Třiačtyřicetiletý trenér je před složitou misí. Pardubičtí fotbalisté se po dlouhé době vracejí na domácí stadion. Bylo by paradoxem, kdyby z elitní soutěže vypadli. Chce se pokusit zavřít ústa všem pochybovačům.

„Zápas od zápasu musíme dělat na hřišti maximum. Prezentovat se dobrou organizací hry. A dát více gólů než soupeř. V kabině už jsme si řekli, že musíme učinit vše pro to, abychom nezůstali poslední. Je to jediný a hlavní cíl,“ říká Kováč odhodlaně pro Deník.

Výhry tým mentálně posouvají

Jak byste zhodnotil zimní přípravu?
Byla určena klukům, kteří nedostávali tolik příležitostí. Hlavním plusem bylo, že jsme si mohli otestovali všechny hráče. Především ty mladé. Zejména v Tipsport lize, kde jsme dali všem větší prostor. Musím říct, že nás mile překvapili. Zaslouží si být v kádru.

V přípravném období jste často mluvil o provádění fotbalových prvků v náročnosti. Jaké to je v praxi?
Aspekty, které jsme trénovali, se dají popsat jako návraty a nabírání hráčů ve vápně. Na podzim jsme se tam hodně vytráceli. A když jsme byli ve velkém počtu, tak jsme se nechovali dobře v ofenzivě ani defenzivě. Chyběly nám zkušenosti. Disponujeme nejmladším týmem v lize. Kluci, co jsou tady na hostování, a nejen oni, ale mají vysokou kvalitu a jednou z nich budou velice dobří fotbalisté. Naše středová řada je velmi silná, nicméně to bude o vstřelených gólech.

Jak byste vysvětlil čtenářům vaši představu náročnosti?
Herní disciplína v pozicích, které jsou nejdůležitější. Jsme nároční na každého jedince, aby si absolutně plnil svoje úkoly vycházející z našich pokynů. Takže jsme kladli důraz na osobní bázi. Pochopitelně jsme pak pracovali i ve skupině.

Sehráli jste tři přípravné duely. Prověřili vás soupeři z nižších soutěžích?
To ukáže až čas. Pro nás je první zápas jara v Liberci prakticky generálkou. Nic proti vedoucímu týmu druhé ligy, Příbram byla kvalitním protivníkem, ale do ostrého zápasu jdeme bohužel z voleje. Nebo bohudík? Generálku jsme chtěli hrát se silným soupeřem, ale nevyšlo. Zaplať pánbůh, že Žižkov narychlo přijel. Chtěl bych poděkovat trenérům Viktorky, že nám vyhověli.

Radoslav Kováč se již zabydlel ve funkci hlavního trenéra Pardubic. V jarní části má jasný úkol, čímž je záchrana.
Pardubický trenér Kováč chce se svým týmem vyslat signál, že se škarohlídi sekli

Může být slabou náplastí skutečnost, že jste všechna utkání vyhráli?
Výhry tým mentálně posouvají. Je ale pravda, že nás nikdo vyloženě neprověřil. Nejvíce v Tipsport lize Teplice, kdy jsme remizovali. V novém roce se bohužel jednalo o velice specifickou přípravu. Za svou kariéru nepamatuji a podle mě ani v Pardubicích nezažili, aby jim hned tři mančafty odvolaly zápas. Musí to být pro nás obrovské ponaučení do budoucna.

Co vám přípravné zápasy ukázaly pro jarní část, tedy pokud něco?
Pravidelně jsme pracovali na defenzivě. Samozřejmě, se Živanicemi jsme dostali gól z rohu. Z toho radost nemám a musíme si na to dávat pozor. Naším cílem bylo zlepšit hru v obou boxech.

Teď jste udeřil hřebíček na hlavičku. Na podzim dělaly vašemu týmu největší problém standardky. Dají se situace nasimulovat na trénincích?
Určitě se dají standardní situace nasimulovat, nicméně vždycky záleží na osobní zodpovědnosti každého hráče. A pak také o celkové organizaci v defenzivě. Nechci polemizovat o tom, jestli máme vhodné typy hráčů. Prostě je musíme zvládat.

