SK PARDUBICE (1937-1946)

Éra, kdy SK Pardubice nastupoval v nejvyšší soutěži, trvala od roku 1937 do roku 1946. „SK Pardubice postoupil do ligy v roce 1937, v první sezoně se zachránil. V následujících třech sezonách slavil třetí místa,“ říká tiskový mluvčí současného FK Pardubice Radek Klier, který se historií fotbalu v krajském městě zabývá.

Na přelomu třicátých a čtyřicátých let patřily Pardubice k české špičce. Na první medailové umístění dosáhly v roce 1939.

Už po podzimní části se tehdy noviny ptaly: Na cestě do Středoevropského poháru? Skutečně k němu bylo blízko, jenže… Ani třetí místo nestačilo, protože počet účastníků pro další ročník evropské soutěže byl snížen ze tří na dva kluby.

O rok později byly Pardubice znovu nejlepším mimopražským klubem. Za Spartou a Slavií. A bronz zopakovaly i v roce 1941.

„Ke konci války už to šlo s umístěním trochu dolů. Sezona 1944/1945 se už vůbec nehrála. První poválečná pak byla pro SK Pardubice poslední, po této sezoně sestoupil a už se do ligy nevrátil,“ uvedl Klier.

DUKLA PARDUBICE (1957-1960)

Proč Dukla v Pardubicích? Šlo o klub, který vznikl původně v roce 1953 jako Tankista Praha. O čtyři roky později se stěhoval na východ Čech. „Když se na ministerstvu obrany rozhodlo, že všechny policejní kluby se budou jmenovat Rudá Hvězda a všechny vojenské kluby pak Dukla, tak hrozilo, že by v Praze byly dvě Dukly,“ připomíná Klier.

Tankista byl změněn na Duklu, ale zároveň následoval přesun do Pardubic. A první ligová sezona 1957/1958, kterou pardubická Dukla zakončila na osmé pozici.

„Ligu začínala Dukla hrát ve Svítkově na plochodrážním stadionu, protože se upravoval Letní stadion. Často na to vzpomíná i Evžen Erban, který se s fotbalisty dobře znal,“ říká Klier.

Trenérské trio FK Pardubice
Trenéři Pardubic o spolupráci: Nemůžeme na hráče řvát oba

Ještě v průběhu ročníku se fotbalisté Dukly vrátili na Letní stadion, kde diváci sledovali gólové zásahy Bedřicha Šonky či Zdeňka Zikána, nejlepších střelců týmu.

„Byl jsem třetí nejlepší střelec v lize, sedlo mi to, dal jsem skoro v každém utkání gól,“ vzpomínal Šonka před čtyřmi lety ve videu na webu FK Pardubice. A musel zmínit i řadu spoluhráčů.

Za Duklu Pardubice hrál Andrej Kvašňák, který se stal Sparťanem století. Za Slavii potom zase hrál Jan Lála. Oba společně s Vladimírem Kosem a Tomášem Pospíchalem byli ve výběru Československa na mistrovství světa 1962 v Chile, kde získali stříbrné medaile.

Někteří hráči se později proslavili i jako trenéři. Kromě Pospíchala třeba Jozef Vengloš, který vedl národní tým a působil v řadě zemí.

VCHZ PARDUBICE (1968-1969)

Tehdejší fotbalové bitvy se odehrávaly na Letním stadionu, kam diváci na zápasy VCHZ chodili. „Od začátku šedesátých let se tady tvořilo mužstvo, které se snažilo o postup. Až v sezoně 1967/68 to vyšlo. V posledním kole tady Pardubičtí porazili Cheb 7:0 a postoupili na úkor Vlašimi, kterou předběhli díky lepšímu skóre,“ připomíná Klier.

Na slavné okamžiky a radost z postupu vzpomínal před časem i Ladislav Procházka, člen tehdejšího kádru. „Tým byl solidní, ale dá se říct, že jsme postoupili s dvanácti nebo třinácti lidmi. Bylo to dost náročné,“ uvedl Procházka.

Pardubický dres v sezoně 1968/1969 oblékali i Jan Mareš, později opora pražské Slavie. Za Spartu zase hrál Vladimír Kára, členem týmu byl i známý trenér František Cipro. Po slibném úvodu ovšem přišlo slabší období. Pardubice ze čtrnáctičlenné soutěže jen o bod sestoupily.