Od míče neoddělitelný, umí si vybrat místo pro zakončení, vyhrává hlavičkové souboje pro spoluhráče. A hlavně střílí důležité branky. Jako na podzim v derby s Hradcem v Mladé Boleslavi, kdy vstřelil vítězný gól při výhře 3:1, tak i nyní, kdy skóre otevřel i zavřel zároveň.
„Když jsem viděl, jak se Míša Hlavatý snaží procpat míč někam mezi penaltu a malé vápno, tak jsem si odcouval od protihráče. Periferně jsem sledoval postavení gólmana a usoudil, že když mu pošlu míč na vzdálenější tyč, tak na něj nedosáhne,“ popisuje rozhodující trefu do černého Pavel Černý.
Kam zařadíte gól do sítě Hradce? Může se přihlásit do ankety o nejdůležitější v kariéře Pavla Černého juniora?
Rozhodně to nebyl můj nejdůležitější gól kariéry. Důležitý byl z toho důvodu, že je tříbodový. Doufám, že ještě nějaký takový nejdůležitější gól přijde (úsměv).
Tak jinak. Vstřelil jste gól do sítě Hradce, který se vás zbavil jako nepotřebného. Byl nejosobnější?
To už je dávno. Neberu to jako extra radost, když mu dám gól.
Pavel Černý si po vítězném derby pořádně vyřval hlasivky, když nejprve zařídil vítězství a následně si vzal na povel i týmový pokřik.
Nervozitu už necítím
Jaké bylo prvoligové derby v Pardubicích po 64 letech v očích střelce zápasu?
Začali jsme šancí a vzápětí nás podržel Florin fantastickým zákrokem. Po zbytek prvního poločasu se vesměs přelévala hra od vápna k vápnu. Moc šancí nepřicházelo. Z mého pohledu jsme byli trochu aktivnější než Hradec, což jsme před utkáním předpokládali. Po změně stran jsme chtěli udržet, to co jsme nastavili v tom prvním. Podařilo se nám vstřelit branku, bohužel nepřišla pojistka. Hradec nás v poslední čtvrthodině zavřel před vápnem. Díky bohu jsme všechny míče uskákali. Za mě jsme zasloužené získali tři body.
V posledních třech zápasech vašemu týmu zvlhl střelecký prach. Říkali jste si před utkáním: Ten jeden gól musíme nějak uplácat a pak vzadu udržet nulu?
Měli jsme postavenou taktiku na tom, že vzadu udržíme nulu a že nějaká šance na skórování přijde. No a my ji tentokrát využijeme a vyhrajeme. To se nám splnilo. Už si ani nepamatuji, kdy jsme v zápase naposledy nedostali gól.
V první půlhodině jste tahali za kratší provaz. Váš herní projev byl ustrašený. Svazovala vám nohy nervozita?
Mně tedy ne, já už nemám být z čeho nervózní (směje se). Mám na to trochu jiný pohled. Myslím si, že jsme Hradec do ničeho nepouštěli. Ano, měl tam herní pasáž, kdy byl aktivnější. My jsme ale byli lepší na balonu a trpělivější. Někdy jsme to však překombinovali. První poločas byl hodně od vápna k vápnu. Na obou stranách moc příležitostí nebylo. Jestli každý z týmů jednou, dvakrát vystřelil na bránu, tak to bylo moc.

