Tak především s ním můžete pracovat, aniž byste se báli, že si ho předčasně stáhne mateřský klub zpět. Jako například Tomáše Vlčka. A když se mu bude neobyčejně dařit, tak ho pak můžete výhodně zpeněžit.

Jako v případě Dominika Janoška. Brněnský rodák nemohl dlouho nikde zakotvit, pak se upsal Pardubicím a po necelém roce po něm sáhla nizozemská Breda. To ale zdaleka nebyl první případ obchodního talentu pardubického vedení. Už při působení ve druhé lize zásobovala jiné české kluby svými hráči.

Za první vlaštovku, která vylétla z pardubického hnízda by se dal považovat Joel Ngandu Kayamba. Přes Opavu si to zamířil až do Ligy mistrů, kterou si zahrál s Plzní a pak do tureckého Bolusporu. V pionýrských letech nelze opomenout ani Jana Řezníčka, který odešel do Opavy i Adama Fouska. Ten si zvolil Brno. A Pardubice vybrušovaly své diamanty i v nejvyšší soutěži.

Jako kmenový hráč FK Pardubice se v Semíně proti Dukle Praha představil už Ladislav Krobot.
Trvalý fotbalový pobyt FK Pardubice. Adresu změnili Krobot, Darmovzal i Patrák

S nadsázkou se dá říct, že se staly plzeňskou farmou. Na západ Čech totiž prodali brazilského šikulu jménem Cadu i Filipa Čiháka. Druhého ale na základě smluvní klauzule o zpětném odkupu, neboť přestoupil na východ právě z města piva. Poslední jméno, které vydělalo klubu nějaký ten peníz zní Michal Surzyn.

Stěhoval se směr Jablonec. A stejně jako minulý čas v předchozí větě už je minulostí i jeho působení v Peltově organizaci. Surzyn je totiž jedním ze sexteta posil, které mají v občance čerstvé razítko – trvalý fotbalový pobyt FK Pardubice.

Dalšími jsou Viktor Budinský, Ladislav Krobot, Denis Darmovzal, Vojtěch Patrák a bez hostovací zkoušky Tomáš Zlatohlávek. Přiřadili se tak k Michalu Hlavatému, který už je Pardubákem z masa a kostí celý rok. To by v tom byl čert, aby se minimálně jeden z nich nepovedl jako jejich předchůdce i spoluhráč Janošek. Doba se opravdu změnila, protože pro hráče, kteří jsou do Pardubic vypůjčeni, už stačí jen prsty jedné ruky…