Kubo, Jirko… Jde to jinak. I když je dělí minimálně jedna generace jsou dospělí s dětmi spíše kamarádi, než aby je seřvávali za každou maličkost. Trenéři býšteckých starších žáků Jiří Cink (43) a Jakub Jirásek (25) vsadili na bratrský vztah se svými svěřenci.

„Pro kluky jsme jako starší sourozenci. Od těch nejmladších kategorií nám hráči můžou tykat a oslovovat nás jmény. Snažíme se jim předat to nejlepší z nás, ať už fotbalově, tak lidsky. Víme, že za pár let budeme s dnešními staršími žáky hrát v jednom týmu. A co do nich teď vložíme, to se nám vrátí,“ říkají unisono Cink s Jiráskem v rozhovoru pro Deník.

Dvacet nových dětí ročně

Býšť je obec, která se za posledních deset let hodně rozrostla. Jak z toho těží fotbal?

Jakub Jirásek: Obec Býšť nám každoročně přispívá na provoz tělocvičny a pomáhá s údržbou hřiště. Zároveň také spolufinancovala výstavbu nových kabin a neustále se ve spolupráci s klubem snaží zlepšovat podmínky pro sport v obci. Kluci mají veškerý komfort, který na okresní či krajské úrovni potřebují. Po sportovní stránce těžíme z toho, že tady žije mnoho mladých rodin.

Máte v týmu starších žáků pouze místní fotbalové naděje?

Jiří Cink: V našem týmu jsou kluci převážně z Býště a poté také Bělečka, Hoděšovic, Hrachoviště, Rokytna a Chvojence.

Hlásí se vám noví zájemci, nebo už jich máte dostatek a spíše se posouvají z mladších kategorií?

Jiří Cink: V této kategorii starších žáků máme ustálený tým již několik let. Zhruba patnáct dětí. Letos je to přesně toto číslo.

Má vůbec nový hoch, či dívka šanci dostat se do kádru?

Jakub Jirásek: Pochopitelně. U nás má otevřené dveře každý, kdo si chce zasportovat a těší se z fotbalu.

Patrik Šibalík si šesti góly vystřílel vstupenku mezi kanonýry Deníku.
Mladší z rodu Šibalíků si šesti góly nahlas řekl o střeleckou korunu Býště

Kolik se tedy přihlásí ročně dětí k fotbalu v Býšti napříč všemi kategoriemi?

Jiří Cink: Každý rok se hlásí kolem dvaceti nových dětí.

Jak funguje spolupráce s trenéry mladších žáků? Uvolňují vám v případě potřeby či zájmu své hráče?

Jakub Jirásek: V mladších žácích je nyní kádr složen převážně z „nováčků“, kteří zatím nemají tolik odehráno. V podzimní části jsme využili pouze jednoho. Do jarní části jich ale plánujeme zapojit více.

Necháváte získat vaše svěřence ostruhy v dorostu?

Jakub Jirásek: Ano. Do dorostu půjčujeme stabilně šest hráčů každý týden.

(Pokud se chcete dozvědět, kdo je nejslavnější odchovanec klubu, a bude to velké překvapení, nebo jak trenéři hodnotí vítěznou podzimní část, pokračujete ve čtení v placeném obsahu Deníku)

Ocitají se vaše „ovečky“ v hledáčku jiných, řekněme prestižnějších klubů?

Jiří Cink: Zájem o naše hráče by byl, ale kluci jsou dobrá parta a nedají bez sebe ani ránu. Možná přechodem na střední školu se situace změní.

Hvězda Vancouveru Canucks

Kdo je váš nejslavnější odchovanec, který ujídá krajíc jinde a kde?

Jakub Jirásek: Paradoxně náš nejslavnější odchovanec hraje hokej za Vancouver Canucks. Je to Filip Hronek.

Počkejte, to musíte vysvětlit.

Jakub Jirásek: Filip se v Býšti narodil. Respektive v Hradci Králové. Ve čtyřech letech jsme se potkali ve školce a začali hrát fotbal. On k tomu později přidal i hokej a fotbal měl jako doplňkový sport. Fotbal hrát uměl, ale v hokeji byl lepší. Stále je členem našeho klubu a během léta se sem každoročně vrací. Občas si s námi i zatrénuje. Byl a stále je vcelku všestranný. No a jako profi sportovec je vždy ve skvělé formě. Věřím, že po konci kariéry v NHL se k nám opět připojí i na hřišti.

Před letošní sezonou skončil model jedné skupiny okresního přeboru starších žáků. Co říkáte na jeho rozdělení?

Jiří Cink: Rozdělení do skupin neřešíme. Na náš herní projev to nemá vliv.

Nový kanonýr Deníku se jmenuje Vojtěch Lanžhotský. A je z Býště.
Pastrňák z Býště: Lanžhotský. Pálil levou, pravou i místy, kde to chlapy bolí...

Tak jinak. Co říkáte na nárůst týmů ze čtrnácti na sedmnáct okresních?

