V počtu minus jeden můžete očekávat hru na jednu bránu a báčko favorita. Navíc, když dostanete gól na konci prvního poločasu a hned dva na začátku druhého. Jenže za beznadějného stavu se outsider vzepřel osudu v podobě debaklu. Takovým způsobem že se osmifinalista Evropské konferenční ligy bál o vítězství. Nakonec Viktoria udržela těsné vedení až do závěrečného hvizdu.
Halinského podržíme
Krve by se v něm v tu chvíli nedořezal… Ještě se nestačil pořádně stoupnout k postranní čáře, jak je jeho zvykem. Stejně jako se diváci nestačili usadit a novináři vybalit nádobíčko. Přišel totiž zásadní okamžik ve vývoji na papíře jasně daného zápasu. Stoper Denis Halinský na polovině hřiště fauloval Pavla Šulce. Bez debat rozhodčí okamžitě tasil žlutou. Jenže VAR ho poslal situaci si překontrolovat. Ta odhalila, že pardubický stoper nejlepšího střelce ligy nebezpečně trefil na kotník. I když nezaviněně.
„Abych řekl pravdu, úplně jsem to neviděl. Halimu (Denis Halinský) prý uklouzla noha přes míč, takže se jednalo o nešťastný zákrok. Ale přiznal se mi, že protihráče trefil. Pak to bylo na posouzení rozhodčích. S tím my nic neuděláme. Zasáhl do toho VAR a místo žluté z toho byla červená. Takže velmi brzo přišla taková obrovská komplikace. Bohužel,“ krčí rameny pardubický kouč Radoslav Kováč.
S nadsázkou řečeno, jeden by svého hráče vyhnal ze hřiště a dva dny s ním nepromluvil.
„Hali se zpočátku choval dobře. Protihráče předskočil a trochu se mu tam namotal Kamča (Kamil Vacek). Tohle je o zkušenostech. Haliho nebudeme kritizovat. Sám se potrestal, protože po červené kartě z toho vypadne. Byl z toho smutný, ale my ho podržíme a povzbudíme. Tohle si musí naši mladí kluci prožít. Je ovšem pravda, že jsme dostali už třetí červenou, z toho druhou na jaře. Je to vždy komplikace. Ale stalo se, oklepeme se z toho a pojedeme dál,“ burcuje.
Celý týden makáte v přípravě. Pak přijde taková šleha hned na začátku. Jak asi trvalo trenérovi dlouho, než se z toho vzpamatoval?
„Paradoxně jsme na to měli nějaký čas, protože se dlouho řešil VAR. Čekali jsme tedy, že bude následovat červená karta. Dostali jsme čas to s realizačním týmem promyslet, abychom na vzniklou situace dobře zareagovali. Věděli jsme, že musíme sáhnout ke změně rozestavení a někteří hráči budou muset přejít na jiný post. Soldu jsme stáhli na stopera a pak ho chtěli vrátit do záložní řady, ale on tam odehrál velmi dobrý zápas. Nakonec jsme to museli přeskupit, plán do hry jsme ale mohli rychle zahodit.
Oklepání ze šoku trvalo Pardubicím celý první poločas. Také proto, že jejich hře chyběl mozek Michal Hlavatý, který stál pro čtyři žluté karty. Jeho tým hrál zakřiknutě a vůbec se nehrnul do útoku. Půlicí čáru přešli domácí asi třikrát za poločas.
„Červená karta s naším týmem hrozně moc zacloumala. Myslím, že i s našimi fanoušky. Přišla moc brzo a nikdo to nečekal. Dlouho jsme se s vzniklou situací srovnávali. Plzeň byla hrozně na míči. Jakmile jsme balon získali, tak jsme neměli dostatečnou kvalitu jít do nebezpečného útoku,“ míní Kováč.
Jeho tým v utkání, kdy konečně mohli, i s ohledem na jarní formu, porazit manšaft z české top trojky, schytával ránu za ranou. V závěru první půle propustil Viktor Budinský do sítě lehkou střelu.
„Dostali jsme branku do šatny, což je vždycky malér pro psychiku. Notabene, když celý poločas, i v deseti, soupeře do velkých šancí nepouštíte. Buďa neměl nejlepší den. On to moc dobře ví a také z toho byl rozladěný. I ten druhý gól padl zbytečně. Vlastně všechny byly laciné. Na druhou stranu nás několikrát strašně moc podržel,“ nezatracuje svého svěřence Radoslav Kováč.
Po bitvě je každý generál. Proč se ale nevrátil mezi tři tyče Antonín Kinský, který měl na jaře parádní formu. V rozletu ho zastavila domluva klubů pro utkání v Edenu minulý týden. Jako kmenový hráč stejně jako Denis Halinský a Marek Icha nemohl nastoupit.
„ Tonda na jaře odchytal první tři zápasy velmi dobře. Vytěžili jsme z nich sedm bodů. Každý se mě ptal, proč tedy nechytal Kinský. On ale nebyl deset dní v tréninkovém procesu. Rozhodli jsme pro Buďu a ničeho nelitujeme. Bohužel neměl svůj den jako obvykle, ale to je fotbal. Musíme to vzít tak, jak to je.“
Daňkův gól životabudičem
Gól do šatny jedna věc, ale když ho umocní gól ze šatny. A pokud dva, tak to už je vraždící kombinace.
„V kabině jsme si ale řekli, že musíme v bloku pracovat skvěle, dobře se posouvat a být pořád krátcí. Čekat na nějakou příležitost. Hlavně nedostat hned gól. A po příchodu na hřiště jsme dostali hned dva. V tu chvíli to bylo na ručník,“ přiznává.
Jenže ten do ringu nehodil. Obrazně řečeno, dobře udělal. Jeho svěřenci v sobě vzali síly pokusit se vzepřít se osudu.
