích)! Musím se přiznat ale, že nevím, co bude příští rok. Hrát bych chtěl, ale vím, že když budu na každý druhý zápas, tak to není ideální.

Jakou roli ve vašem životě hraje fotbal?

Od mala jsem buď kopal do míče nebo hrál stolní tenis. V patnácti vyhrál týmový sport a fotbal jsem hodně žral. Nyní ho beru jako doplňkovou činnost, abych si užil kolektivní sport. Přesto ale chci každý zápas vyhrát.

Přišel, viděl, zvítězil. Daniel Svěrák po roční pauze hned slavil hattrick

Kde všude jste působil a jak jste se k fotbalu dostal?

Od žáčků jsem byl v Chyši, kde bych určitě strávil celou kariéru, kdybych se nepřesunul na školu do Pardubic. Poté jsem šel do Kosiček, kde jsem „vyhrál“ pozici defenzivního středního záložníka, do dneška si myslím, že neumím bránit a nevím, jak jsem tam mohl odehrát tolik zápasu (smích), ale je fakt, že na stoperech jsme měli za mě nejlepší stopery v soutěži (Stránský, Kaufman). No a pak poslední sezonu zde v Bělé. Za což jsem rád, protože jsem poznal super lidi z obce, kam jsem se chvíli předtím přestěhoval a moc tu nikoho neznal.

Máte nějaký oblíbený tým?

Českou ligu od určité chvíle nesleduji. Fandím Manchesteru United.

Fotbalový vzor jste měl?

Vzor mám Marca Reuse a Cristiana Ronalda.

Co děláte v soukromém životě?

Pracuji v pojišťovně jako pojistný matematik/datový analytik.

Na závěr. Jaké vyjma fotbalu máte koníčky?

Dokončuji barák a věci kolem, to zabere spoustu času. Poslední roky mě začalo hodně bavit běhat, člověk si tím vyčistí hlavu. Mám v hlavě i nějaké závody, co si chci ještě zaběhat, ale s fotbalem se to hůře kombinuje.