Jiří Cink: Je to jenom dobře. Zájem o fotbal zase roste. I díky tomu, že většina týmů v pardubickém okrese dobře pracuje s mládeží.

Zdá se, že se přiblížil konec slučování týmů. V Býšti takové tendence nikdy nebyly?

Jakub Jirásek: Už je to velice dávno, kdy jsme se potýkali se slabším ročníkem dětí a museli jsme něco takového řešit. Teď o to spíš měly zájem jiné kluby. Nám to však nedávalo smysl.

Čistě hypoteticky, se kterým byste se tak mohli spojit a s kým naopak ne?

Jakub Jirásek: Jestli narážíte na Chvojenec, tak mezi kluby je zakořeněná silná rivalita (směje se). Ale nehovořil bych o nenávisti. Vždyť přestupy oběma směry se dějí.

Na první flek poctivostí

Každopádně výhodou rozdělení okresního přeboru jsou kratší vzdálenosti na cestování, souhlasíte?

Jiří Cink: Asi to tak je, ale neměli jsme s tím problém. Navíc kluci, kteří doplňují dorost, stejně jezdí po celém kraji.

Po polovině soutěže vedete tabulku skupiny Holicko. Jak hodnotíte podzimní část?

Jakub Jirásek: Poctivá práce všech v klubu se vyplatila. I díky šťastným výsledkům jsme, tam kde jsme. Určitě však nemůžeme polevit, musíme makat dál.

V loňské sezoně i předloňské sezoně jste brali třetí místo v rozšířené skupině. Co bylo, je těžší?

Jakub Jirásek: Před dvěma lety to byl jiný tým. Chvaletice všem dost odskočily. I když jsme s nimi neodehráli špatné zápasy, bodově jsme na ně neměli. Loni jsme naopak měli na to, abychom soutěž s přehledem vyhráli, bohužel nás trápila docházka dorazového ročníku. Zranění, další sportovní zájmy a aktivity našich hráčů to bylo to, co nás brzdilo.

Koho považujete letos za největšího konkurenta v boji o první příčku?

Jiří Cink: Špička tabulky je velice vyrovnaná. Přeskočit nás budou chtít zejména Moravany, Opatovice, v závětří číhá holické béčko.

Opatovický fotbal momentálně zažívá jednu z těch lepších kapitol své historie.
Jirka Vondřejc trenér? Na střídačce jsme o něm ani nevěděli, vzpomíná Vondrouš

V domácím prostředí jste ve třech zápasech třikrát zvítězili. Neexistuje prohrát před rodiči, kamarády?

Jiří Cink: (úsměv) Tato motivace může hrát svou roli. Každopádně na našem hřišti se hraje soupeřům vždy špatně.

Nastříleli jste 46 branek. Je to málo či hodně na okresní přebor starších žáků?

Jiří Cink: Jak bych to řekl… Šancí jsme si vypracovali daleko více. Na produktivitě chceme rozhodně zapracovat.

Inkasovali jste 30 gólů. A to už je asi hodně…

Jiří Cink: To tedy opravdu je.

Fotbal především zábavou

Je to tak, že v tomto věku si chtějí kluci fotbal hlavně užít a vy je tolik nesvazujete taktikou?

Jakub Jirásek: Přesně tak. V každém věku by měl být fotbal především zábavou. Samozřejmě, že vyhrávat je zábavnější, proto už základní taktické pokyny hráči znají. Nic složitého po nich však nechceme.

K čemu tedy trenér na lavičce, s nadsázkou řečeno, je?

Jakub Jirásek: Pro kluky jsme jako starší sourozenci. Od těch nejmenších kategorií nám hráči můžou tykat a oslovovat nás jmény. Snažíme se jim předat to nejlepší z nás, ať už fotbalově, tak lidsky. Víme, že za pár let budeme s dnešními staršími žáky hrát v jednom týmu. A co do nich teď vložíme, to se nám vrátí.

Béčko Pardubiček (v modrém proti Sezemicím) vstoupí do jarní části jako lídr tabulky.
Béčku Pardubiček se zalíbily postupy. Naše cesta vede do kraje, říká Procházka

Kdo patří k oporám týmu? Takový Tomáš Motal zaznamenal 28 branek.

Jiří Cink: Samozřejmě že Tomáš. Jedná se o super talent, který to má v hlavě srovnané. Už teď ho znají po celém okrese. Svým přístupem a tím jaký je, pomáhá celému týmu. Nejen v zápasech, ale na trénincích. Každopádně to není jen o něm. Kluci tvoří velmi dobrou partu a makají jeden za druhého.

Není o kanonýra Motala interes ve vyšších soutěžích?

Jiří Cink: Byl a stále asi je. Tomáš ale sám nechtěl pryč. Srdce má tady v Býšti.

Při lichém počtu účastníků máte na konci března volno. Do bojů vstoupíte až po Velikonocích. Jaký je cíl pro jaro?

Jakub Jirásek: Chceme si udržet aktuální pozici. Dávat více branek a zdokonalit herní projev. Jestli bude nadstavba, tak samozřejmě chceme uspět i v ní.