Skupina o záchranu – 3. kolo:
FK Pardubice (15. místo, 31 bodů, 31:59) - FC Trinity Zlín (16., 28 b., 39:58).
Neděle 15:00, CFIG Arena.
Vzájemné zápasy: 2:1 (doma), 1:2 (venku).

Zachránit pardubický fotbal ve FORTUNA:LIZE by byla pro třiačtyřicetiletého kouče ta nejvyšší satisfakce. Ve Spartě sekundoval omylu zvaném Stramaccioni, poté sestoupil s Opavou a před příchodem se mu dvakrát nevedlo ani v Táborsku. Jako hráč, který to dotáhl až do reprezentace i Premier League se staral jen o sebe. Jako trenér má zodpovědnost za výkony i výsledky svého týmu. A to není všechno…

„V Pardubicích je to specifičtější, protože jsme dostali do užívání nový stadion. Všichni máme enormní zájem na tom, aby ve městě zůstala první liga. Ale už jsem si zvykl. Od té doby, co jsme sem s kolegy přišli, hrajeme pod tlakem v každém kole. Tak doufám, že to dobře dopadne,“ říká Radoslav Kováč v rozhovoru pro Deník.

close Radoslav Kováč se již zabydlel ve funkci hlavního trenéra Pardubic. V jarní části má jasný úkol, čímž je záchrana. info Zdroj: Radek Klier zoom_in Radoslav Kováč je se svým tým výhru od odvrácení přímého sestupu.

Po zápasech nespím moc dobře

Kdyby vám někdo po nástupu do Pardubic řekl, že tři kola před koncem skupiny o záchranu budete mít čtyři body náskoku na sestupovou pozici, byl byste v polovině září rád?

Stoprocentně bych to bral. Nicméně. Ano, máme čtyři body k dobru, ale ve hře jich je ještě devět. Víme, že musíme nejbližší zápas se Zlínem zvládnout. Nebude to ale vůbec jednoduché. Zlín hraje úplně o všechno. Těšíme se hlavně, že zase budeme hrát před našimi fanoušky. Strašně bych byl rád, kdyby nám zase pomohli. Tři kola jsme teď hráli venku. Moc se na ně těšíme.

Tato situace vykrystalizovala po patrně nejhektičtějším kole sezony. Jak se vám spalo po zápase v Brně?

Nespal jsem moc dobře. Takhle to mám vždycky. Samozřejmě, že se lépe usíná s pocitem, když daný zápas zvládneme. I když v tom druhém poločase jsme si zažili krušné okamžiky. Přežili jsme dvě penalty a nakonec jsme dali gól na 2:0. Vyhráli jsme s nulou, za což jsem hrozně rád pro naše obránce.

Jak to máte s usínáním obecně? Můžete porovnat tento stav v hráčské a trenérské pozici?

Jako trenér je to daleko horší. Hráč se stará jen sám o sebe. Trenér má daleko vyšší zodpovědnost. Musí zajistit, aby to v týmu fungovalo. V Pardubicích je to specifičtější, protože jsme dostali do užívání nový stadion. Všichni máme enormní zájem na tom, aby ve městě zůstala první liga. Ale už jsem si zvykl. Od té doby, co jsme sem s kolegy přišli, hrajeme pod tlakem v každém kole. Tak doufám, že to dobře dopadne.

Zažil jste někdy takto rychle po sobě odpískané penalty, ať už proti vašemu týmu, nebo jemu přidělené?

Mám pocit, že jsem to zažil se Spartou v Liberci, který tehdy trénoval Jindra Trpišovský. Myslím, že jsme vedli 2:0 a pak ještě prohráli, nebo remizovali. Každopádně se jedná o nevšední záležitost.

A zažil jste, aby obě gólman chytil? Navíc stejnému střelci. Nebo vůbec jste o někom takovém slyšel?

Ne, tak na tohle si vůbec nevzpomínám a žádný zážitek na vlastní oči ani z doslechu si nevybavuji. Jednoznačně to zavání raritou.

První penalta byla jasná, za to druhá problematická. Co jste si v tu chvíli říkal?

