V rozhovoru pro Deník se McDonald's Cup je popisován fotbalistou, který dnes hraje na velkých stadionech a jako malý nemohl dospat, když se blížil zápas tohoto žákovského turnaje. Michal Hlavatý sdílí své zážitky a radí mladým hráčům, jak si užít fotbal naplno a jak se zároveň neustále zlepšovat. Jeho názory mohou být motivací i pro rodiče a jejich děti nejen z Pardubic a Pardubického kraje.

Václav Pilař (u míče) v podzimním utkání proti Pardubicím.
Pilař rád vzpomíná na žákovská léta: miloval Ronalda, soupeřil s Dočkalem

Co říkáte myšlence McDonald's Cupu?

V minulosti jsem McDonald's Cup hrál. Pamatuji si, že jsem nemohl dospat. Byl jsem hrozně nervozní, a tu noc před tím jsem se strašně těšil. Extrémně jsem si ho užíval. McDonald's Cup je perfektně organizovaná akce. Myšlenka takového turnaje je super. Jsem za to, aby se klidně objevily další.

Kolikrát jste na turnajích startoval?

Myslím, že čtyřikrát. Od druhé do páté třídy. My jsme vždycky hráli pouze oblastní kolo. Já jsem byl v týmu jako jeden z mála fotbalistů. Snad jsme nikdy nepostoupili. Ale pokaždé jsme měli jednu velkou motivaci. Porážet školy, kde jsme znali naše vrstevníky. Když se to povedlo, tak jsme si to všichni moc vychutnávali.

Marek Matějovský
Zažil prázdnou Spartu, miloval Maradonu. Matějovský radí žáčkům i trenérům

Jakou máte nejsilnější vzpomínku z McDonald's Cupu?

V Hořovicích, odkud pocházím, jsou dvě základní školy. Já jsem navštěvoval 2. ZŠ Hořovice. Když jsme hráli s jedničkou a porazili jsme ji, tak jsme měli druhé Vánoce (směje se). Z těch vzájmených zapasů se mi okamžitě vybaví silný zážitek. Povedla se mi věc, na kterou nikdy nezapomenu. V závěru jednoho derby 1. ZŠ Hořovice srovnala. My jsme rozehráli, mně se povedlo přes pár hráčů projít až před gólmana a dal jsem na 2:1. A mám ještě jednu vzpomínku.

Povídejte.

Vedle ve vesnici v Komárově, teď už je to městys, jsem měl spoustu kamarádů a ti McDonald's Cup dokonce vyhráli. Strašně jsem jim záviděl, že se dostali takto daleko.

Chcete se přihlásit do letošního ročníku McDonald's Cupu? Každá škola má šanci, v akci budou i malotřídky. Základní náležitosti a podrobnosti k turnaji najdete na webu Deníku nebo oficiálních stránkách www.mcdonaldscup.cz

Jak jste se vůbec na 2. ZŠ Hořovické věnovali fotbalu v hodinách tělocviku?

Jelikož jsem nechodil do žádné sportovní školy, tak jsme měli dvouhodinovky tělesné výchovy. Hoďku a něco jsme dělali pohybovou kulturu a různě jsme soutěžili. Pak se nás paní učitelka zeptala, co bychom chtěli hrát. Většinou zvítězil fotbal nebo basket.

Máte spolužáky, kteří sledují vaší kariéru?

Pořád se scházíme. A z hovorů je jasné, že sledují můj fotbalový vývoj (usměje se).

Tipnete si kolik dětí už zasáhlo do bojů za 24. ročníků?

(zamyslí se). Ty jo. To je těžké odhadnout. Tak 800 000.

Přesné číslo je 1 589 027…

Cože? Tak to je obrovské číslo, to jsem fakt nečekal. Na druhou stranu mě to nepřekvapuje. Škol se tam hlásí hodně, protože si to děti užívají. Vlastně je to jejich první konfrontace s celorepublikovou konkurencí. Může je to motivovat do další sportovní kariéry.

Měl jste nějaký fotbalový vzor a proč? Co nyní jako dospělý chlap?

Mým vzorem byl vždycky Messi. Herně na můj post se mi pak líbili Xavi a Iniesta. V poslední době Modrič. A hodně mě inspiruje Bellingham, i když je o pět let mladší, Kevin De Bruyne a Frankie de Jong. Prostě kluci na mých pozicích (úsměv).

Krajské finále fotbalového McDonald's Cupu na hřišti Pod Vinicí v Pardubicích.
McDonald’s Cup: Ovládli finále a uvidí Rosického

Je pro vás závazek, že už vy jste idolem pro některé malé fotbalisty?

Jestli někdo takový je, tak si toho samozřejmě velice vážím. Patrrně se to týká pardubických žáčků. Naplňuje mě to. Pokud se ve mně děti vzhlédnou, tak jsem za to moc rád. Vím, že jim kolikrát udělá radost dres nebo fotka. Když vidím, jak jsou štastni, tak mě to zahřeje u srdce.

Co pro vás znamená být patronem tak masové soutěže?

Když se mi ozvali, že bych mohl být patronem, tak mě to hrozně potěšilo. Už jen proto, že jsem McDonald's Cup hrával a vím, jak jsem si to užíval. A jak jsme zápasy prožívali se spolužáky. Je to pro mě obrovská čest a nesmírně si toho vážím.

Když tedy máte McDonald's Cup tak rád, dorazíte na nějaký zápas či celý turnaj? Napovím, že v Pardubicích se koná 13. května v areálu Pod Vinicí.

Určitě. Moc rád. Tedy, když to bude mimo náš trénink. Nicméně co si pamatuji, tak se jedná o celodenní turnaje, takže část turnaje ještě stihnu. Navíc bydlíme hned u Vinice, takže s velkou radostí.

Michala Hlavatého na prvním tréninku letní přípravy zastihl silný déšť, ale radost mu to nepokazilo.
Věčně usměvavý Hlavatý našel v Pardubicích druhý domov. Fanynky ale mají smůlu

Co byste před tím poradil malým klukům, aby mohli třeba někdy hrát ligu?

Hlavně ať si fotbal v tomto žákovském věku užívají. Pochopitelně až se jejich kariéra překlopí do dorosteneckého věku, tak ať tomu dají píli. Ať tvrdě makají. Pak si ve finále sen o velkém fotbalu může splnit prakticky kdokoliv.

Kdybychom měli zabrnkat na lokální strunu. Proč byste jim doporučil zrovna Pardubice?

Zdobí je výborná práce s mládeží. Akademie tady šlape. Vídím to na klucích, co k nám přijdou do áčka, jak jsou skvěle technicky a fyzicky připravení. A především v týmech dospělých v Pardubicích ti mladí dostávají šanci. To je ta správná volba.

Vzkázal byste něco také trenérům a učitelům směrem k fotbalovému a obecně sportovnímu vývoji současných dětí?

Nejsem pedagog, ale asi bych jim řekl, aby je to stejně jako děti bavilo. Ať dopřejí dětem radost ze sportování. Vždyť oni jsou ti první, kteří dětem ovlivňují sportovní kariéry. Vídím to na svém synovi. Co ho baví, se s ním snažíme dělat. Takhkle by to mělo být i mimo rodinu.