Glosa Zdeňka Zamastila: Vybrali si ten a(tra)ktivní způsob

Styly jakým dojít k záchraně jsou různé. Jistě si pamatujete na prešovský beton. Tým z východu Slovenska doloval záchranářské body nepropustnou obranou. Momentálně mu zdatně sekundují hráči bundesligového Schalke. V posledních čtyřech kolech ubojovali bezbrankovou remízu. V kontextu s tímto způsobem se jeví pardubická cesta jako zjevení. Trenér Radoslav Kováč vštěpuje svým svěřencům atraktivní útočné pojetí a aktivita přináší ovoce. Ve čtyřech jarních duelech posbírali už sedm bodů. Mladíci, patrně bez nervů, zvládli i souboj posledního s předposledním. V závěru ale vstávali fanouškům vlasy hrůzou na hlavě. Možná by neškodilo, půjčit si trochu stavební hmoty z Prešova…

Jednadvacetiletý koncák je strašně rád, že důležité vítězství. Není divu, Pardubice se nahlas přihlásily do konkursu na vyhnutí se nejen přímému sestupu. „Už dlouho jsem nezažil takto vyrovnanou ligu. Od sedmého místo to není úplně daleko. Já bych s rád vyhnul baráži. Musíme jít zápas od zápasu. Nesmíme se koukat, jak a kdo před námi hraje. Musíme se soustředit jen sami na sebe, získávat body. No a pokud to půjde, tak doma už žádný nepustit,“ velí Krobot v rozhovoru pro Deník.

V prvním utkání v CFIG Areně proti pražské Slavii jste nebodovali, ani neskórovali. Byli jste o to více nažhaveni a chtěli rozhodnout hned v úvodu?

Určitě gól na začátku vždy týmu pomůže. Ale v kabině před utkáním jsme si říkali, že se nesmíme zbláznit a nějak bezhlavě útočit. Naopak zůstat koncentrovaní. To si myslím, že nám vyšlo. Víme, že Jany (Dominik Janošek) má dobrou střelu, ale že to takhle trefí. To byla nádhera. Nicméně taktika, že na ně vlítneme hned od začátku ordinována nebyla. Gól byl taková třešnička a pak se nám hrálo lépe.

Přesto tak rychlé góly jsou zrádné. Do konce zbývá ještě 84 minut a držte tak dlouho vedení 1:0…

Trenéři nás vedou k aktivní hře. Držet náskok 84 minut jsme rozhodně nechtěli. Chtěli jsme přidat další góly. Podařilo se nám vstřelit ještě jeden. Jak ale Florin Nita rozehrával za stavu 2:0 s takovým ledovým klidem, to mě nahoře trnulo. Dovolit si podobnou frajeřinku zase bylo lahodné pro oko diváka.

close Ladislav Krobot se trefil v zápase proti Zlínu a pojistil tak důležité vítězství. info Zdroj: Radek Klier zoom_in Ladislav Krobot při úspěšném zakončení.

Podobný styl jako David Lafata

Chvíli se zdálo, že vám rychlá branka vlila krev do žil. Jenže poté jste přenechali iniciativu Zlínu. Proč?

Přijde mi, že po vstřelení gólu máme ve hře hluché místo. Je pravda, že se nesmíme nechat zatlačit. Jakmile se dostaneme pod tlak, tak se z něj strašně těžko dostáváme. Naštěstí jsme přežili ten delší výpadek bez újmy.

Na hřiště se vrátilo jiné mužstvo. Bouřilo se v kabině?

První půle nebyla z naší strany ideální. O poločase nevládla úplně spokojenost. Já jsem tam ale celou dobu nebyl, protože už před pauzou jsem dostal pokyn, abych se šel rozcvičit. Ve druhém poločase se náš výkon zlepšil. Druhá branka nás pak uklidnila.

Uklidnění jste zařídil přesnou dorážkou právě vy. Jsou to přesně situace, ve kterých se vyžíváte?

Já si nikdy nebudu vypracovávat akce a dávat nějaké hezké góly. Jsem koncový hráč. Rád se peru o míče ve vápně. Myslím si, že vím, kde mám stát.

Když tedy spoléháte na předvídavost. Jak jste tušil, že dopadne situace před gólem?

Věděl jsem, že je za mnou Hrany (Robin Hranáč), že by mohl prodlužovat centr na zadní tyč. Intuitivně jsem spěchal za balonem s vědomím, že ho Rakovan může vyrazit, nebo skončí na tyči. Odrazilo se mi to od ní přesně pod nohu. A střílet do prázdné to je vždy ten nejjednodušší gól. Upřímně to byl asi nejlepší gól, co jsem dal. Protože, potěší nejvíc, když se dobře postavíte.

Pamětníci by vám řekli, že jste si našel místo jako kdysi anglický kanonýr Gary Lineker.

Pana Linekera jsem nezažil. Jsem generace, která hltá Cristiana Ronalda. On je však odlišný fotbalista než já. Z těch koncáků bych vyzdvihl Karima Benzemu, kterého mám také rád. No a v české lize se mi líbil David Lafata. I trenéři Boleslavi mi, říkali, že jsem podobný typ, který si nebude sám vytvářet šance. Kdyby mi to ale střílelo jako Davidovi, tak bych se vůbec nezlobil (směje se).

Vstřelil jste první gól za Pardubice. Navíc se po snížení Zlína v závěru ukázal jako vítězný. Jak vás osobně nakopne?

Určitě hodně. Jsem za něj strašně moc šťastný. Přišel jsem do Pardubic dávat góly, přišel jsem pomoct sobě a Pardubice zachránit. Když jsem přicházel, řekl jsem, že bych chtěl udělat z domácího stadionu pevnost. Se Slavii to nevyšlo, tak věřím, že se Zlínem tady začala vítězná série.