K čemu vás trenér v poločase nabádal?
To nemohu prozradit, protože nás čeká ještě několik zápasů. Tu taktiku, se kterou přišel, určitě ještě použijeme (mrkne). Snad jen to, abychom nebláznili. Furt byl remízový stav. Trpělivost se nám vyplatila. I když ten konec bychom měli dohrát trochu líp. Tým ale odjezdil zápas tak, jak by měl. Dostali jsme za to odměnu.
Konec utkání jste tedy zvládli. Poučili jste se z hektických závěrů proti Zlínu či Teplicím?
Maličko asi jo. Ale asi ne tak dostatečně. Hradec v závěru hrozil, ať už ze standardek či centrů ze strany. Vypracovali jsme si jednu, dvě šance, které jsme mohli vyřešit pojišťovací brankou. Dát na 2:0, tak jsme si mohli ušetřit nervy. Nicméně musím kluky pochválit, jak ty centry do našeho vápna skvěle odskákali. Hradec nás sice zatlačil, ale nedostal se do žádné gólovky.
Na posledních deset minut i s nastavením naskočil poprvé v této sezoně Jan Jeřábek, po kterém jste zdědil kapitánskou pásku. Jak jste viděl jeho návrat?
Vstoupil do toho, jak je jeho zvykem. Podržel míč, předvedl pár svých zasekávaček, které mu někdy až neskutečně vychází. Přinesl do naší hry klid. Byl důležitý do osobních soubojů, protože Hradec v posledních patnácti minutách hru zjednodušil. Nakopával dlouhé balony, které bylo důležité posbírat. Dát ho na závěr byl od trenérů výborný tah.
Jan Jeřábek se poprvé představil na novém stadionu a přispěl k vítězství v derby nad Hradcem Králové.
Když vedeme, tak se odchází dobře
Na jaře se, s trochou nadsázky, prezentujete reprezentační formou. Vnímáte to podobně?
Já bych řekl, že moje forma je od začátku sezony stabilní. Nemyslím se, že bych nějak z našeho týmu vyčníval. Je to spíše práce kluků, co mám vedle sebe. Co tam běhají a dělají mi servis. Já pak můžu využít své silné stránky. Naopak oni se mi nabízeli, vždycky bylo komu přihrát. V tomto utkání se nám to docela dost dařilo. Od toho se musíme odpíchnout do zbývajících zápasů.
Proč ta skromnost. Hradecký trenér Hejkal vás označil za rozdílového muže derby. Cítíte se tak?
To necítím. Každopádně mu děkuji. Když tohle řekl pan Hejkal, tak to potěší. Jen jsem těžil z toho, jak pracovali kluci kolem mě. Neřekl bych, že můj výkon byl až takový rozdílový.
V tomto pozdním fotbalovém věku se v dobách minulých stahovali střední útočníci kvůli úbytku rychlosti na post libera. Dokážete si představit Pavla Černého na stoperu?
V dnešním fotbale opravdu těžko. Jsem rád, že se držím na hrotu. Možná, že až pak někdy budu hrát v krajském přeboru.
Pardubice vyhrály obě derby. Vy jste v obou skóroval. Jako bývalý fotbalista Hradce stal jste se specialistou na Hradec, očekáváte reakce z tábora soupeře?
To, že jsem dal gól v obou zápasech, je náhoda. Z mého působení tam jsou asi jenom tři kluci. S nimi jsem se pozdravil. Krátce jsme si po zápase pokecali a to je všechno. Na vtipkování bude čas až se potkáme někde po sezoně. Teď nic takového.

Chtěl jste si v derby na Hradci smlsnout?
Ne, to už je dávno pryč. Pro mě bylo v tomto zápase nejdůležitější, že můj gól znamenal tři body. Ty jsme potřebovali jako sůl. Nějakou extra motivaci už proti Hradci nemám. Možná tak první půlrok až rok po mém odchodu. To měl ještě člověk v hlavě. Navíc jsem se potkával na hřišti s klukama, se kterými jsem strávil iks sezon. Teď už je v Hradci úplně jiný tým, takže vzájemné souboje beru jako každé jiné ligové utkání. Už ani není na kom si smlsnout.
Kromě závěru nebylo derby na rozdíl od ochozů na hrací ploše vyhecované.
Je pravda, že do strkanice v závěru nebyl mezi hráči žádný konflikt. Hrál se slušný fotbal bez jakýkoliv zákeřností. Až na tu poslední zbytečnou potyčku se jednalo o úplně klidné derby.
Stejně jako v předchozích jarních zápasech jste nastoupili se „dvanácti“ hráči. Vnímáte povzbuzování příznivců FK Pardubice?
Když vám fandí vyprodaná aréna, tak to fotbalista na hřišti vnímá. Navíc diváci mohou vytvořit tlak na soupeře i rozhodčí, když se objeví sporné momenty. Je vážně paráda, že nás neustále povzbuzují. To je to, co nám v Ďolíčku chybělo. Teď z jejich podpory konečně profitujeme.
Na trávníku jste zůstal do 71. minuty. Jak se vám odcházelo za bouřlivého aplausu více než čtyř tisícovek diváků?
Když vedeme, tak se mi pokaždé odchází dobře.

Výhrou nad Hradcem jste se odpoutali z poslední příčky. Jak to mužstvo nakopne?
Musíme si zachovat chladnou hlavu. Pro nás to bude boj na krev do posledního kola. Je důležité jít do nadstavby, abychom neměli na nikoho žádné manko. Nejlépe si za zbývající dvě kola vypracovat nějaký náskok na poslední místo. Ta skupina o záchranu bude asi masakr. Tam se to bude dost řezat. Bude rozhodovat každý bod. Vloni byla pozadu Karviná, a ve skupině o záchranu šlo prakticky jen o to, které dva týmy půjdou do baráže. Letos se hraje rovněž o přímý sestup a logicky nikdo nechce skončit poslední.
V souběžném hraném utkání Teplice zvítězily v Olomouci. To vám asi na klidu nepřidá?
Výsledek jsem se dozvěděl až cestou na tiskovou konferenci. Upřímně řečeno, je to pro mě překvapení. Přitom Olomouc hrála poslední zápasy doma dobře. Znovu se ukázalo, jak je liga vyrovnaná. Každý může vyhrát kdekoliv, každý může porazit každého.