„Chtěl bych kluky pochválit, že utkání nezabalili. Říkám na rovinu, že jsem se obával debaklu. Ukázali charakter, vymačkali ze sebe absolutní maximum a donutili soupeře být do poslední minuty nervózní. Klíčový moment pro vzepětí přinesl gól Dáni (Kryštof daněk) na 1:3. Výborně vyřešili ze Zlatanem (Tomáš Zlatohlávek) brejk, když dal krásný gól. Pak jsme kolem sedmdesáté minuty přidali druhý. Vrátili jsme do zápasu, aniž bychom to popravdě řečeno, ještě čekali. Kluci dřeli až do úmoru. Myslím si, že se Plzni ulevilo, když rozhodčí pískl konec. Škoda, že Mary (Dominik Mareš) v nastavení trefil jen boční síť.
Obě branky zkraje druhé půle, v rozmezí dvou minut, jim vstřelil Pavel Šulc. Jarní střelecká kometa FORTUNA:LIGY.
„Mrzí mě, že jsme se připravovali na Šulcíka. Třikrát se objevil sám před naší bránou a z toho nám vstřelil dva góly. Jeho forma je úžasná. Ivan Hašek už má asi jasno. Na druhou stranu měli jsme na place tři stopery, proto mě mrzí, že jsme ho neuhlídali. To nabíraní hráčů nebylo dokonalé. Respektive součinnost celé. Ještě se na to musím podívat. Nicméně Chlum (Martin Chlumecký) musí s Ortym (Pablo Ortiz) daleko více komunikovat. Hlavně třetí gól, kdy Šulc hlavičkoval úplně volný, byl absolutně laciný. Už před tím měl dvě šance. Musíme se podívat na video, abychom se při tom bránění chovali daleko lépe,“ podotýká Kováč.
Pardubice i v deseti hrály s favoritem rovnocennou partii. Kolikrát na hranici rizika inkasování čtvrté branky.
„Kluci to nezabalili a nakonec jsme z toho udělali ve druhém poločase hezký zápas. Samozřejmě ale body nemáme, takže je to docela furt dokola. Do dalšího zápasu musíme jít s takovým nastavením jako proti Plzni. S takovou pracovitostí. Jsem hrozně rád, že máme herní tvář. Kluci nezačali jenom míče někde odkopávat a pořád se snažili hrát. Druhý poločas nakonec pro nás vyzněl dobře. Ale škoda, body to nepřineslo,“ opakuje bývalý reprezentant.
Kromě obrazu hry jeho tým zdobí také fyzická připravenost. Bez jednoho hráče vydrželi ve vysokém tempu celý zápas proti Plzni v deseti. A Ještě sahali po bodu.
„Určitě si myslím, že kondičně jsme na tom velice slušně. Pochopitelně díky našim kondičním trenérům, kteří odvádí skvělou práci. Je vidět, že i když máme o jednoho hráče míň, tak se kluci dokážou neskutečně vydat. Kolik toho naběhal Ichyč (Marek Icha), Dáňa byl neustále nebezpečný. Laurent Kissiedou se zvedá zápas od zápasu. Většinu zápasu jsme běhali bez míče, ale i tak jsme jim stačili až do konce. Pokud chcete porazit takový tým, musí se vám sejít věci tak, aby všichni hráli nadstandardně. Pak i jednoho hráče utáhnete. Musíte trefit zápas tak dobře, abyste bodovali. K tomu patří i štěstí. To se nám vyhnulo obloukem,“ zmiňuje.
Prohra nikdy není záviděníhodná, přesto výsledek 2:3 je cenný ještě z jednoho důvodu. Pardubice ho dosáhly bez svého špílmachra a mozku hry. Michal Hlavatý stál pro čtyři žluté karty.
„Co si budeme povídat, chyběl nám. Míša má ve své hře samozřejmě absolutně nadstandardní věci. Hlavně do ofenzivy je pro nás obrovsky platný. Myslím, že Kissy (Laurent Kissedou), Zlatan i Dáňa a další kluci museli brát zodpovědnost více na sebe. A zvládli to. V tomto to bylo velmi pozitivní. Hráči jako je Míša, ale vždycky chybí.
A šanci za pačesy chytili další hráči. Jenže základní jedenáctka není nafukovací.
„Kromě Míši se vykartoval i Patras (Vojtěch Patrák), který se na jaře zvedá. Hodně nám pomohli střídající hráči. Jsme tým i na lavičce. Chápu, že každý chce hrát, a nebyl jsem jiný. Někteří kluci jsou zklamaní, že hrají míň. Trenéři to tak musí brát.“
Za týden čeká Pardubice derby v Hradci. Přestože s Plzní prohráli, tak důstojně. A prohra fyzicky může být psychologickou výhrou. Už jen to, že dokázaly i v deseti čelit takovému soupeři jako je Plzeň.
„Věřím, že z toho druhé poločasu si máme co vzít do dalšího zápasu. Hlavně těch pozitivních věcí. Nakonec jsme vyšli z utkání bodově naprázdno, ale věřím tomu, že to klukům pomůže. Proti Plzni ukázali vysoký charakter,“ smeká Kováč pomyslný klobouk.
A ten smeká i před fanoušky v CFIG Areně. Na podevečerní zápas jich dorazily téměř čtyři tisícovky.
„Na stadionu panovala skvělá atmosféra. Přispěli k tomu i plzeňští fanoušci. Ti naši hnali tým za vyrovnáním. Jsem rád, že jsme alespoň ve druhém poločase předvedli pro lidi velmi dobrý výkon. Hrozně věřím, že se budou na stadion vracet. Třeba i ve vyšším počtu,“ přeje si Radoslav Kováč.
