Ligová fotbalová asociace o restartu jedná a čeká na podmínky. „Myslím, že jsme všichni testovaní. Doufám, že někdo z vlády to povolí a budeme moci hrát,“ říká Martin Šejvl, obránce FK Pardubice.

Nezbývá vám nic jiného než trénovat a čekat. Vidíte někde naději, že by se mohlo v listopadu začít hrát?
Naději vidím pořád. Věřím, že se situace zlepší. A hlavně profesionálním sportovcům dovolí hrát, aby taky lidé měli nějakou zábavu. Myslím, že jsme všichni testovaní, sport není tak rizikový. Pod to, co nyní psali tři kapitáni z klubů, bych se podepsal.

Máte na mysli otevřený dopis kapitánů Sparty, Slavie a Liberce, kteří napsali premiérovi Andreji Babišovi?
Ano, myslím, že od začátku to bylo tak nastavené, abychom byli testovaní. A soutěž se nepřerušovala jako v minulé sezoně. Jenže se to nepochopitelně zastavilo. Opatření jsou jasně daná, ale myslím, že pro profesionální sport by se měla udělat výjimka. Mělo by se hrát.

Už to bude měsíc od posledního zápasu na Slovácku. Jak se s pauzou vyrovnáváte?
Zrovna nám to trenér připomínal, měl takový motivační proslov. Říkal nám, abychom byli v hlavě nastaveni pozitivně. Je to sice dlouhá doba od posledního zápasu, ale aspoň trénujeme. Prakticky stále stejně, jako by se měl hrát o víkendu zápas. Ten zatím bohužel není, je to v nedohlednu, ale i tak se snažíme udržet dobrou náladu. Na tréninku musíme pracovat na sto procent.

Kolikrát už jste si říkali, že to o víkendu konečně přijde?
Asi až tento týden jsme čekali, že by se už mohlo hrát. Jinak moc nadějí bohužel nebylo. Zatím k tomu není souhlas, tak musíme čekat a být trpěliví.

Jak se v tréninku daří udržet to správné nastavení?
Trenéři se snaží, abychom o formu nepřišli. Nyní jsme třeba byli i v parku, kde jsme měli běžecký trénink. Trochu jsme z toho vypadli, abychom nebyli jen na hřišti. V minulém týdnu jsme zase jeden z tréninků vedli my hráči, aby se něco změnilo. Nedá se nic jiného dělat než trénovat.

Dostal jste prostor při vedení tréninku, když máte zkušenosti s vedením dětí?
Ano, trenér to dal na starost těm, kteří mají nějakou trenérskou licenci. Vedle mě ještě Honza Jeřábek a David Huf.

Jak se trénink spoluhráčům zamlouval?
Věřím, že byli spokojení (usmívá se). Měli jsme dobré ohlasy, trenéři si pochvalovali zajímavá nová cvičení. Trochu jsme se uvolnili, byla tam i sranda, mělo to zase jiný náboj.

Ve FORTUNA:LIZE jste zatím odehráli šest zápasů. Do ligy jste i vy vstoupil jako nováček. Jak zatím vnímáte nejvyšší soutěž?
Je vidět, že tempo je obecně rychlejší. Musíte zareagovat a přizpůsobit se tomu. Hráči tam jsou rychlejší, chytřejší, někdy i silnější. A hlavně zkušenější. Tempo zápasu je potřeba chytit. Když se to povedlo, tak jsme vždy zápas zvládli nebo byli minimálně vyrovnaným soupeřem. Nepovedlo se to jen v Ostravě, což je zatím taková jediná kaňka. Taky záleží, jakou formu mají hráči v daném utkání. Viděli jsme Liberec, který duel s námi nezvládl. Další zápasy už jsou zase jiné, hráči Slovanu nastupují v pohárech i v reprezentaci.

Jaký soupeř vaší obraně dělal největší starosti?
Naposledy na Slovácku byl hodně nepříjemný útočník Cicilia, který se opravdu těžko brání. I kluci, kteří jsou vyšší, s ním měli velké problémy. Ani ne tak v zakončení, ale hlavně v mezihře, kde měl podržet míč.