Dvakrát stačilo aneb VAR si vždy něco najde… Pardubice si v utkání s Olomoucí ze začátku nemohli na obsluhu u videa stěžovat. V prvním poločase jim přiřkla penaltu. Zkraje druhého sice poslala hlavního rozhodčího Roučka, ať jde přezkoumat faul Pablo Ortize, ovšem žlutou kartu nezměnila v červenou. Třetí konfrontační situaci, ale už Pardubicím muž i přístroj v černém nepřisoudili. Odvolali jim gól. Silně to zavánělo kompenzací ve prospěch Sigmy…

„Nechci v tom hledat nějaký záměr. Rozhodčí ale nemůže něco kompenzovat. Musí každou situaci posoudit podle fotbalových pravidel. Dokud budu hrát, tak nebudu jednotlivé situace hledat v takovýchto souvislostech. To můžete dělat vy jako novináři. My, když se do toho budeme pouštět jako hráči, tak to je špatně," zamýšlí se Kamil Vacek v rozhovoru pro Deník.

V letošní sezoně jste nastoupil v základní sestavě jen ve třetině případů. Přitom se týmu pod vaší kontrolou vcelku daří. Proč nehrajete pravidelně?

Člověk by chtěl pochopitelně vždycky hrát. Jsem seznámen s tím, jaká je teď v týmu moje role. Vím, jak mě kluci berou, což je pro mě strašně důležité. Když Kovy (trenér Radoslav Kováč) bude potřebovat, abych hrál, tak vždycky budu stoprocentně nachystaný. Fotbal už teď vnímám trochu jinak než dřív. Když nehraji od začátku, tak se snažím klukům poradit. Fakt už to není tak, že když nehraji, tak je to konec světa (usmívá se).

Naposledy jste hrál v od první minuty na začátku září v Teplicích.

Trenér se tak rozhodl. Před reprezentační pauzou jsem nebyl dva zápasy k dispozici, protože mě od pohárového utkání ve Velvarech, kdy jsem musel střídat, trápil sval. Samozřejmě jsem byl moc rád, že jsem se vrátil do sestavy. Na zápas jsem se těšil. Cítil jsem se na hřišti velice dobře.

Zdroj: Youtube

O gólu jsem byl přesvědčený

Vyšlo to na Olomouc, kde jste nakoukl do velkého fotbalu. Máte před zápasy se Sigmou zvláštní pocity nebo motivaci?

Spíše to vnímám, že jsem musel v osmnácti z Olomouce odejít. Do dneška mě to hrozně mrzí. Vždycky jsem se tam chtěl vrátit. Jednu dobu tomu bylo blízko. Olomouci jsem vděčný za to, že jsem tam mohl fotbalově vyrůst a jak se tam o mě starali. Člověk, když odejde ve dvanácti od rodiny, tak to bylo opravdu velmi složité. Potkal jsem ale úžasné lidi a ve finále vzpomínám na Olomouc v dobrém.

Olomoučtí fanoušci si vás úplně moc nepamatují, protože se v utkání silně zaměřili na Kryštofa Daňka. Pokřiky na jeho adresu nebyly dvakrát vybíravé…

K fotbalu fanoušci patří. Lidi, co pro mě byli v Olomouci důležití, tak tam stále působí. Ti jsou pro mě zásadní a rád se s nimi vždycky uvidím. S Dáňou jsme se o fanoušcích bavili a je to smutné. On tam vyrostl, Olomouci přinesl peníze, když ho prodala do Sparty. Takže by všichni měli být rádi. Vlastně gól, který dal, tak ho z respektu ke svému mateřskému klubu neslavil. Bylo mu líto, že na něj olomoučtí fanoušci takto pokřikovali. Holt lidi si to vždycky přeberou po svém, ale myslím si, že se to v jeho případě ještě otočí. Vždyť udělal všechno správně.

Po utkání jste měl smíšené pocity i z konečného výsledku 1:1. Proč jste ho nedotáhli do vítězného konce?

