Jednadvacetiletý host z pražské Slavie naskočil z peronu do rozjetého rychlíku, který přišel o strojvůdce. Teoreticky ale možná i prakticky se připravuje na svoji derniéru v pardubickém dresu. Pokud by tomu tak bylo, chtěl by se rozloučit s klubem, kterému dva roky pomáhal a on zase jemu v rozvoji kariéry, výhrou.

„Matematika před odvetou je jednoduchá. Když nedostaneme gól, tak máme záchranu v kapse. Zápas začíná od 0:0, ale určitě se chceme rozloučit s našimi fantastickými diváky výhrou,“ vyhlašuje Markovič v rozhovoru pro Deník.

FORTUNA:LIGA
BARÁŽ: 2. zápas:

FK Pardubice - FK Viagem Příbram
Neděle 17:00, CFIG Arena
První utkání: 2:0

Jaké to bylo pro gólmana sledovat celé jaro z lavičky?

Bylo to těžké. Každý gólman si ale patrně musí někdy projít tím, aby viděl fotbal nejen z hřiště. Nezbývalo mi nic jiného než sbírat zkušenosti z lavičky.

Co jste si pomyslel, když Pardubice udělaly překvapivý tah a angažovaly Nitu?

Měl jsem z toho smíšené pocity. Nebylo to pro mě nic příjemného, protože do té doby jsem vcelku pravidelně chytal. Věděl jsem, co to znamená a že na nějaký čas z té brány půjdu. Snažil jsem se na tom najít i pozitiva.

Jaká to byla?

Budu mít víc času na svůj rozvoj. V tréninku tomu můžu dávat všechno a nemusím se vázat na to, že musím být stoprocentně ready do tak těžkých prvoligových utkání. Ze zápasového rytmu jsme já ani Buďa (Viktor Budinský) nevypadli, protože jsme se chodili střídat do béčka v ČFL. Kdo nedělal dvojku Florinovi, šel chytat za rezervu.

Gólmanské lekce od hvězdy

I když jste měl jarní část začínat jako dvojka, tak dostat se přes kolegu Budinského do brány mělo být snazší než přes Nitu. Co vy na to?

S Buďou jsme vždycky stáli na stejné startovní čáře. Pro první jarní utkání v Liberci byl určen jako jednička on. Ale chystal jsem se o ni usilovat dál.

Člověk byl nastavený, že se popere o post jedničky. Neztratí pak motivaci, když je v týmu neprůstřelná hvězda?

Já jsem ji určitě neztratil. Naopak měl jsem ještě vyšší motivaci Florina přechytat.

Byli jste spolu v dennodenním kontaktu. Co jste se od něj naučil ve smyslu motta: Všechno špatné, je pro něco dobré?

Naučil jsem se od něj spoustu věcí. Zjistil jsem, jak on přemýšlí. Ve spoustě věcech se jedná o velice specifickou osobu. Nejvíce si mohu vzít příklad z jeho hry nohama. Snažil jsem se okoukat různé jeho techniky chytání a kopů. Na toto téma jsem se s ním radil. Musím kvitovat, jak byl vstřícný a jak mi v tom dokázal pomoct.

Co byste si chtěl od něj vzít?

Za ten půl rok jsem si toho od něj vzal hodně a teď už mi to stačí. Ne, takhle se to ještě nedá říct, ale chci se soustředit jen sám na sebe.

Měl jste či máte nějaký brankářský vzor?

Odmalička sleduji Manuela Neuera. Nicméně, že bych ho chtěl kopírovat a dělat všechno jako on, tak to ne. Toto platí i pro ostatní světové gólmany. Razím si svoji cestu.

Nakonec jste byl v závěru sezony, navíc v průběhu zápasu, hozen do vody a Marky plav! Šanci jste chytil za pačesy…

Navíc se jednalo o moji premiéru na domácím stadionu. Bral jsem to tak, jak to je. Byl jsem připraven nastoupit, kdyby se něco přihodilo. Florin si zranil rameno a v poločase oznámil, že nemůže pokračovat. Jsem rád, že jsme zápas s Jabloncem zvládli. Pomohlo mi, že hned zkraje druhé půle jsem tam chytil šanci. Ten zákrok mě dostal do pohody.

Co jste říkal na atmosféru ve CFIG Areně? A co teprve, když jste vytáhl ze svého arzenálu povedený zákrok?

Diváci jsou tady super. Konečně jsem měl tu možnost nasát atmosféru přímo ze hřiště a nejen z hlediště. I když je pravda, že už z tribuny na mě dýchala. Tam jsem si říkal, že bych si určitě chtěl zahrát před domácím publikem.

Ojedinělá role favorita

Vy vůbec máte skvostné konce sezony. Vloni jste dotáhl tým za záchranou už ve skupině o udržení, letos ještě neprohrál. Hodí se vám zkušenosti z loňské sezony?

