Kinský junior si minulý týden odbyl prvoligový debut. Do své svatyně o rozměrech 732 centimetrů na šířku a 244 centimetrů na výšku propustil jediný míč. Svými zákroky držel tým ve hře na bodový zisk. Spoluhráči vepředu ale jeho výkon gólově nepodpořili. Ve dvaceti letech si počínal jako ostřílený mazák a ne jako vyjukaný zajíc.

„Mám to nastavené tak, že nemám důvod být nervózní. Věřím si. A to proto, že sám nejlépe vím, kolik času fotbalu denně dávám. Vezměte si, že trénujeme dvě hodiny denně, někdy i čtyři, když je více jednotek. A není to jen o těch čtyřech hodinách na hřišti, ale o celých čtyřiadvaceti. Kolik tomu dáte, tolik se vám vrátí. Sebevědomí pak nemusí mít člověk nízké. Vím, že pro výkon na hřišti udělám všechno, tak není obávat se, že by se mě něco nemělo povést a že bych si neměl věřit,“ říká Kinský v rozhovoru pro Deník.

FORTUNA:LIGA – 2. kolo:

FK Pardubice (0 bodů, 0:1) – FK Jablonec (0 bodů, 1:3).

Sobota 15:00, CFIG Arena

Jak jste byl spokojen se svou premiérou?

Samozřejmě, že nejdůležitější je pro mě výsledek. Prohráli jsme, takže jsem byl zklamán. Na druhou stranu mám radost, že jsem se dostal do brány a poprvé si zahrál naší nejvyšší soutěž.

Splnil jste si dětský sen?

Sen je silné slovo. Jeden z mých sportovních cílů to určitě byl, ale splněný zatím jen částečně. Vím, že jedem zápas nic neznamená. Můj cíl je nastupovat pravidelně.

A bylo vám jedno, ve kterém klubu ho dosáhnete? Což takhle kmenová Slavia?

Scénář by to byl pěkný, ale já se chtěl do první ligy prodrat jakoukoliv cestou a co nejdříve. V lize není tolik týmů, kde by mladí hráči dostávali šanci. Proto jsem rád, že jsem tu příležitost od klubu a trenérů dostal.

Zdroj: Zdeněk Zamastil

Fanoušci jsou přidanou hodnotou

Trenéři obou týmů na vás po utkání s Bohemians pěli ódy chvály. Je to alespoň nějaká slabá náplast na prohru 0:1?

Spíše bych to nazval zpětnou vazbou. Jak pro mě, tak pro celý náš tým. Celkově jsme za předvedený fotbal sklidili pozitivní ohlasy. Po shlédnutí videa jsme si hru vyhodnotili. Našli jsme věci, které musíme zlepšit. Ale to bude vždycky. Víme, že jsme se vydali správnou cestou, akorát musíme příští zápas zvládnout za tři body.

Jaké jste měl pocity před prvním prvoligovým zápasem? Něco ve smyslu, konečně jsem se vyrovnal tátovi?

(směje se) No, jedním startem jsem se mu moc nevyrovnal. Kromě cíle je to pro mě zpětná vazba, že jsem na správné cestě a odměna za to, co fotbalu dávám. Ze třetí ligy jsem se dostal do druhé, ze druhé ligy teď do první. Samozřejmě, jeden zápas nehraje nějakou velkou roli. Teď si jen přeji, aby se nám dařilo. Abychom zvládli nejbližší utkání s Jabloncem. Vím, že tomu musím pomoct svým výkonem. Tedy, jestli se dostanu do brány.

Denis Halinský se v prvním utkání za Pardubice ukázal v dobrém světle. Postupně se chce stát hlavním dirigentem obrany.
Halinský chce v Pardubicích vyrůst ve vůdčí osobnost. Vybral jsem si dobře, říká

Těšil jste se na první zápas v lize jako malý kluk?

Jasně. Rozdíl mezi první a druhou ligou je obrovský ve všech ohledech. Odmalička jsem chodil na první ligu, takže mám srovnání. Na lepší zápasy druhé ligy přijde do tisíce lidí, no a na utkání s Bohemkou tady bylo ke čtyřem tisícům. Kvůli tomu se fotbal hraje. Každý mladý kluk se chce dostat výše už jen z tohoto důvodu. Čím výše hraje, tím více chodí lidí. A tím je soutěž atraktivnější. Mám největší radost z toho, kolik přišlo na Bohemku diváků. Ve skvělé atmosféře mají zápasy úplně jiný náboj. Fotbal hned nabírá vyšší tempo. Pak to utkání není jen o tom, že mám rád fotbal. Fanoušci jsou obrovskou přidanou hodnotou. Platí to pro celou ligu. Řekl bych, že návštěvnost je vysoká a je to jedině dobře.