Souhlasím s tím, že první určitě byla. Druhá nevím a nechci to moc rozebírat. Viděl jsem to zpětně a Florin plácl Řezňu do hlavy. To určitě. Takových soubojů je ale hrozně moc. Navíc, když gólman vyběhne do výškového souboje o míč, tak přeci na poslední chvíli nemůže připažit. A logicky pohyb rukou nějakou setrvačností dokoná. Říkal jsem, že to snad nemůže posoudit jako faul. Nakonec se šel podívat na video a penaltu nařídil. S tím už nešlo nic dělat. Díky Florinovi jsme ale kritické situace ustáli.

Sledoval jste Florina Nitu v akci, či se otočil od hřiště jako kolega Martin Hašek?

Neotáčel jsem se. Díval jsem se a doufal jsem, že je Florin chytí. Stejně tak si na Řezňu věřil on. Pochopitelně roli v tom sehrálo i štěstí, ale výborně exekutora přečetl. Ten zápas nám udělal Florin.

Nebudete lobovat za čestné občanství města Pardubic pro Nitu? Co jste mu po utkání řekl?

(směje se) Florin je v tomto skromný. Po utkání vůbec nechtěl jít za novináři. Pořád opakoval, že práce ještě není dodělaná. Také říkal: Prostě oukej, dneska jsem pomohl klukům já, zítra pomůžou kluci mně. Tak to ve fotbale chodí. Tým je pro mě nejdůležitější. Takhle on to má v hlavě nastavené.

Rozhodčí a VAR: nemíchat…

Nakonec Komise rozhodčích usoudila, že druhá penalta v Brně byla nařízena chybně. Verdikt, který může nenávratně tým poškodit, a to i bodově, je pak malicherně označen za nesprávný… Co si o tom myslíte?

Každý dělá chyby, protože jsme jenom lidi. To se dá tolerovat. Přesto… Skóre osm penalt proti nám a pouze jedna zahrávaná, je hrozně moc a představuje diametrální rozdíl. Z toho šest bylo nařízeno na jaře. Podle mě na nás bylo zahráváno nejvíce penalt ze všech mančaftů. Věřím, že to jsou chyby, které pramení ze hry. Vnímáme to, ale já se starám jen o to, co můžu ovlivnit. Tohle není otázka úplně na mě. Ale spíše na vedení klubu.

Podobně a vlastně ještě hůře dopadl Zlín. Za stavu 1:1 mu byla upřena jasná penalta za ruku, která byla daleko prokazatelnější než třeba vašeho Robina Hranáče proti Ostravě…

(zamyslí se) Ty jo, těžko se mi to posuzuje. Zdeňa Grygera (zlínský manažer) po zápase vletěl do kabiny rozhodčích. Dá se to pochopit, protože emoce narůstají. Chtěl bych, abychom si to se Zlínem rozdali na hřišti. Ať se ukáže, kde je lepší a kdo horší. Aby se do toho rozhodčí a VAR co nejméně míchali. Prostě ať si to rozdáme na férovku. To je pro mě nejzásadnější.

Skoro to vypadá, jako by někdo minulou neděli chtěl, aby se Pardubice a Zlín požraly vzájemně. Nita však do toho hodil vidle…

Nevím, nechci to na veřejnosti komentovat, ani nijak spekulovat. Já se teď soustředím na poslední tři zápasy ve skupině o záchranu. Chtěl bych svým působením ovlivnit náš výkon.

Jaká panuje v týmu nálada po platinových bodech z Brna?

Samozřejmě je lepší. Před tím jsme dvakrát venku prohráli. Přitom v Teplicích jsme odehráli dobrý zápas, akorát jsme nebyli dostatečně agresivní v boxech. Nálada je lepší, protože jsme poslednímu celky tabulky zase odskočili, ale může to být boj až do konce. Je jasné, že pokud porazíme Zlín, máme jistou baráž. Uděláme pro to všechno.

Je výhodou, že jste Zlín na jaře už jednou zdolali, nebo už je to dávno a tudíž očekáváte jiný zápas?