Hrozně mě mrzí, že jsme ho nedotáhli do vítězného konce. Všichni do jednoho jsme utkání poctivě odmakali. Olomouc disponuje obrovskou kvalitou, je vidět, že se vezou na vlně. Mají skvěle poskládané mužstvo. Jsou dlouho spolu a správně ho doplnili. Troufnu si ale říct, že jsme byli lepší a měli k vítězství blíž. Dostat takový gól v nastavení, když si ho dáme sami, tak to je hodně kruté. Navíc po takovém průběhu, kdy nám odvolali, za mě, regulérní gól. Takže se všechno umocnilo. Po zápase jsem byl psychicky strašně vyšťavený, neboť už potřebujeme vyhrávat. Na druhou stranu cítím, že zase v Pardubicích fungujeme jako mužstvo. Z posledních zápasů je to vidět. To je nejdůležitější a doufám, že nám to ukázalo správnou cestu pro další zápasy.

David Mikula byl po zápase pořádně rozčílený kvůli odvolanému gólu ve druhé půli zápasu.
Vytočený Mikula po Olomouci: Nechápu chování rozhodčích u naší druhé branky

Utkání jste dohrával jako kapitán, když jste v 61. minutě převzal kapitánskou pásku po Pavlu Černém. Respektive on ji předal Michalu Hlavatému, který vám ji přiběhl navléct. Co jste říkal gestu spoluhráče?

Popravdě řečeno, jsem si toho ani nevšiml. V kabině všichni vědí, že kapitánem je Pavlík a my jsme jeho zástupci. Gesto Míši jenom ukazuje, jaký je skvělý kluk a jaký má charakter. Pro fotbal v Pardubicích je skvělou osobností. I kdyby si tu pásku nechal, tak by mi to nevadilo. Tohle není na fotbale to nejdůležitější.

(Pokud se chcete dozvědět, jak viděl Kamil Vacek všechny tři situace, kdy zasahoval VAR, pokračujete ve čtení v placeném obsahu Deníku).

Tři minuty po převzetí pásky jste zažil euforii a vzápětí zklamání. Jak jste viděl neuznaný gól?

Byl jsem přesvědčený, že gól bude platit. Situaci jsem měl přímo před sebou. Vůbec jsem si nebyl vědom, co by tam mohlo video najít. Takže mě to opravdu hodně zarazilo.

Rozhodčí nemůže kompenzovat

Jako kapitán máte právo diskutovat s rozhodčím. Co vám na konto odvolané branky pověděl?

Pan rozhodčí mi řekl, že byl Krobík (Ladislav Krobot) v souboji s obráncem. Když jsem to pak viděl zpětně, tak jsem si na jeho slova vzpomněl a říkal jsem si: To snad nemohl myslet vážně.

Když jste tedy viděl tu situaci ze záznamu, co jste tomu říkal?

Z jednoho záběru se mohlo zdát, že Láďa tam zabíral nějaký prostor před brankářem. Ze zadní kamery ale bylo vidět, že stál bokem a gólmanovi ani nepřekážel ve výhledu. Proto mě zaráží, že to obsluha videa takto posoudila. Bylo mi to zpětně o to více líto, protože se potvrdilo, že to byl regulérní gól. Tento verdikt ovlivnil zápas. Bavil jsem se s klukama z Olomouce a také oni nechápali, proč ten gól byl odvolán.

Před neuznaným gólem už rozhodčí na vyzvání od videa řešil dvě konfrontační situace. A obě ve prospěch vašeho týmu. Třikrát už VAR nemohl rozhodnout pro Pardubice. To už by bylo zvláštní, nemyslíte?

(zamyslí se) Nechci v tom hledat nějaký záměr. Rozhodčí nemůže něco kompenzovat. Musí každou situaci posoudit podle fotbalových pravidel. Dokud budu hrát, tak nebudu jednotlivé situace hledat v takovýchto souvislostech. To můžete dělat vy jako novináři. My, když se do toho budeme pouštět jako hráči, tak to je špatně. Chtěl bych ale, aby byl VAR stabilní. Aby ta rozhodnutí byla vždycky v konkrétní situaci stejná. V opačném případu to podstatu VARu strašně brzdí.