(Pokud se chcete například dozvědět na jakém postu Antonín Kinský nastupoval až do mladších žáků a proč ho nechtěl táta pustit do brány, pokračujte do placeného obsahu Deníku)

Jakou máte povahu? Jste spíše stresor či kliďas?

Mám to nastavené tak, že nemám důvod být nervózní. Věřím si. A to proto, že sám nejlépe vím, kolik času fotbalu denně dávám. Vezměte si, že trénujeme dvě hodiny denně, někdy i čtyři, když je více jednotek. Jenže ono to není jen o těch čtyřech hodinách na hřišti, ale o celých čtyřiadvaceti. Kolik tomu dáte, tolik se vám vrátí. Vím, že pro výkon na hřišti udělám všechno. Už jenom proto nemám důvod si nevěřit.

Antonín Kinský sklidil po zápase s Bohemians pochvalu od Radoslava Kováče i Jaroslava Veselého.Antonín Kinský sklidil po zápase s Bohemians pochvalu od Radoslava Kováče i Jaroslava Veselého.Zdroj: David Klier

Gól okamžitě vypustit z hlavy

Nicméně horší začátek prvoligové kariéry byste nevymyslel. Po pěti minutách jste bez jediného zákroku lovil míč ze sítě. Jak vám v tu chvíli bylo?

Do utkání jdete s úkolem zachytit začátek a určitě nechcete dostat hned gól. Tým soupeře se pak může zatáhnout na vlastní polovinu a vyčkávat na chyby. Jako to do určité míry předvedla Bohemka. Pak se do něj hůře útočí. Celkově bych řekl, že v lize se zápasy těžko otáčejí. Mužstva jsou herně a takticky vyspělá. Je důležité naopak skórovat jako první. Ale k odpovědi. Musím to okamžitě vyndat z hlavy. Dostali jsme gól, ale jede se dál. Fotbal se hraje na góly, takže je to vcelku normální situace. Nemůžu se stresovat tím, že jsme dostali v páté minutě gól a do poločasu jich může být pět.

Stejně jako spoluhráči jste se ze studené sprchy rychle oklepal a svůj tým minimálně čtyřikrát zachránil. Kdy vám bylo nejvíce úzko? Který zákrok byste vyzdvihl?

Nejvíce nepříjemné bylo, když šel na mě sám Matoušek. V souboji jeden na jednoho má útočník velkou výhodu. A na začátku druhé půle jsem musel zakročit proti Köstlovi, který si navedl míč do středu a střílel mezi vícero hráči. Připravil si to v rychlosti, a tím, že trefil balon nártem, šla střela těžko číst. To bylo spíše o reakci.

Ten vámi popisovaný nájezd Jana Matouška jste chladnokrevně zneškodnil. Něco jste na něj zakřičel, aby se zalekl?

Nekřičel jsem nic. Tohle já nedělám.

Bartosz Pikul mohl opět rozhodnout utkání a pomoct svému týmu k zisku minimálně bodu, ale ve své šanci nebyl úspěšný.
Pardubice gól prostě nedají. I kdyby se hrálo do půlnoci a možná až do rána

Ptal jsem se z jednoho důvodu. Nebylo tedy lepší, kdyby váš spoluhráč Jakub Matoušek několik minut před tím místo zatažení za záchrannou brzdu vám Jana Matouška nechal napospas?

Po zápase by se to dalo takto zhodnotit. Nicméně v samotném utkání se hráč musí rozhodnout ve zlomku vteřiny. Maty to vyhodnotil tak, že mu tam dá nohu a bohužel za to, byla červená karta. Stane se, na nás bylo zápas i v deseti dorovnat. Rozhodně mu to nemám za zlé.

Co se vůbec honí gólmanovi hlavou, když zpovzdálí sleduje podobné situace? Něco ve smyslu: Fauluj ho, nebo nech ho běžet?