Kromě specifické herní přípravy jste absolvovali také specifické soustředění. Zažil jste někdy kemp deset kilometrů od místa působiště? A co vám soustředění dalo?
Nezažil. Hlavně jsme byli pospolu. Počasí nám přálo, mohli jsme na travnaté plochy. Nejvíce jsme se ale věnovali regeneraci. Využívali jsme možnosti sauny, ledových bazénů i jezera. Stravovali jsme se podle představ. Zbyl dostatek času na mítinky, kde jsme si pouštěli videa. Ukazovali jsme věci, které po hráčích chceme.

V hledáčku osvědčený Surzyn

Už jste se tedy po příchodu v rozehrané sezoně s hráči definitivně sblížil?
My jsme klukům hodně nablízku pořád. Na Vinici máme trenérskou kabinu pár metrů od té hráčské. Takže známe každou jejich písničku. Kluci to tam perou, hlavně raper Míša Hlavatý (směje se).

Jak se vám skladby mládí poslouchají?
Je pravda, že jsme trochu věkově jinde. I když se pořád bereme jako mladší kluci (smích). Musím uznat, že některé písničky ujdou.

Poslední celek prakticky neposílil. Není to velký luxus, nebo si tak v Pardubicích věříte, nejsou peníze, či trh s hráči je přebraný?
Pochopitelně vždycky je to otázka financí. Cílili jsme na hráče, kteří by nám pomohli okamžitě. Měli jsme zájem o Michala Surzyna, který již v Pardubicích působil. Nevyšlo to, protože Jablonci odešel hráč na jeho postu někam do Indonésie nebo Malajsie. Vyhlédli jsme si také Juliše ze Sparty, ale on od začátku preferoval zahraniční angažmá. Je velmi složité k nám dovést nějakého známého hráče. Věřím, že nám pomůže k záchraně nový stadion. Máme šanci, ale tu cítí každý tým…

Jediným známějším jménem je Bartosz Pikul. Vy jste ho vedl už v Opavě. Za to si ale ani jeden nic nekoupíte, bude tou vysněnou posilou?
Bartosze znám velmi dobře. Jak po fotbalové, tak lidské stránce. Potřebujeme nahoru rychlost a dravost. Sice už tady někteří důrazní kluci jsou, ale on je hráč, který umí dát gól. Už má něco ve fotbale za sebou. Po příchodu měl velký handicap, protože půl roku nehrál.

Radoslav Kováč jako nový trenér FK Pardubic vedl první trénink.
Šťastný smolař Kováč: Nesmíme dopustit, aby se nůžky ještě víc rozevřely

Dvě nové tváře přišly z Mladé Boleslavi: Denis Darmovzal a Ladislav Krobot.
Denis stejně jako Bartosz půl roku nehrál. Oba přišli ve stavu, kdy potřebují čas na zabudování do sestavy. Na druhou stranu už jsou s námi třetí týden, takže se hodně posunuli. Denis nám sedí na pozici zraněného Tomáše Solila. Oba kluci patřili v loňské sezoně ve druhé lize k nejlepším. Teď udělali další skok. Věřím, že nám pomůžou. A Láďa je s nadsázkou fotbalový dacan. Dravý, drzý a takový typ jsme hledali.

Hodně jste si sliboval od návratu Davida Hufa z hostování v pražské Dukle. Naplňuje vaše očekávání?
Tušil jsem, že by nám mohl pomoct gólově. Rovněž na něm je znát, že si prožil složitější období. Čekal, že v Dukle bude pravidelně nastupovat. Místo toho dostával nízké minutáže. Zvedá se, dal gól v přípravě Příbrami. Každým dnem je v lepší a lepší herní kondici. Máme ho tady a s ním hladové kluky, kteří gól dát umí. Nezbývá věřit, že to potvrdí.

Jak to vypadá s dlouhodobě zraněným matadorem Janem Jeřábkem?
Stále s námi není v tréninku. Má svůj individuální program, ale s míčem ještě netrénuje a na hřišti ještě nebyl. Čekáme na jeho reakci, jak bude vypadat v zátěži.

