Hlavní osoba letní přípravy prvního týmu Pardubic má oproti některým svým kolegům z branže výhodu v tom, že přešla na pomyslný druhý fotbalový břeh z prvoligových trávníků. No a po osmi kolech loňské sezony doputoval s dlouholetým kolegou Radoslavem Kováčem do města na soutoku Labe s Chrudimkou. Tým, který fyzicky připravuje, pomáhal zachraňovat v soutěži, což je průvodní jev jeho práce. Rovněž Pardubice se po první snové sezoně ve FORTUNA:LIZE jenom strachují o udržení.

„S parťáky trenéry i hráči se bavíme o tom, že už by to chtělo změnit. Každá sezona byla náročná na psychiku. Doufejme, že se letos odrazíme a budeme někde jinde než na spodku tabulky,“ přemítá Michal Hampel v rozhovoru pro Deník.

Pardubičtí fotbalisté zvládli na domácím hřišti derby s Chrudimí, když zvítězili 2:0. Trefili se Vojtěch Patrák a Ladislav Krobot.Pardubičtí fotbalisté zvládli na domácím hřišti derby s Chrudimí, když zvítězili 2:0. Michal Hampel je se svými kolegy dobře na utkání připravil.Zdroj: David Klier

Regenerace změní minus v plus

Co má na starosti kondiční trenér u prvoligového týmu?

V našem týmu to funguje tak, že plánuji celkový mikrocyklus trénování od pondělka až neděle. Mám na starosti fyzickou přípravu hráčů, jejich zatížení v jednotlivých dnech a hlídám jejich fyzickou i silovou stránku.

Musíte krotit hráče, aby cvičení nepřepálili?

To je trefné. Máme v týmu kluky. Musím je hlídat, aby nedělali zbytečně moc, nebo zbytečně málo. Někteří by chtěli trénovat pořád, ale nevědí, kdy to mají dělat. Takže ano, stoprocentně je musím regulovat.

Dbáte i na regeneraci? Jak to v praxi vypadá?

Určitě. Na regeneraci musíme dbát hodně. V tělech se totiž odehrává superkompenzace. Když mají kluci velké zatížení, tak musí mít i tomu úměrný odpočinek. Vždycky jim říkám, že za každým tréninkem je znaménko minus. A až ta regenerace se z toho minusu přemění na plus. Těží z ní to, co získali v tréninku. Pokud by nebyla dostatečná, tak i kdyby v uvozovkách makali jako o život, nebude fyzická kondice, jak by měla být. Spíše bude mít klesající tendenci. Pro výkonnostní růst má střídání zatížení a odpočinku opravdu mimořádný význam. Obě složky spolu úzce souvisí a musí se správně plánovat.

A co výživa, působíte v týmu také jako výživový poradce?

Práce kondiční trenéra je opravdu rozmanitá (pousměje se). Z tohoto pohledu se můžete neustále vzdělávat ve více věcech. Nejsem ale výživový poradce, nicméně klukům radím, jakým způsobem by se měli stravovat.

Dá se vůbec to všechno zvládnout v jednom člověku? Kolik se vás podílí na fyzické připravenosti týmu?

(zamyslí se) Pro jednoho je to pořádná fuška. Proto máme rozdělenou práci s asistentem Davidem Mikulou a všechno řešíme s hlavním trenérem Radkem Kováčem. K ruce mám dalšího kondičáka Filipa Kopřivu. Je to skvělý parťák, něco dělám já, něco on, rozhodující slovo je na mně.

Radoslav Kováč pečlivě sleduje přípravu svých svěřenců na další ročník FORTUNA:LIGY.
Pardubičtí fotbalisté se na měsíc stanou hlavní součástí příběhu Léto s Kováčem

U profesionálního sportovce je zásadní životospráva. Jsou vaši svěřenci tak zodpovědní, nebo je musíte nabádat k tomu, například aby nepili alkohol a někde neponocovali?

Jedná se o individuální záležitosti. To, že hráči musí dodržovat nějakou životosprávu je pro nás trenéry samozřejmé, pro hráče už to ale takovou samozřejmostí není. Pracujeme ale s profíky a víme, že se o sebe starají. Navíc pokud by došlo k nějakému porušení, tak bychom to stejně hned poznali. Nabádat je sice nemusíme, ale přesto je trochu hlídáme. Především v oblasti stravování.

Máte v rejstříku hlídání namátkové kontroly?

Namátkové kontroly neděláme. Klukům věříme, tudíž není důvod je někde přepadávat.

Co nějaké to pivko? Povolíte jim ho a kdy si ho mohou dopřát?

Když mají nějakou akci, která je však daná dopředu. Tam si ho mohou dopřát. Každopádně to musí s námi zkonzultovat.

(Pokud se ještě chcete dozvědět, jak se Michal Hampel dostal k práci kondičního trenéra a jestli si nechá od hlavního kouče mluvit do řemesla, přejděte do placeného obsahu Deníku.)