Když je to poslední hráč, tak bych řekl: nefaulovat nikdy. Maximálně někdy v závěru zápasu, když tým vede nebo tomu nahrává výsledek. Vždycky je lepší mít na place jedenáct chlapů. Nehraje v tom roli nějaký pokyn ode mne, vyřešení situace je na samotném hráči. Běží ve sprintu, má chvilku na rozhodnutí. Navíc Maty měl smůlu, že tam byl odraz v jeho neprospěch, což Matouška zvýhodnilo. A Maty určitě chtěl hrát balon, ne faulovat. Ten druhý Matoušek si tam dal šikovně nohu a on ho trefil.

Nepřijde vám, že hráči v poli gólmanovi moc nevěří, když raději faulují?

To je spíše otázka na hráče. Ale je důležité si uvědomit, že cílem je odebrat balon. Ne hráče záměrně faulovat.

Pardubičtí fotbalisté nezvládli první domácí utkání v téhle sezoně. S Klokany prohráli 0:1.
Pardubice umřely na proměňování šancí. Jejich naděje pohřbila brzká standardka

Trenér Kováč si váží vaší sebereflexe. Prý už jste dopředu hlásil: Jo, vím to, dvakrát jsem měl stát výše. Chybu tedy umíte přiznat…

To je stejné jako s tím zákrokem, po kterém následovala červená karta. Také gólman má kolikrát na rozhodnutí minimum času. V samotném utkání plynou situace velmi rychle. Nemá cenu se zabývat něčím, co už se stalo. Pochopitelně sám nejlépe vím, že jsem udělal něco špatně. Po zápase se mi ty situace vybaví. S trenérem jsem se o nich bavil a souhlasil s jeho připomínkami. Pak jsem ale na videu viděl, že jsem zaváhal jen při jedné (úsměv). Ze hřiště to vypadá jinak než na obrazovce.

A Radoslav Kováč řekl ještě jednu zajímavou věc: Útočník, když nepromění šanci, je to úplně stejné, jako když bek nebo gólman udělá chybu. Co vy na to?

Když gólman nebo poslední hráč udělá chybu, tak z toho většinou bývá gól. Kdežto, pokud udělá chybu útočník tím, že nepromění šanci, tak se to vyložené na skóre neprojeví. Co se hodnotí na konci zápasu, je výsledek. Za měsíc už nikoho nezajímá, jestli útočník nedal tři šance, ale to jestli gólman či stoper udělal chybu, po které padl gól. Na druhou stranu, když se na to budeme dívat čistě z týmového hlediska, tak je to opravdu stejné. Gólman je na hřišti od toho, aby zabraňoval gólům a útočník od toho, aby je střílel.

Jak vám bylo, když jste stál před vápnem své brány a viděl melu v 25. minutě, kdy gól visel na vlásku?

Šlo to do sítě dotlačit, ale měli jsme i smůlu. Každopádně šance to byla velká. Spíše jsem měl v hlavě, že by to mohl být gól, když to videorozhodčí posuzoval tak dlouho. Přál jsem si, aby se šel hlavní podívat k obrazovce na záznam. Nakonec průkazný záběr míče v síti u videa nenašli. Tak třeba se k nám štěstí přikloní v dalším zápase.

Antonín Kinský sklidil po zápase s Bohemians pochvalu od Radoslava Kováče i Jaroslava Veselého.Antonín KinskýZdroj: David Klier

Chtěl jsem být jako táta, ale…

Nesvrběly vás nohy při té trojšanci a jak jste vůbec na tom s hrou v poli? Obstál byste na nějakém postu?

Na prvoligové úrovni asi už ne. Nicméně do nějakých třinácti let jsem hrál slušně středního záložníka.

Vážně? Proč jste tedy vlezl do brány, když jste byl zakotvený na středním halvu?

Víte, to bylo jasně dané už odmala. Chtěl jsem být jako táta. Když jsem ho viděl chytat, tak se mi to líbilo moc. Cpal jsem se do brány už odmala. Ale… Do těch třinácti jsem hrál v poli. Musím říct, že mě to bavilo a šlo. Byl jsem tam víceméně kvůli němu.

Počkejte, váš táta vám bránil jít mezi tři tyče a proč?

Jednak, abych pošetřil tělo, protože těch pádů absolvuje gólman odmalička hrozně moc. Druhá věc, on už se koukal dopředu a viděl, jakým se ubírá fotbal směrem. Správně vytušil, že hra oběma nohama a přehled ve hře budou pro gólmana stejně důležité jako chytání.

