Jeden z pilířů pardubického klubu, která nedávno oslavil přelomové narozeniny, by si rád nadělil dodatečně k padesátinám kromě stadionu také udržení v nejvyšší soutěži.

„Hráči musí makat a vzít záchranářskou misi maximálně zodpovědně. Musí si uvědomit vážnost situace. Pokud budou poctivě pracovat, budou odměněni. Ačkoliv se zdá, že nemáme velká jména, tak ta sama o sobě fotbal nedělají. Jsem přesvědčen, že máme konkurence schopný prvoligový tým. Věříme mu,“ říká Pitter v rozhovoru pro Deník.

Splnilo se vám přání. Stadion stojí a vy stále hrajete nejvyšší soutěž. Co se odehrává ve vašem nitru?

Na jednu stranu obrovská únava a na tu druhou obrovská vnitřní radost. Ten den D jsem si vždy přál. Až přijde v sobotu první zápas na novém stadionu, možná dojde i k vnitřnímu dojetí, že se mi splnil sen i cíl, který jsme si před patnácti lety s kolegy vytyčili.

Přes vyčerpání jste se ještě neměl čas se radovat?

Asi tak. Kladli jsme důraz na to, aby všechno klaplo. Nejde jen o splnění vlastního snu, ale cítíme velkou zodpovědnost vůči městu, partnerům, stavební firmě a samozřejmě fanouškům, realizačnímu týmu i našim hráčům. Jsme ale za tu práci rádi. Máme stánek, který si budeme sami obhospodařovat. Nejbližší měsíce ukáží, jak hodně to bude náročné.

Domácího prosředí si budeme vážit

Jak obtížné bylo dosáhnout obou cílů? Začňeme udržením se v nejvyšší soutěži do dne předání stadionu do vlastních rukou…

Už loňský ročník byl velmi složitý. Hráli jsme ve skupině o záchranu, kterou jsme ale zvládli bravurně a vyhnuli se i baráži. Bohužel se nám nepodařilo nastartovat ani třetí sezonu tak, jak bychom si představovali. Zareagovali jsme na to změnami, ať už na trenérském postu či v hráčském kádru. Nicméně, když vidím nasazení našeho týmu i jeho rozpoložení, tak věřím, že záchranu společně zvládneme. Doufám, že si hráči na novém stadionu a v zázemí, které mají k dispozici, také uvědomí obrovskou zodpovědnost. Vůči klubu, městu i fotbalové veřejnosti.

A zrekonstruovat, respektive postavit nový stadion?

Bylo to hodně hodně n áročné. Je to na dlouhé povídání.Někdy to srazilo člověka na zem. Ale pokaždé jsem se zvedl a šel dál. Nikdy se nevzdat. Přesně to jsem si přenesl z kolektivního sportu, který dělám od dětství. V určitých momentech, například při rozhodování politiků, to vypadalo, že stadion v Pardubicích ani nebude. Kvůli liknavosti a protahování ho máme k dispozici až v roce 2023. Za příznivějších podmínek ovšem mohl stát minimálně o rok dříve…

Dvě a půl sezony jste využívali azyl v Ďolíčku. Jak byste tuto kapitolu v historii pardubického fotbalu zhodnotil?

Určitě budeme mít na co vzpomínat (úsměv). Jsme rádi, že jsme si vybrali klub, se kterým se nám výborně kooperovalo. V Bohemians jsou fajn lidi ve vedení i zaměstnanci k nám byli vstřícní. Trochu mi to připomínalo stadion na Vinici. Šli jsme ze skromných podmínek do skromných podmínek v rámci ligy. Z mého pohledu vždy budou převládat pozitivní vzpomínky.

Jak těžké bylo hostování v Praze po ekonomické stránce?

Především musím zdůraznit, že jsme neměli moc času něco dopředu připravovat. Tím, jak jsme postoupili rázem do první ligy, pak přišel covid. Neměli jsme čas přemýšlet, dostali jsme do rozjetého vlaku, který nás hnal dopředu. Rozpočet rostl rok od roku. Museli jsme se přizpůsobovat, a dařil se nám naplňovat. Ať už sehnáním nových partnerů nebo díky významné podpoře města. Jeho politická reprezentace si byla vědoma, že hrajeme první ligu mimo Pardubice a dotačně nám přispěla na nájem. Trochu jsme snížili náklady, ale rozpočet pro první a druhou ligu je diametrálně odlišný.