Kryštof Daněk se prosadil proti své rodné Olomouci z pokutového kopu.
(Ne)spravedlivá dělba bodů. Pardubice ztratily tři body v samotném závěru

Prvním posuzovaným momentem byla penalta. Před ní sudí Rouček odpískal normální faul až po dvou třech vteřinách. Pak ho upozornil VAR. Co si o tom myslíte?

Faul na Dáňu jsem viděl a také jsem si říkal, proč to neodpískal hned. Přišlo mi, že si pan rozhodčí nebyl jistý, kde k faulu došlo. Pak ho video správně upozornilo. Za mě to byla jasná penalta. V náš neprospěch už bylo také několikrát rozhodnuto. Je to takto nastavené, když je nedovolený zákrok na hranici vápna. Byla to souhra okolností a pro nás to v ten moment bylo šťastné. 

Druhá situace. Rouček na základě videa řešil, zda Pablo Ortiz fauloval za žlutou kartu, nebo ho má vyloučit…

Vyloučení by bylo hodně přísné. Samozřejmě bylo to padesát na padesát. Mohlo to být tak i tak.

Váš tým zahrával tři penalty v posledních třech kolech. Tolik jste jich nezahrávali za celou loňskou sezonu…

Je to ukázka toho, že hrajeme mnohem aktivněji. Musíme ale dávat více gólů, abychom dokázali dohrávat utkání více na pohodu. Zatím se nám nedaří odskočit na rozdíl dvou gólů. Aby se mužstvo uklidnilo. Tým je hodně mladý. Tohle jsou momenty, které si člověk musí na hřišti prožít, aby věděl, jak se v dalších zápasech chovat. Věřím tomu, že jsme na správné cestě.

Pokaždé jste pokutový kop proměnili a vždy znamenal remízu 1:1. Kde jsou góly ze hry?

Všechno byly ohromně těžké zápasy. Také mohly dopadnout jinak. Proti Olomouci jsme byli k vítězství nejblíž. Fotbal je ale takový a stane se to daleko větším týmům, než jsme my. Přitom konec nebyl z naši strany dohrávaný úplně špatně. Vystupovali jsme z obrany, tak jak jsme měli. Prostě jsme doplatili na jednu nešťastnou situaci, kdy nám propadl míč. Ani tam nebyl olomoucký hráč a skončí to v naší bráně. Bolí to…

Fotbal je o chybách

Olomouc si v utkání nevypracovala téměř nic a nakonec si odvezla bod. Kde se stala chyba? Například Marek Icha se před míčem sehnul…

Viděl jsem to ze záznamu. Začalo to špatně odkopnutým míčem. Následoval faul nefaul. Celá akce byla zvláštní. Olomouc to celou dobu nakopávala a pak najednou rozehráli do strany. S Márou Ichou jsme se o tom ještě nebavili, ale také mi přišlo, že mohl zareagovat trochu jinak. Já jsem byl v souboji se Zmrzlým. A od Haliho (Denis Halinský) se to mohlo odrazit kamkoliv. Skončilo to v bráně. Fotbal je o chybách a v tento moment bych nechtěl hodnotit, kdo za to mohl. Odehráli jsme skvělý zápas a po tom nešťastném momentu jsme byli všichni dole.

Všichni byli dole, ale jedině vy jste bušil do země jako nepříčetný. Vyčítal jste si snad, že jste mohl udělat pro zabránění gólu více?

Měl jsem nabraného hráče a myslím si, že jsem souboj zvládl dobře, protože jsem mu nedovolil zakončit. Byl jsem tam sice správně, ale k čemu… Bušil jsem vztekle do země, protože mi to bylo strašně líto a cítil jsem bezmoc. Byl jsem přesvědčený, že jsme měli tu situaci dohrát jinak. V tu chvíli mě nejvíce štvalo, že jsme si dali gól sami. 