V tomto byl tedy Antonín Kinský starší vizionářem. Střední záložník to je symbol rozehrávky. Můžete mít výhodu oproti kolegům.

Rozehrávka, to je jedna z činností, ve kterých se cítím silný. V zápasech se ji snažím často využívat. V momentě, když gólman funguje na hřišti jako další hráč z pole, tak získává pro svůj tým výhodu. Dokáže tím spoluhráčům hodně pomoct, protože přečísluje presink..

Radoslav Kováč překvapil prohlášením, že se Pardubice zajímaly o reprezentanta Ondřeje Čelůstku.
Pardubice sháněly stopery všude. Lanařili jsme i Ondru Čelůstku, šokuje Kováč

Jenže do té doby, než vyrobí kiks…

Přesně tak. Pokud vyrobí chybu, tak v drtivé většině z ní pramení gól. Ale to je riziko podnikání.

Jak se vám chytalo ve druhé půli v bráně, za kterou měli Bohemians plnou tribunu fanoušků. Nechtěl jste jim o to více zkazit další gólovou radost?

V první řadě bych chtěl fanoušky Bohemky vyzdvihnout. Přijeli ve velkém počtu. Naplnili celý sektor pro hosty. Vnímal jsem, že kromě za bránou seděli vedle kotle a také na hlavní tribuně. Pro mě to ale zase takové překvapení nebylo. Tím, že pocházím z Prahy, tak jsem za Bohemku rok hrál. Na spoustu zápasů jsem chodil a ta atmosféra v Ďolíčku byla vždycky skvělá. Fanoušky vždy měli výborné. Jsem rád, že jsem ten svůj první ligový zápas mohl odehrát právě proti Bohemce. Ke klubu mi zůstal nějaký vztah a k těm fanouškům také. Vlastně není to tak úplně dávno, co jsem stál pod kotlem Bohemky a podával míče při ligových zápasech. Pamatuji si, jak jsem si tehdy přál si před nimi zachytat. No a netrvalo to tak dlouho a podařilo se.

Mezi hráči samotnými se traduje o tom, že rozdíl mezi první a druhou ligou je značný. Pro hráče z pole určitě. Je to pro brankáře rovněž velký skok?

Ano, určitě. Je to vždycky mezi jednotlivými soutěžemi. Rozdíl je v kvalitě, rychlosti. Kvalita hráčů soupeře je jiná. A mohl bych pokračovat: rychlejší otáčení hry, rychlejší přechody, rychlejší střely, kvalitnější centrované míče nebo přesné míče za obranu. V momentě, kdy chcete šance likvidovat a být úspěšný, tak musíte také všechno zrychlit. Musíte mít lepší postavení, lepší odraz, lepší čtení hry, aby se člověk rychleji dostal k míči. V neposlední řadě rychlejší reakce. Zkrátka v první lize musíte být ve všem lepší a rychlejší než ve druhé (pousměje se).

Josef Prorok se svým synem Tomášem Prorokem. Oba si zahráli druhou nejvyšší fotbalovou soutěž za Pardubice.
Pardubice se vyhnou baráži, říká Prorok v anketě Deníku. Nadstavbu by zrušil

Ápropos, jak se dá natrénovat rychlejší reakce?

Na trénincích máme reakční cvičení. Jejich spoustu. Dá se procvičovat nejen na samotném hřišti, ale dá se to dělat i bokem. Teď jsou skvělé metody na reakci jako FitLights, BlazePods či Senaptec.

A rozdíl je asi také v komunikaci na hřišti. Trenér Kováč si po utkání posteskl, že jste na trávníku spíše mlčeli. Nechopíte se dirigentské role?

Nejsem z těch, který by na hřišti mlčel. Nicméně je to o hladu celého týmu. V momentě, kdy chce vyhrát a je v něm ta chuť i dravost, tak na hřišti řve každý. Souhlasím s trenérem, že od nás ten úvodní zápas, stejně jako generálka, byly v tomto ohledu takové chcíplé. Nevím, jestli v tom sehrál roli ostych. Při podobných situacích, ze které jsme inkasovali proti Bohemce, jde o to, že nechcete za žádnou cenu dostat gól. Standardní situace trvá nějakých pět vteřin a důležitá je koncentrace. Každý zodpovídá za svůj prostor. Já tam jsem od toho, abych sebral centr a spoluhráči od toho, aby odhlavičkovali míč do bezpečí. V šestnáctce se musí o něj odehrát boj. A když někdo uvidí volného hráče, tak zařve.