Každopádně. Jak jsme minulý rok zachránili první ligu, tak to byla obrovská zkušenost nejen pro mě ale všechny kluky, co jsme za Pardubice hráli. Čerpáme z toho všichni, protože ta letošní situace je hodně podobná.

První zápas baráže jste zvládli s noblesou. Jaký byl z pohledu toho nejvzdálenějšího od brány, do které padaly góly?

V prvním poločase nám hodně pomohlo, jak jsem si postavil bránu (mrkne). Dvakrát nám pomohlo štěstí, ale to ke sportu patří. Jednou ho máte, podruhé zase ne. Druhý poločas už jsme si pohlídali. I když Příbram byla dál nebezpečná balóny za obranu, což se nebrání úplně lehce.

Tak trochu opak z první ligy a ukázkový příklad utkání v Brně, ještě v základní části. Tam jste byli lepší a na začátku druhé půle inkasovali a prohráli. Skoro to vypadá, že jste si chtěli vyzkoušet tu druhou stranu mince…

(pousměje se) Takhle to samozřejmě nebylo. Mohlo to být zapříčiněné tím, že jsme poprvé v sezoně vstupovali do zápasu jako favorit. Většinou jsme byli outsiderem nebo plus minus vyrovnaným soupeřem.

V prvním poločase vám bylo horko nejen z tepla. Zeronikova střela do tyče vám asi ještě teď duní v uších. Stačil jste přemýšlet jak uhnout, aby neskončil odraz v síti, nebo to byla intuitivní záležitost?

Odraz od té tyče byl tak rychlý, že jsem stačil udělat akorát tak pohyb, kterým jsem uhnul, aby se míč ode mne neodrazil za brankovou čáru. Byla to čistě intuice.

Jste na podobné odrazy školení, dají se nasimulovat na tréninku?

To se nedá natrénovat. Jedná se o specifickou situaci, v níž má gólman buď štěstí nebo smůlu. A takových případů už bylo, kdy se od nich odrazil míč do sítě. Naposledy takhle inkasoval Kovář ze Sparty na Slovácku, když se mu střela odrazila od zad.

A co ten trestný kop Dudla, který k údivu všech skončil na tyč. Viděl jste ho?

Střelu jsem sledoval po celou dobu letu. Popravdě řečeno zpočátku to vypadalo, že půjde mimo. Tak jsem ji chtěl pustit do zámezí. Jenže v poslední chvíli mi cvaklo, že to neletí mimo bránu a znovu nám pomohlo štěstí.

V prvním poločase jste nehráli dobře, co se dělo za zdmi hostující kabiny?

Nic hrozného. Věděli jsme, co chceme hrát. V prvním poločase se nám to tolik nedařilo, ale přesto jsme nehodlali nic měnit. Máme naběháno, jsme připravení a měli jsme za to, že ten náročnější fotbal zvládneme až do konce. Byli jsme přesvědčeni o tom, že když nedostaneme gól, tak vyhrajeme.

Matematika je jednoduchá

Nakonec jste si uhlídal nulu, má to nějaký význam pro gólmana v takovém utkání, kdy prostě stačí vyhrát i 5:4?

Co se týče psychiky, tak jednoznačně. Nejen pro gólmana ale je to dobrá vizitka pro celý tým. Do domácího zápasu můžeme jít s tím vědomím, že nám Příbram ještě nedala gól.

Minimálně ve druhém poločase jste si musel připadat jako doma. Co jste říkal povzbuzování početné skupině pardubických fanoušků za jednou z brán?

Bylo to super. Naši fanoušci byli naprosto skvělí. Slyšel jsem je po celý zápas. A nejen proto, že jsem je měl pětačtyřicet minut nejblíž. Furt nás hnali dopředu a byli hlučnější než ti domácí.

Reagovali na vaše zákroky, tím že vyvolávali vaše jméno?

(usměje se) Jo. Jednou vyvolávali moje jméno. Bylo to strašně příjemné.

V neděli vás čeká odveta. Mohla nastat lepší konstelace hvězd? Naklepáváte si dvougólový polštář, takže záchrana je na dosah. Navíc bude vyprodáno, má být hezké počasí. Co více si přát?

Když se to podá takhle, tak to vypadá, že nám štěstí ke konci sezony přeje ve všem. Vrací se nám, co jsme do toho celý půlrok dávali. Záchranu už máme jen ve vlastních rukou. Můžeme si to pokazit jen my sami. Věřím, že to zvládneme?

Nebudete ale hrát na remízu, že ano?

Matematika je jednoduchá. Když nedostaneme gól, tak máme záchranu v kapse. Zápas začíná od 0:0, ale určitě se chceme rozloučit s našimi fantastickými diváky výhrou.

V Pardubicích hostujete z pražské Slavie. Jaká bude vaše další budoucnost?

Končí mi tady smlouva. Teď už nezáleží na mě, kam mě Slavia pošle na hostování. Nicméně, momentálně se soustředím na poslední zápas sezony v Pardubicích.