Váš trenér zmiňuje, že zápasy v lize jsou vesměs o prvním gólu. Vy ho dáte a stejně nevyhrajete…

Nezkušenost. Kluci k tomu musí dojít zkušenostmi. A je to ta přirozená cesta. I když si myslím, že Kovy z toho někdy musí být šedivý, tak to k fotbalu prostě patří. Věřím tomu, že práce hráčů i trenérů, kterou do toho dáváme, je patrná. Byl bych daleko nervóznější, kdybych viděl, že hrajeme špatně. Naopak cítím, že mužstvo má sílu, tak doufám, že se to v budoucnu promítne i do výsledků. Tohle se nám stalo asi proto, abychom povyrostli jako tým. Máme-li koncovky v budoucnu zvládat, tak tohle k tomu patří. Nehráli jsme vůbec špatně. Musíme ale ty slibně rozjeté akce dotáhnout ke gólu. Kluci to mají v sobě. Potřebují si jen prožít takové momenty jako proti Olomouci. Fotbal je o tom, aby si začali věřit. Myslím si, že někteří udělali velký pokrok. Jako Vojta Sychra, Láďa Krobot a samozřejmě Dáňa i Míša Hlavatý. Je to jen o tom, abychom protrhli smůlu. V minulé sezoně jsme také měli mladou stoperskou dvojici. Ten tým musí trochu vyzrát.

David Mikula se pro domácí zápas s Olomoucí stane hlavním lodivodem FK Pardubice.
Mikula do akce. Pardubice vyráží na Olomouc s novou jedničkou, Kováč má zákaz

Pro FK Pardubice se jednalo o trochu zvláštní zápas, když hlavní trenér seděl (spíše nervózně postával) na tribuně. Jak to bez něj šlo?

Věděli jsme všechno, co máme na hřišti dělat. Kovy už tady s námi chvíli je. Jeho rukopis je na naší hře vidět. Jako trenér je ohromně pracovitý. To, že dokážeme konkurovat týmům, které jsou finančně i tabulkově daleko výše, je povzbuzující. I když zápas neskončil podle našich představ, tak jsem cítil, že i ta atmosféra na stadionu byla dobrá. O to více mě to bylo líto kvůli našim fanouškům. Když dostanete vyrovnávací gól v 94. minutě, tak je to kolikrát horší, než když prohrajete 0:3 a víte, že jste byli jednoznačně horší…

Byl za vámi Kováč v kabině o poločase a co vám radil?

V kabině být nemohl, protože kvůli trestu nemůže na lavičku, ani v průběhu zápasu nesmí být v kontaktu s týmem. Měli jsme informace, které předal Davidu Mikulovi (asistent zastupujícího hlavního kouče). Ten nás upozorňoval, abychom hráli jako v prvním poločase. Abychom neustupovali z aktivity. Olomouc pak zjednodušila hru a začala balony hodně nakopávat. Dali do hry vysoké útočníky. Přišlo mi, že jsme si s tím dokázali poradit. Byli jsme maximálně koncentrovaní. O to více štve, když na konci dostanete takový gól. Pro nás ty dva body na víc by byly k nezaplacení.

Byl trenér slyšet na hrací ploše?

Když jsem na hrací ploše, tak nevnímám, co se děje na tribuně. Snažím se být soustředěný. Když je hra přerušená, tak nás Miky (David Mikula) upozorňoval na věci, na které si musíme dát pozor. Konkrétně mě se snažil Pospíšil odlákávat z mého prostoru.

Jak jste byli naštvaní, tak vás musel po příchodu do kabiny rozesmát výsledek souběžně hraného zápasu. Co jste říkal na skóre 5:9 ze Zlína, kde řádila Mladá Boleslav?

V prvním momentu jsem tomu nechtěl ani věřit. Říkal jsem, že to ve fotbale na nejvyšší úrovni není možné. Líbilo se mi hodnocení Marka Kuliče, kterého znám velmi dobře z působení ve Spartě. Říkal, že ani neví, co k tomu má dodat. Pak jsem viděl sestřih a musím mu dát za pravdu (směje se). Musí se sejít strašně věcí, aby padlo tolik gólů.

Příští domácí zápas vás čeká právě se Zlínem.

Nemyslím si, že by Zlín hrál takto každý zápas (pousměje se). Musíme pokračovat v nastavené cestě. Fotbal, který v Pardubicích předvádíme, je správný. Věřím tomu, že tomu věří všichni kluci, co k nám přišli. A že jich bylo hodně. Utkání jako se Zlínem jsou pro nás exttérně důležité.