Váš tým byl každý týden na cestách, co byste jeho členům povědel a nezaslouží si zvláštní vyznamenání?

Určitě si zaslouží obrovské uznání a vlastně i to vyznamenání. Cestovat každý týden vyžaduje velké odhodlání každého jedince. Všichni se toho zhostili fantasticky a já jim, za to děkuji. Myslím si, že rovněž hráči a trenéři budou mít na co vzpomínat. Věřím tomu, že si teď budou domácího prostředí více vážit.

Překvapen a potěšen

Domů se vracíte jako prvoligový celek. Slyší na to regionální sponzoři více, než když jste byli v azylu?

Určitě. Obecně si s partnery vytváříme dlouhodobou spolupráci. Trvá více než deset let a každým rokem se zintenzivňuje. Postupem do první ligy nám přibyli a my s nimi udržujeme vztah. Měli vidinu právě toho pardubického stadionu. V neposlední řadě, jak už se poslední rok stavělo, tak se objevil prostor získat nové partnery. No a v posledním měsíci jsme získali další díky tomu, že budeme a teď již jsme na novém stadionu.

Názorným příkladem je změna názvu stadionu podle společnosti CFIG?

Přesně tak. První komunikaci jsme spolu vedli někdy před třemi roky, když jsme postoupili do ligy. Něco jsme si řekli, něco jsme si slíbili a jsem jen rád, že jsme se k našemu společnému cíli vrátili. CFIG bych vyzdvihl, protože se jedná o jednoho z významných partnerů. Podařilo se nám ho získat příchodem na nový stadion. Věřím, že spolupráce bude dlouhodobá. A že smlouvu, kterou jsme uzavřeli, po jejím vypršení prodloužíme.

Buď jak buď z Ďolíčku jste si přivezli poslední místo. Nemá smysl se ptát na cíl pro letošní sezonu. Jak ale chcete dosáhnout záchrany?

Je to na týmu a trenérech. Však také proto jsme dělali tu obměnu. Hráči musí pracovat tvrdě a vzít záchranářskou misi maximálně zodpovědně. Musí si uvědomit vážnost situace. Pokud budou poctivě makat, budou odměněni. Ačkoliv se zdá, že kádr neskýtá velká jména, tak ta sama o sobě fotbal nedělají. Jsem přesvědčen, že máme konkurenceschopný prvoligový tým. Věříme mu.

Jeden fotbalista se zvučným jménem se přeci jenom v Pardubicích objevil. Angažování rumunského reprezentačního gólmana Nity se dá popsat jako dar z nebes…

Měli jsme zájem o jiné posty než o ten gólmanský. Hráčský trh se ale prakticky nehýbal. Všichni si drží nejsilnější kádry. Florin Nita je dalším dílkem do skládačky toho, že to myslíme se záchranou vážně. Už utkání v Liberci mě v tom utvrdilo. Přinesl jistotu do zadních řad. V důležitých zápasech se nám jeho pořízení zúročí.

Sháněli jste především útočníka, ale když bude Nita v bráně, tak vám možná bude stačit na výhru jeden vstřelený gól, viďte?

V některých zápasech by to tak klidně mohlo být. Nechme se překvapit. Já jsem ale přesvědčený, že naše góly přijdou.

K přímé záchraně budete potřebovat bouřlivou podporu fanoušků. Jak je to v Pardubicích a okolí se zájmem, protože do Prahy jezdili jenom ti nejvěrnější?

Musím poděkovat našemu marketingovému oddělení, protože na tom pracovalo. Navázali na spolupráci s fanklubem a dělají pro naše příznivce maximum. Nastavili otevřenou komunikační linku tak, aby se fanoušci cítili pevnou součástí klubu. Fanklub se postupně rozšiřuje i díky zavedení F karty, která zajišťuje různé výhody, jako například přednostní nákup vstupenek.

Do té chvíle jste prodali 1850 permanentních vstupenek. Jste překvapen tím zájmem?

Určitě jsem příjemně potěšen a překvapen. V klubu jsme vypsali interní sázku a přestože někdo ustřelil, to číslo je velice pěkné. Jen to potvrdilo fakt, že v Pardubicích a okolí je o fotbal velký zájem.

Počkejte, vy jste se vsadili, kdo se nejvíce přiblíží počtu prodaných permanentek, koho to napadlo?