Překvapil vás někdo v přípravě, kdo si třeba řekl o místo v základu?
Mile mě překvapil Samuel Šimek. Věděl jsem, že je to skvělý hráč. Pamatuji si ho z doby, kdy jsem byl s Honzou Suchopárkem patronem u reprezentace do osmnácti let. Přípravu velmi dobře zvládali i Koukola nebo mladý Tecl. V ligovém kádru se vůbec neztratil. Nahoru šel Lima, Mareš. Kluci tady mají opravdu perspektivu.

U Nisy se strašně špatně vyhrává

Sledoval jste pohyby v kádrech spolukonkurentů v bojích o záchranu a co na to říkáte?
Pochopitelně, že změny vnímám. Když bych měl vzít našeho nejbližšího souseda, tak Zlín se vydal cestou vysokých hrotových útočníků. Má zkušené hráče, hodně třicátníků. Nejdůležitější bude, kdo ten tlak zvládne mentálně a jak se na rozhodující boje připraví.

Nestihl jste úplný začátek přípravy, když jste absolvoval stáž v Arsenalu. Co bylo jejím obsahem a jak jste byl spokojený?
Velice spokojený. V Londýně jsem byl s Lubošem Loučkou. Sledovali jsme tréninkový proces v celé organizaci Arsenalu. A jeho aplikaci do zápasů. Jeli jsme s týmem do Brightonu a navštívili i domácí utkání proti Newcastle. Byli jsme přítomni třem tréninkovým jednotkám áčka, U 21 a U 18, které trénuje známý fotbalista Jack Wilshere. Načerpali jsme mnoho zkušeností. Je to ale o podmínkách, o kvalitě. Tréninkový proces není až tak rozdílný. Ale ty podmínky kolem něho, jako vytváření stravy, regenerace. Hlavně personální obsazení. Na tréninku je patnáct hráčů a k nim sedmnáct členů realizačního týmu. Servis mají obrovský.

Dají se nové poznatky převést do praxe už pro jarní část?
Samozřejmě. Vzal jsem si dvě tréninkové jednotky z U21, na kterých se mi líbila cvičení. Už je používáme.

Na jarní cíl se nemá trenéra posledního celku cenu ptát. Jak chcete k záchraně dojít?
Zápas od zápasu dělat na hřišti maximum. Prezentovat se dobrou organizací hry. A dát více gólů než soupeř. (úsměv) Zaměřit se na defenzivu jako celek, ale to platí samozřejmě také o ofenzivě.

Fotbaloví příznivci se kromě samotné hry mohou kochat rovněž pohledem na pardubický zámek i Zelenou bránu.
Privátní den otevřených dveří. Deník se vypravil na nový stadion v Pardubicích

Berete i baráž, protože ty rozdíly v tabulce jsou velké?
V kabině už jsme si řekli, že musíme udělat vše pro to, abychom nezůstali poslední. Je to jediný a hlavní cíl.

Začínáte pod Ještědem. Liberec v zimní pauze opustilo několik opor jako van Buren, Matoušek, Talovierov. Hraje vám to do karet?
Ke změnám v jeho kádru se vůbec neupínáme. Liberec má vysokou kvalitu, dobrého trenéra. Jasně, s van Burenem mu odešlo devět gólů, což se těžko nahrazuje. Ale rychle zareagovali a udělali hrotového útočníka Olatunjiho, který je silný ve vzduchu i soubojích. Navíc mají Rabušice, Rondiče, Ghaliho. Takže stále mají čtyři dobré útočníky. Viděl jsem dva zápasy Liberce na turnaji na Maltě a vypadal hodně dobře.

Klimatické podmínky vám nasimulovala generálka. To jste musel být nadšený, když sněžilo jako pod Ještědem…
Můžeme být v tomto ohledu lépe nachystaní, ale nějak bych to nepřeceňoval. Generálka byla velmi složitá. Modlili jsme se, aby se nikdo nezranil. Potřebujeme mít všechny kluky zdravé. Na zasněžené umělce jsme jen tak tak brzdili. Kolikrát mi zatrnulo.

První zápas vás čeká v místě, kde jste působil. Může to hrát nějakou roli?
Nemůže. V Liberci se strašně těžko vyhrává. Stadion U Nisy má své kouzlo. Ocitli jsme se v situaci, kterou nazýváme hunting. Prostě musíme lovit. Jít zápas od zápasu a z každého vytěžit maximum bodů.