Sice jsme ho zdolali, ale také si musíme uvědomit, že ten konec byl z naší strany hodně nervózní. Poté, co soupeř v nastavení snížil, jsme se nechali zatlačit a Zlín si vypracoval několik šancí na vyrovnání. Nečeká nás znovu nic lehkého.

Do tohoto utkání jdete v psychické výhodě. Soupeř musí vyhrát za každou cenu, vy už ne za každou…

Možná ano. Už jen, že hrajeme doma. Ano, Zlín musí. Uvidíme, s čím se na nás vytasí. My se musíme starat jen o sebe a dobře se na utkání nachystat. Udělat maximum pro to, aby doma zůstaly všechny body.

Tím, že soupeř musí od první minuty hrát na výhru se vám otevírá šance na brejky. Asi je to určitě lepší než dobývat?

Určitě to bývá lepší. Nicméně, opravdu ukáže až samotný zápas, jaké budou taktiky obou týmů. My především musíme hrát trpělivě. S dobrou organizací hry a zahrát to chytře.

Víra v domácím prostředí

Stačí vám z utkání bod, nebo musíte mít tři?

Každý zápas, hlavně doma chceme vyhrát. Pochopitelně bude záležet na tom, jak se bude utkání vyvíjet. Samotný průběh naznačím jestli, můžeme být spokojeni i s bodem. Pokud ustojíme pět tutovek Zlína, tak bude bod dobrý, ale my jdeme i do tohoto utkání, že chceme urvat tři body.

Na druhou stranu máme tady ustrašený výkon Brna v prvním poločase, kdy vás totálně nechalo hrát. Není to varování?

No tak zase jsme viděli druhý poločas, jak se obraz hry na trávníku změnil. Naše reakce na stupňující se tlak Zbrojovky nebyla dobrá. Z toho pramenila pasivita, kdy jsme se cukli dozadu. Možná jsme se podvědomě báli, že můžeme zvítězit. Máme mladý tým a pro kluky jsou každé takové zápasy obrovskou školou. Proti Zlínu se nesmíme nechat zatlačit.

V prvním poločase měl vás tým držení míče 73 procent. Pamatujete někdy takovou dominanci Pardubic na míči?

Fakt jo? To jsem ani nevěděl. To je šílené číslo (směje se).

Jste kousíček a zároveň ještě daleko od přímé záchrany. Nabudí vás to, nebo sváže nohy?

Myslím si, že nám to nohy nesváže. Každý víkend jdeme do utkání pod nějakým tlakem. Kluci na to jak jsou mladí, se s tím perou skvěle. Nic ale ještě není hotové, to si plně uvědomujeme. Byla by velká škoda to předchozí úsilí zahodit.

Pomáhá vám v hlavách, že jste na jaře ty souboje, kdy jste museli, vyhrávali?

Určitě. Vesměs se jednalo o domácí zápasy a za výhrami nás hnal plný stadion. Kdybychom zůstali na Bohemce, tak nevím, kde bychom dnes byli. Vlastně o tom ani nechci přemýšlet (pousměje se). Fakt toho, že hrajeme doma, byl pro nás obrovskou vzpruhou. A věřím, že ještě bude. V neděli nás čeká další zápas o všechno. Ale to my takto máme pokaždé. Už takto hrajeme dlouhodobě. Vlastně Zlín je na tom úplně stejně.

Bylo přesně tou hlavní motivací skončit patnáctí, abyste ve skupině o záchranu hráli se Zlínem doma?

My jsme si říkali, že hlavně nesmíme zůstat po pětatřiceti kolech poslední. Na tom se stále nic nemění.

Jak jste již zmínil, vracíte se domů po třech zápasech. Už to byla dlouhá doba a těšíte se na atmosféru. Bude ještě více vystupňována důležitostí zápasu?

To si nemyslím. Vážnost zápasu je jasná. Nicméně lidi jsou pořád výborní. Věřím, že nám domácí prostředí pomůže i tentokrát. Opravdu se hrozně těšíme na plný stadion. Přeci jenom nebyli jsme tady tři neděle…