Probudil jsem se v den prodeje a spontánně mě napadlo udělat s kolegy interní sázky. Zapojilo se nás asi patnáct. Nějakým způsobem jsme se snažili odhadnout, kolik by jich mohlo být. Přiznám se, že já jsem tipoval 1650. Vesměs jsme se motali kolem podobného čísla. Nevím ale, kdo vyhrál, protože jsme ještě neměli čas sázky vyhodnotit (mrkne).

Slavia se dá porazit!

Jak jste spokojen s celkovým vzhledem stadionu?

(zamyslí se) Na úplném začátku člověk viděl nějaké skicy, ovšem to byl diametrální rozdíl, na čem se rok a půl pracovalo. Jak stadion rostl, mohli jsme se účastnit kontrolních dnů a nahlížet do projektových dokumentací. Člověk se tím musel hodně probírat, aby odhalil případné nedostatky. Nicméně co šlo, to se zachránilo. Až čas ukáže, co ještě lze vylepšit. Už možná něco vidím, ale beru to se vší pokorou a respektem. Jsme rádi, že stadion vůbec vyrostl a my můžeme mít plnohodnotný a důstojný stánek.

Jak se vám líbí jeho zázemí?

Veškeré zázemí je umístěné v západní tribuně a já z něj mám dobrý pocit. Západní tribuna je kulturní památkou a koncipována jako V.I.P. tribuna pro šest set lidí. Takže jsme k ní vybudovali přestávkové boxy, kde se budou moci občerstvit či schovat v chladném počasí. Nejsme ovšem v konečné fázi. Zatím ještě nemáme například zřízené kanceláře. Jsme však stále aktivně činí (úsměv).

Z vašich slov vyplývá, že jste se účastnil výstavby stadionu. Zasahoval jste do ní nějakými připomínkami?

Ano. Velmi intenzivně jsme zasahovali. Snažili jsme se občas měnit dispozice. Ten proces ale byl náročný. Vy na kontrolním dnu něco zmíníte, zhotovitel na to musí reagovat. Má na to projektanty a když byl nutný finanční zásah, musel změny schválit investor. Něco se podařilo, něco ne. Něco se bude dodělávat. Bylo toho opravdu hodně. Počítám, že ještě zhruba dva měsíce to tady firma PORR bude nějakým způsobem začišťovat.

Vnímáte kritiky vzhledu či zázemí stadionu a co byste jim vzkázal?

Spíše bych měl vzkaz pro naše fanoušky. Ať jsou shovívaví a trpěliví. Ať nenadávají. Ať berou, že hlavně máme nový stadion. Nedostatky se jim budeme snažit vynahradit dobrým fotbalem v podání našeho mužstva.

Diskutuje se také o kapacitě pouze 4600 diváků. Je dostatečná na krajské město?

Obrovský zájem o utkání se Slavii nám ukazuje, že bychom kapacitu stadionu naplnili dvojnásobně. Řeknu k tomu jediné. Pakliže se u nás bude fotbal rozvíjet a my budeme hrát dobře, tak existuje prostor pro navýšení kapacity. Můžeme si to vytknout jako další cíl (pousměje se). Jestli to bude za pět nebo deset let, nevím. Fotbal mě ale naučil trpělivosti a ukázalo se, že se vyplácí.

Lepšího soupeře pro otevírání CFIG Areny jste si nemohl přát. A díky minulému kolu dokonce přivítáte lídra…

Pochopitelně nemohli. Jsme za to rádi. Máme šanci ukázat pardubickému publiku prvoligový fotbal po čtyřiapadesáti letech a hned s takovým soupeřem. Vzkázal bych fanouškům, že jim připravíme výbornou podívanou a zážitek. Nechme se překvapit, jak utkání dopadne…

Bod z Liberce vám musel dodat optimismus nejen pro zápas se Slavií ale i celé jaro, co vy na to?

Vnímám ho jako výborný počin pro psychickou stránku týmu. Remízou v Liberci jsme navázali na velmi cenný bod z posledního podzimního utkání doma s Plzní. Musím říct, že jsme si přáli nějaký bodový zisk pro výchozí pozici před Slavií.

Je Slavia v současné síle k poražení i vzhledem k tomu, že nesmíte v utkání využít jejích kmenových hráčů?

Řeknu to takhle. Jsou týmy, které se dají porazit a ne porážet. No a Slavia je jedním z nich.