A musejí s vámi také konzultovat, pokud si chtějí vzít nějaký lék, aby se vyvarovali nechtěnému užívání zakázaných látek?

Co se týče léků, všechno musí být s námi konzultováno. Navíc od nás mají seznam těch prostředků, jaké by neměli užívat.

Nedílnou součástí přípravy fotbalisty je posilovna. Nepřipadáte si někdy jako jako instruktor fitness v nějakém gymu?

(směje se) To je v pořádku, silová stránka patří k nutné výbavě fotbalisty. Je nedílnou a nepostradatelnou součást tréninkového procesu. Pro náš realizační tým je posilovna určitě velice důležitá. Věnujeme se tomu hodně.

Na dodržování váhy jsme psi

Letní příprava přináší nástrahu v podobě parného počasí a na fotbal až moc vysokých teplot. Jak to řešíte?

Jde především o to, aby kluci byli dostatečně zavodnění. Aby nedošlo k dehydrataci organismu. Letos je zatím parné léto, takže jim radíme, jakým způsobem mají do sebe dostávat tekutiny. Mohou využívat iontové nápoje, vodu.

Hovoří se o tom, že se doplňují tekutiny podle kilogramů.

Kluci by si měli hlídat, kolik toho vypotí na tréninku. Tolik by měli do sebe dostat zpátky tekutin. Té tekutiny se však spotřebovává určité množství, protože zbytek jde z těla ven. Hlídá se to především váhou. Je to taková alchymie, takže od nás dostali nějaké instrukce.

Příprava začala testy na FTVS. Můžete přiblížit, jak to vypadá v praxi?

Naši svěřenci toho absolvovali více. Jedná se spíše o odborné názvy, ale když to polidštím, tak tam jsou: nějaká motorická kontrola, stupňovaný běh do maxima, měření svalové síly a výbušnosti například při výskoku a odrazech.

Jak testy dopadly?

Dobře. Kluci se pohybovali tam, kde v tu dobu měli být.

V jakém stavu se hráči vrátili z dovolených? Stihl někdo za tak krátkou pauzu přibrat?

Mezi koncem loňské sezony a začátkem přípravy jsme měli pouze tři týdny. Týden před jejím startem obdrželi kluci individuální plány. Přistoupili k nim velice zodpovědně. Co se týče váhy, nebyl žádný problém. Vědí totiž, že my jsme na to celkem psi (směje se).

Antonín Kinský je v České republice brán jako obrovský gólmanský talent. Po zkušenosti ze druhé ligy ukáže své schopnosti i v Pardubicích.
Kinský se potatil. Pardubice se třesou na největší gólmanský klenot současnosti

Určujete, kdo má kolik vážit?

Přesně tak. Je to u každého hráče určené.

Nicméně jsou jedinci, kteří kvůli svému somatotypu nepřiberou ani za boha. Co jim radíte?

Vždycky jim radím, aby se jim hlavně váha nehýbala. Pokud chcete přibrat, tak maximálně půl kila za týden. Více ne, protože v opačném případě to může ovlivnit výkonnost. Váha by se totiž měla pohybovat půl kila nahoru nebo půl kila dolů. Oni za mnou po týdnu chodí a říkají, že mají kilo a půl až dvě navíc a že je získali posilováním. Oponuji jim, že posilováním mohou za měsíc nabrat maximálně kilo svalové hmoty. Tudíž to ostatní jsou tuky nebo špatná strava.

Zmiňujete špatnou stravu. Dostali hráči doporučení, jak by měl vypadat jejich jídelníček?

Pochopitelně se o skladbě jídla bavíme. Nicméně, nemají to striktně dané. Necháváme to na nich. Věříme, že se stravují zdravě.

Nejhorší kombinací pro krátkou letní přípravu je být v plném nabírání fyzičky a do toho už hrát přípravné zápasy… Musíte pobyt jednotlivých hráčů na trávníku nějak regulovat?

Kontrolujeme si je na základě džípíesek. Máme na nich nějaké chronické zatížení, které nám to vypočítává. Takže víme v jakém stavu hráči jsou a kolik minut mohou odehrát. Tím se snažíme eliminovat zranění, ke kterým je přetížený organismus náchylnější.

V úterní přípravě proti Chrudimi už ale makali na krev. To je derby tak nahecovalo?

Ne ne. S derby to nemělo nic společného. Pro tento týden jsme měli naplánované dva zápasy a oba bereme jako vrcholy přípravy. Den po utkání s Chrudimí čekal kluky pouze regenerační trénink, takže věděli, že pro nás trenéry bylo důležité jejich zatížení v zápase. Přes horko museli od začátku až do konce valit. Borci, kteří toho odehráli méně, tak po zápase dobíhali. Aby dojeli metry, které po nich vyžadujeme.

Pro kondičáka nejsou důležité výsledky v přípravě ale v sezoně. Veřejnost je ale z každé prohry nervózní. Co byste pardubickým fanouškům vzkázal?

