Třicetiletý gólman mohl klidně nastoupit jako libero. V poli si totiž v této sezoně ještě tolik nezahrál. Nutno podotknout, že spousta „malých domů“ bylo zbytečných, protože jen brzdily útočný stroj… Kolikrát se stalo, že místo střely, putoval míč okamžitě ke stoperům a někdy až ke gólmanovi…. Tím domácí promrhali hodně času. Je s podivem, že se tak dělo i za nepříznivého stavu.

„Vypadalo to, že u mě bylo hodně balonů. My se snažíme hrát kombinačně už od naší brány. Nicméně chápu, že když hrajeme doma, tak bychom si měli přihrávat spíše dopředu. K tomu hru zjednodušit a tlačit se více do vápna. Balon držíme dobře, umíme se přes střed pole prokombinovat, ale tento zápas ukázal, že by to chtělo hrát více účelněji. Rvát se ve vápně, nebát se jít si pro ránu,“ podotýká Viktor Budinský.

Jsme tam, kde jsme byli

Slovenský „vratár“ by o poločase nejraději zahodil rukavice… Na jeho bránu letěla jediná střela, která však doletěla do sítě.

„Zlín postupoval středem pole. Někdo zpoza vápna vystřelil. Nejevilo se to jako nějaká nebezpečná střela. Šel jsem si pro ni. Letěla někam doprostřed brány, asi bych ji měl. Bohužel trefila Kukyho (Ondřej Kukučka) a tím, že jsem byl v protipohybu, už jsem nemohl zasáhnout,“ krčí rameny.

Aby toho nebylo málo. Domácí vyndali míč ze sítě, přivedli ho na středový kruh a po rozehrání rozhodčí ukončil poločas.

„O to víc nás mrzelo, že jsme dostali takový hloupý gól.“

Přestože je pětačtyřicet minut dlouhá doba, tak inkasovat gól do šatny, bylo to poslední, co Pardubicím chybělo… Jen tak pro zopakovaní, Karviné nebyla v CFIG Areně ve čtvrtém kole uznána vyrovnávací branka na zásah VARu (ofsajd).

Fotbalisté Zlína zvítězili v Pardubicích podruhé v tomto roce. Snímek z květnového utkání ve skupině o udržení.
Osmý druh guláše pardubičtí fotbalisté neuvařili. Vařečky se chopil Zlín

„V kabině jsme se hecovali. Říkali jsme si, že to ještě otočíme. Bavili jsme se o tom, že musíme zjednodušit hru a tlačit se za jejich beky. Soupeř ale dobře bránil, byli u sebe a my jsme nevěděli, jak se do nich dostat. Tím, že vedli, mohli hrát na brejky. Proto jsme chtěli co nejrychleji vyrovnat a pak se pokusit o vítězný gól. Nepovedla se ani jedna část plánu a tak jsme zůstali bez bodu,“ lituje Budinský.

Však také nikomu v červenobílých dresech nebylo po nečekané ztrátě všech bodů do zpěvu.

„Zápas se mi hodnotí velmi těžce. Jsem obrovsky zklamaný. Určitě jsme chtěli utkání zvládnout. Místo toho jsme zase tam, kde jsme byli. Těžko hledám slova. Nicméně určitě to od nás bylo málo. Domácí zápas před vlastními fanoušky se musí hrát jinak. Musíme si vypracovat více šancí a více střílet,“ míní současná pardubická jednička a pokračuje:

Máme dobré držení míče, nějaké pohledné akce, ale plně se ukázalo, že si v posledních třiceti metrech tolik nevěříme. Z toho pak vyplývá, že se nedostáváme k bráně soupeře a neposíláme míče do vápna, aby se mohli o ně porvat v soubojích. Chybí nám více hráčů, kteří by vzali zakončení na sebe. Jsme v tom ale všichni, nejen útočící hráči. Dvě střely za zápas je zoufale málo. Musíme se určitě zlepšit,“ burcuje Budinský.

Co se stalo s týmem za týden?

Tak si to pojďme shrnout. Pardubičtí v utkání se Zlínem drželi daleko více míč na kopačkách (62 %). Nedali ani gól. V předchozích čtyřech zápasech zaznamenali v každém utkání jednu trefu do černého. Z toho tři byly penaltové. To nebyl případ Českých Budějovic, kdy se poprvé od 24. září (v Plzni 2:6) prosadili ze hry.

„V Budějovicích jsme odehráli fakt výborný zápas. Byli jsme u všeho dříve, hráli jsme agresivně. Správně jsme si hlídali prostory. Budějovice neměly žádnou větší šanci. Všichni kluci hráli dobře. Teď to ale bylo úplně naopak. Opakuji v domácích zápasech musíme být důraznější a soupeře jako Zlín přehrávat. Vyhrávat osobní souboje a k ničemu ho nepustit. Tlačit se za gólem. Do vápna musí létat balon za balonem. Tam se rozhodují zápasy,“ má jasno muž, který to má k bráně soupeře nejdál.

Pardubičtí fotbalisté (v červeném) doma podlehli poslednímu Zlínu. Trenér Kováč (vlevo) nechápal hru svých svěřenců.
Se Zlínem to byl úplně čistý úkaz toho, jak prostě ne. Vůbec ne, čertil se Kováč

Pravě na jihu Čech předvedli poměrně suverénní a sebevědomý výkon. Co se ale s týmem stalo za týden? Jako by pardubičtí mladíci neustáli důležitost zápasu.

„Byl to zápas jako každý jiný. Do každého jdeme s tím, že chceme vyhrát. Doma se má vyhrávat. Kdyby se to podařilo, tak jsme v tabulce někde jinde. Mohli jsme být v klidnějších vodách. Mrzí mě to, jak jsme k utkání přistoupili. Nedali jsme do něj úplně všechno, co v nás je. Přišlo mi to takové neslané nemastné.“

"Popravdě jsem z toho úplně v šoku. Zvládneme zápas v Budějovicích, v tréninku nám všechno sedělo. Myslel jsem si, že zápas doma zvládneme a my předvedeme pravý opak. Sám nechápu, čím to je,“ dodává Viktor Budinský.