Na druhou stranu má více času a mohl by se starat o střih… Do traktůrku, který tak ovládal při sekání trávníku v amatérských letech ho zdravotní stav rozhodně nepustí. Pardubická kabina však přišla o kadeřníka a tak by se mohl přeorientovat a otevřít si tam barber shop. 

„Ještě bych zvládl ostříhat strojkem, ale do ničeho většího bych se nerad pouštěl. Vždyť kluci jsou každý týden v televizi,“ říká pro Deník pardubický kapitán, Jan Jeřábek.

Dva zápasy v nové sezoně a nulový zisk. Co tomu říkáte?
Nejhorší je, že klukům toho nedá moc vyčíst. Jejich hra snese solidní parametry. Ale jak v kolonce bodů svítí nula, nemá to žádný efekt. A to je to nejdůležitější.

Za pohledný fotbal si nic nekoupíte. Nicméně za umělecký dojem byste si zasloužili vysoké známky.
Jenže na to se právě nehraje. Takže bohužel.

Pasivitu musíme trestat

Ani v jednom z obou odehraných kol jste, minimálně, nebyli horší než váš protivník. Může být alespoň tento fakt povzbudivou zprávou do dalších zápasů?
Kluci se snaží. Naposledy v Plzni zvládli první poločas herně velice dobře. Jenže je potřeba náš fotbalový projev přetavit v bodové zisky. Až se to povede, tak teprve to bude super. Hrajeme celkem líbivý fotbal. Šikovně kombinujeme, vyrovnáme se týmům jako je Plzeň. Ale musíme se jim vyrovnat hlavně góly.

Už to není tak, že by se vám před Plzní rozklepala kolena, co vy na to?
V první lize působíme třetí sezonu. Kluci už to mají nastavené tak, že se nepodělají z Plzně ani nikoho jiného. Odjeli jsme však s prázdnou, což je trochu demotivující. Na druhou stranu. Zase jsme se posunuli o něco výše. Jsme schopni na půdě těžkého soka vyrovnat a ne, že nám nasype další tři góly…

Ozývá se bolest loňské sezony. Na gól se strašně nadřete. Nicméně oproti ní ve stejném čase vypadáte daleko sehranější.
S tím souhlasím. Na náš fotbal se už dá koukat. V obou zápasech jsme předvedli pěkné momenty. Pořád se ale točíme kolem jednoho. Musíme slibně rozjeté akce dotahovat do gólového konce. Je to škoda, protože některé šance byly opravdu slibné. Ve finále jsme je ale vyřešili špatně.

V zápasech na hřištích vysokých favoritů, konkrétně Plzně, jste bývali pasivní. Nyní jste ji v pokusech na bránu a dokonce na jejím hřišti přestříleli.
Je pravda, že se to jejich soupeřům často nestává. Především v prvním poločase jsme domácí téměř k ničemu nepustili. Bohužel to téměř znamenalo jednu gólovou situaci. Možná tam měli ještě jeden závar. Škoda, že jsme je za pasivitu nepotrestali.

Plzeň měla být po cestování z Moldavska unavenější. Sázeli jste na to, že navíc mají její hráči v nohách utkání s Tiraspolem v předkole Ligy mistrů?
Určitě jsme s tím kalkulovali. A zdaleka se nejedná jen o fyzickou únavu. Pro Viktoriány není jednoduché přepnout ze zápasu evropského poháru na ligu. Navíc po zápase s námi je čeká nejdůležitější zápas podzimu a patrně i sezony. Přecvaknutí v hlavách je pro ně složité, o čemž s přesvědčili v prvním kole v Teplicích.

Přepínat mezi soutěžemi je tedy těžké?
Myslím si, že hlavou jsou pořád v Evropě. A naší soutěž jdou jen tak odehrát. Kdybychom je více potrestali v prvním poločase, tak by se při dotahování ztráty projevila na jejich hře nervozita.

Když to shrneme. Co tedy chybí k bodům?
Prostě nám chybí góly. S Budějovicemi jsme mohli ve třetí minutě otevřít skóre. Byl by to úplně jiný zápas. Kdyby se kluci v tom utkání dostali do vedení, tak jsme vyhráli třeba 3:0.

V září snad na hřišti

S Plzní má FK Pardubice vřelé vztahy. V obou týmech se to hemží hráči, kteří hráli za oba kluby. Bylo to na trávníku znát?
Já jsem tam nebyl, utkání jsem sledoval v televizi. Jedno je jisté. Na hřišti jdou kamarádské vztahy stranou. Nebyl to žádný klidný zápas. Všichni na obou stranách makali nadoraz.

Říkáte, že jste V Doosan Aréně chyběl. Jinak jezdíte na zápasy svého týmu? Jak je prožíváte jen z tribuny?
Na Budějkách jsem byl. Do této situace jsem se dostal v první lize poprvé. Je to hodně nepříjemné. Sedím na tribuně a prožívám velká muka. V tom ohledu, že nemohu nic udělat. Nejraději bych už zase vlítl na hřiště.

Co vaše zranění a kdy vás pustí zpět do hry?
Kdy se vrátím, ještě nemohu s konečnou platností oznámit. Už se na tom pracuje. Koleno už jede do nějakého rozsahu. Uvidíme, kdy mě fyzioterapeutka pustí do nějakého cvičení. Doufám, že bych se mohl na hřišti objevit v průběhu září.

Nebude rekonvalescence kolena o to náročnější, že už máte nějaký věk?
Vlastně z dřívější doby nemám žádné zkušenosti s podobným zraněním, takže těžko usoudit. Každopádně se zranění hojí celkem dobře. Zatím se neobjevily žádné komplikace.

V minulosti jste prohlašoval: Neměl jsem vážná zranění, proto mohu hrát tak dlouho. Nezakřikl jste to?
Je to možné. Nicméně ve fotbale přicházejí podobné věci často. Můžu být rád, že jsem ve svém věku nevypadl ze hry třeba na rok. Nebo, že mi zranění neukončilo kariéru. Zranění je nepříjemné, ale ještě to dopadlo dobře.

Teď odlehčíme. Pardubice odchodem Filipa Čiháka neztratily jen řízného stopera ale také barbera. Už jste sehnali nového kadeřníka?
(směje se) Je pravda, že všichni schopní kadeřníci odešli. Nejdříve Fáfa, tedy Lukáš Pfeifer a pak Čihy. Nevím, kdo se toho teď ujme.

Před postupem do první ligy jste sekal Pod Vinicí trávník. Navíc máte kvůli marodění více času. Troufl byste si na řemeslo lazebníků?
Jedině, že bych vzal kluky pod sekačku (chechtá se).

Pečlivě střižený trávník a vlasy je něco jiného viďte?
Záleží čím se stříhá. Občas stříhám švagra, ovšem jen mašinkou. Do ničeho složitějšího bych se nepouštěl. Navíc kluci jsou každý týden v televizi, takže bych nerad na nich dělal nějaké pokusy…