Pro nás trenéry je nejdůležitější, že do kluků dostáváme to, co do nich potřebujeme dostat. Na druhou stranu nemůžeme vypadat dobře herně a nemít výsledky. Víme o tom. Prioritou je připravit je na tu hru a zatížení, nicméně už po nich požadujeme i výsledky. Proti Chrudimi jsme jim vštěpovali do hlav, že po dvou prohrách už chceme, aby se herní stránka odrazila ve vítězství. To se povedlo.

Mám to poslední slovo

Stává se kondiční trenér také osobou psychologa?

Nejen kondičák. Psychologem už dnes musí být víceméně všichni trenéři. Obzvlášť, když jsme zvolili tak vysoké fyzické zatížení. Psychologie směrem k hráčům je od hlavního trenéra, přes asistenta a kondičního trenéra velice důležitá.

S nadsázkou se dá povědět, že vy už musíte mít vysokoškolský diplom v tomto oboru. Zatím se s každým týmem zachraňujete. Nechcete už trochu klidu?

(usmívá se) To je dobrá otázka. S parťáky trenéry i hráči se bavíme o tom, že už by to chtělo změnit. Každá sezona byla náročná na psychiku. Doufejme, že se letos odrazíme a budeme někde jinde než na spodku tabulky.

Kondiční trenér je pravou rukou hlavního kouče. Necháte si mluvit od Radoslava Kováče do práce?

Po této stránce jsme si s Kovym sedli. Od začátku jsme si vysvětlili, že já si budu kontrolovat svoji práci a on svou. Máme rozdělené kompetence, dodržujeme nastavená pravidla a klape nám to velmi dobře. Samozřejmě, že se jeho názoru nebráním, ale já mám to poslední slovo.

A co vy po fotbalové stránce? Radíte trenéru Kováčovi?

Díky tomu, že jsem hrál fotbal, tak jsem v obraze. Stejně jako Davida Mikuly se i mě ptá Kovy na názor. Všichni tři se o fotbale intenzivně bavíme, ale konečné rozhodnutí je na hlavním trenérovi. Týká s to hlavně technicko-taktických věcí.

Vaše kariéra je spjata výhradně se severní Moravou a ještě více se Slezskem. V jakých klubech jste hrával?

Dospělou kariéru jsem strávil hlavně v Opavě. Hrál jsem s ní i ligu a na svém kontě mám asi čtyřicet prvoligových startů. Sezonu jsem působil ve Vítkovicích a jednu jsme zapsal také ve Frýdku-Místku. V obou případech se jednalo o druhou ligu. Bohužel jsem měl čtyři velká zranění, takže jsem ukončil aktivní činnost už v šestadvaceti letech.

Pardubice zahájily letní přípravu i s novými akvizicemi. Jednou z nich je i staronová posila Michal Surzyn.
Velký návrat do Pardubic. Surzyn chce restartovat kariéru ve svém osudovém klubu

Měl jste hned jasno, že chcete zůstat u fotbalu?

Trochu ano. Musím se ale přiznat, že jsem byl poněkud zapšklý. Představoval jsem si, že se moje fotbalová kariéra bude vyvíjet úplně jiným směrem. Alespoň v devatenácti jsem si to myslel. Bohužel se situace vyvinula takto nepříznivě. Později jsem si ale uvědomil, že bych mohl dělat kondičního trenéra.

Nedrtil vás fakt, jít se podívat na zápas a už nemoct nastoupit?

Upřímně řečeno, mě to strašně bolelo. Měl jsem sto chutí se od fotbalu úplně odstřihnout. Chvíli jsem to zkoušel, ale pak jsem zjistil, že mě chybí a tak jsem se do fotbalového prostředí vrátil.

Proč a jak jste se dostal k této profesi?

Co se týče fyzické kondice, tak té jsem se věnoval už u sebe v době aktivního hraní. Prostě jsem to měl rád (smích). Takže to bylo ve mně nějak zakořeněné. Úplně jsem v sobě neviděl potenciál vykonávat funkci hlavního trenéra. Hrozně mě těší pohled na to, když jsou kluci fyzicky dobře připraveni, že makají. Cítím, že jim mohu nejvíce pomoct, co se týče silové a fyzické stránky. To mě opravdu naplňuje a nabíjí.

V době, kdy jste běhal po ligových trávnících moc týmů kondičního trenéra nezaměstnávalo. Lze vás označit za průkopníka těch, kteří se zabývali fyzickou kondici?

(úsměv) To fakt nevím. Každopádně v klubech, kde jsem působil, žádný kondičák nebyl. Možná v těch lepších českých klubech jako je Sparta či Slavia už byla tato pozice obsazená.

Kondiční trenér nosí kůži na trh, protože fyzická nepřipravenost se hodí na něj?

To je samozřejmě pravda. V Pardubicích je to tak dané. Každý máme své úkoly v mužstvu. Když kluci neběhají, tak to jde za mnou… Proto musím být přísný a poctivě se připravovat. Kluci mi ale vycházejí maximálně vstříc.