Takže upřednostňujete spíše kolektivní komunikaci?

V momentě, když na hřišti jeden hráč mluví a ostatní jsou ticho, tak to stejně nikdy nezvládne zbláznit. Je to o nějakém lídrovi, který houkne na spoluhráče a v určitých chvílích zavelí. My tam nikoho takového nemáme, takže každý tomu musí něco dát. Jak fotbalové dovednosti tak to, že spolu budeme komunikovat. Bavili jsme se o tom s klukama, ale zase bych z toho nedělal vědu. Jasně chybu jsme před gólem udělali, ale na druhou stranu musíme uznat, že to bylo od nich dobře sehrané. Hybš ten roh přesně kopl a Hůlka do toho vletěl. Trefil to parádně. Gól ze standardky nepadne jinak, než že to jeden tým dobře sehraje a ten druhý zaváhá.

Střelce soupeře studuji

V sobotu hrajete podruhé za sebou doma. Ztráta všech bodů je už nepřípustná. Co zlepšit a jaká cesta vede k vítězství?

Proti Bohemce jsme nehráli špatně, ale na body to nestačilo. Chceme získat tři body, takže ten výkon musí být ještě lepší. Musíme proměňovat šance a nebo nedostat gól. Zkrátka dát více gólů než soupeř a ideálně žádný neinkasovat. Taktiku ale logicky prozrazovat nebudu.

V prvním kole prohrál i Jablonec, takže to budete mít o to těžší. Přijede maximálně koncentrován…

Maximálně koncentrován by přijel tak jako tak. To stejné ale platí i pro nás. Do každého zápasu jdeme s tím, že ho chceme vyhrát. Minimálně bodovat. Myslet na to, že máte nula bodů, nebo táhnete nějakou sérii proher, to jsou věci, které vás svazují. Musíte se to od toho oprostit. Když se vám nedaří, nesmíte se nechat vykolejit tím, že to výsledkově nejde, nedáváte góly a jste poslední. Když si tohle člověk dává do hlavy, tak to je cesta k neúspěchu. Prostě vypustit předchozí nezdary a soustředit se na ten daný zápas. Dát do něj maximum a snažit se bodovat.

Videorozbory jsou již nepostradatelnou součástí fotbalové přípravy. Přesto sledujete střelce soupeře na vlastní pěst? Kam kopou penalty, jak se pohybují ve vápně?

Sleduji. Od té doby, co jsem chytal druhou ligu. Respektive, kdy videa z těch zápasů začala být dostupná. V momentě, když víte, jak se střelec chová, co je mu vlastní a v čem je silný, tak se dá nebezpečí z jeho strany určitým způsobem předejít. Když ho máte nastudovaného, tak můžete na ty situace reagovat podvědomě a rychleji, než když je to pro vás neznámý hráč.

Sportovní ředitel FK Pardubice, Vít Zavřel, na předsezonní tiskové konferenci mluvil o tom, jak těžké bylo udržet Dominika Janoška.
Největší věc ve fotbalových Pardubicích. Na koho si ukázali, tak je na soupisce

Na koho si tedy musíte dávat největší pozor?

Pro mě vždy platí, že na ofenzivní hráče. Jablonec má Drchala, Chramostu, Pleštila. Každý z nich má nějakou zbraň. Na každého se připravím já i celý náš tým. Pokusíme se je co nejvíce eliminovat.

Povězte, dá se připravit na podobnou ránu, kterou vyslal bývalý pardubický hráč Dominik Kostka právě do jablonecké sítě?

Viděl jsem to, trefil to hezky.

Setkáte se tváří tvář se spoluhráčem z Vyškova. Zná vás lépe Alexise Alegué nebo vy jeho a v čem je nebezpečný?

Hrozně mu přeji, že se dostal do ligy. Jeho potenciál byl daleko větší než na druhou českou ligu. Strávil jsem s ním nějakou dobu ve Vyškově. Fotbalově je to odskočený hráč. O tom vypovídá i fakt, že nastupoval v nejvyšší francouzské soutěži. Objevil se tam někdy v osmnácti letech. Má asi deset startů za Nantes, vstřelil i gól. Znám ho, takže se pobavím s klukama, kteří ho budou hlídat, na co si mají dát pozor. Je to jeden z těch nebezpečných hráčů Jablonce.