Radoslav Kováč po vítězném zápase se Zlínem. | Video: Youtube/FK Pardubice

Závěr nebyl příjemný

V závěru hrál Zlín vabank. Místo, abyste jste zatloukli třetí hřebík do jeho rakve, málem jste umřeli sami. Vojtěch Sychra se tam dostával do dvou šancí, když z té druhé trefil tyč.

Určitě je to škoda, že definitivně zápas nerozhodl. Mohli jsme dohrát zápas v klidu. V nastavení jsme po nedorozumění mezi beky a gólmanem dostali gól. Zbytečně jsme se sami dostali pod tlak. Nechci ale být negativní. Jsem přešťastný, že jsme urvali všechny body. Vyčítat mu něco ale nemíním. Je pozitivní, jak se do podobných šancí dostává. Je jen otázka času, kdy je začne proměňovat.

Jak byste z pozice aktéra na hřišti popsal závěrečné momenty, kdy jste byli pod permanentním tlakem?

To se ani neptejte. Bylo to hrozné. Pan rozhodčí říkal po prvním rohu, že pískne konec. A nakonec z toho byly asi další tři. Určitě to nebyl příjemné, jak nás Zlín mačkal.

Druhý zápas v domácím prostředí a znovu dorazila návštěva před 4000. Jak se vám hraje v takové kulise, na kterou Pardubice nebyly léta zvyklé?

Bydlel jsem v Praze vedle Bohemky. Často jsem se chodil na Pardubice koukat. Musím říct, že je to obrovský rozdíl, jestli se hraje v Ďolíčku nebo na vyprodaném stadionu v Pardubicích. Po tom gólu, co jsem vstřelil, jsem cítil, jak mi fanoušci předávají obrovskou energii. Úplně mě to nahecovalo. Když už mi docházely síly, tak mě jejich povzbuzování pomáhalo najít nové. Věděl jsem, že zápas se Zlínem je pro nás extrémně důležitý a že ho musíme urvat.

Tím, že jste nenastoupil od začátku, se zapsal do historie jako první střelec na novém stadionu Dominik Janošek. O kolik ho stáhnete?

Jany to ale vymetl nádherně. Takový gól se bude dlouho pamatovat a ten primát si zaslouží. Kolik ho to bude stát nevím. Já vlastně ještě ani nevím, jaký je v pardubické kabině ceník. Budu muset zapátrat, protože mě v uvozovkách pokuta za gól čeká také.

Počkáte si na verdikt, nebo šoupnete do kabiny něco sám od sebe?

Budu čekat (chechtá se). Ne, určitě něco klukům dám.

Chce se vám vůbec do základní sestavy? Není lepší být hrdinou z lavičky?

Každý hráč chce do základu, to je bez debat. Na druhou stranu, kdybych měl nastupovat ze střídačky v každém zápase a dát gól, tak se určitě zlobit nebudu.

Nechceme nic zakřiknout

Zvítězili jste podruhé v řadě. Na takovou situaci také nejsou v Pardubicích zvyklí. Vždyť se tak stalo poprvé v sezoně.

Na takové věci se zvyká dobře (úsměv). V týmu teď panuje dobrá nálada. Máme tam kluky, kteří ji udržují furt. Pořad se ale držíme na zemi. Jsme teprve na začátku cesty. Když budeme takto pracovat dál, tak si myslím, že máme možnost dostat se i nad barážové příčky.

Když jde člověk od prohry k prohře, tak to lidově řečeno stojí za starou belu. Ale, když vás ze čtyř zápasů hřeje sedm bodů, tak to musí být znát.

Určitě se jde líp do zápasu i na tréninky. Těšíme se na každý. Musíme však zůstat maximálně soustředěni. Ještě je před námi mnoho kol.

Na jaře prokazujete, že dokážete hrát s každým. Slavia se na výhru hodně nadřela, zvítězili jste v Mladé Boleslavi. Je znát už rukopis trenéra Kováče?

Jsem v Pardubicích krátce, takže si ještě nedovolím ho nějak hodnotit. Co jsem ale zatím vypozoroval, nabádá nás k tomu hrát kombinačně. Nechce nakopávat míče. Máme tady hodně schopný mančaft s výbornými fotbalisty. Na tréninku hodně pilujeme kombinační hru. Chceme každou situaci vyřešit fotbalově. To dokazuje i konec utkání se Zlínem. To bylo něco. Myslím si, že by si to nedovolila ani Slavia (smích).

Jarním vzestupem jste pomohli k zamotání tabulky v dolní polovině. Teď už si nemohou být jisté ani celky se šestadvaceti body.

Už dlouho jsem nezažil takto vyrovnanou ligu. Od sedmého místo to není úplně daleko. Já bych s rád vyhnul baráži. Musíme jít zápas od zápasu. Nesmíme se koukat, jak a kdo před námi hraje. Musíme se koukat na sebe, získávat body a pokud to půjde doma už žádný nepustit.

Pardubice dlouho hleděly na tabulku, kde nabraly hrozivé manko, s despektem. Tento týden přijdete domů a ona vám ukáže sedmnáct bodů posledního i předposledního. Co to s hráčem udělá?

Určitě nás to nakopne. Jsem hlavně nadšený a pyšný na tým, jak rychle jsme smazali ztrátu. Musím to zaklepat a nechci nic zakřiknout, v Pardubicích je skvělý mančaft a všechno kolem výborně šlape. Cítím důvěru od kluků i trenérů. Když jsem poznal kvalitu kádru, tak jsem se divil, že jsou Pardubice na posledním místě. Jsem jenom rád, že sbíráme hodně bodů. Doufám, že v tom budeme pokračovat.