Telefon byl zahlcený. Přáli i fanoušci Sparty, říká Jeřábek o povedeném lobu

Pardubice obsadily jako nováček sedmou pozici. „Z některých týmů jsem necítil, že by hráči drželi tolik při sobě jako my,“ říká v rozhovoru záložník Jan Jeřábek.

Několik postupů už jste zažil, ve FORTUNA:LIZE jste očekával další mazec, jak jste říkal. Potvrdilo se to?
Mazec to byl, to je jasné. Ve druhé lize se hrály i zápasy, kdy třeba od desáté minuty víte, že utkání máte pod kontrolou. Tady v uvozovkách lehké zápasy nejsou. Je to taky o individuálních schopnostech a nasazení. Když soupeř třikrát vystřídá, tak to vůbec není znát. Úroveň je o ten level zase vyšší.

Jaké dojmy zanechala první liga konkrétně ve vás?
První zápas jsme hráli v Jablonci a potom jsem řekl, že mi to nepřijde tak soubojové jako ve druhé lize. Jenže to byl zrovna jen jeden zápas (směje se). Pak jsem to od trenéra slyšel skoro celou sezonu. Záleží samozřejmě na soupeři, ale postupně jsem se přesvědčil, že to, co jsem řekl, nebyla pravda. Každý soupeř je jiný, ale kvalita je všude. Není to určitě tak, že jedete do Příbrami a víte, že vyhrajete. To ne, v lize může každý porazit každého. Tedy kromě Slavie.

Ve třetím kole jste vybojovali se Slavií remízu, předtím jste zdolali Teplice. V tu chvíli jste si řekli, že to půjde i v lize?
Už v Jablonci to nebyl špatný zápas. Kdybychom využili některou šanci, tak jsme mohli minimálně bod mít. Potom jsme si s Teplicemi ověřili, že se s nimi dá hrát. A proti Slavii extra motivaci člověk nepotřebuje, navíc se nám podařilo získat bod. Myslím, že nám začátek sezony hodně pomohl směrem k dalším zápasům.

Jaké pro vás byly zápasy proti mistrovi – Slavii?
V tom prvním utkání jsme začali dobře a samozřejmě toho hodně naběhali. Myslím, že v té době ještě Slavia nebyla tolik rozjetá. Měli jsme větší šanci. Když jsme hráli na jaře u nich, měli jsme to už složitější. Nastoupil jsem až na druhou půlku, i tak to byl trochu fičák.

Čtvrtý mezi trenéry: Vážím si toho, u mě byl první Rada, říká Krejčí

Je pardubickou výhodou to, že jedete pořád na podobné vlně? Stejní trenéři, tým se vždy vhodně doplní…
Největší klíč k tomu, že jsme sezonu zvládli, bylo udržení party a týmu. Někdo kádr doplnil, ale většina kluků po postupové sezoně zůstala. Myslím, že to v zápasech byla naše největší výhoda. Z některých týmů jsem necítil, že by hráči drželi tolik při sobě jako my.

Svůj první gól jste vstřelil proti Baníku. Jak si ho budete pamatovat?
Já jsem v té situaci hlavičkoval a dopadl na zem. Pak na mě naskákali spoluhráči, tak jsem si to musel pouštět ze záznamu, jak to tam vůbec zapadlo. Párkrát jsem ho viděl, tak rozhodně mám na co vzpomínat. Navíc jsem gól dal Laštůvkovi, což je jeden z nejlepších gólmanů v lize. A byl jsem rád, že šlo o vítězný zápas.

Pak jste předvedl krásný lob proti Spartě. Tam bylo více času, že?
Ano, ale taky jsem to viděl několikrát. Posílali mi to kamarádi, navíc mě těšilo, že to bylo proti Spartě.

Přišlo hodně reakcí na tuto trefu?
Telefon jsem měl pěkně zahlcený, bylo toho hodně. Dokonce i kamarádi, kteří fandí Spartě, mi gratulovali. To potěšilo.

Museli jste během sezony řešit i nějakou krizovou situaci?
Naštěstí jsme se nedostali někam dolů a neutápěli se ve špatných výsledcích. Když jsme někde prohráli, tak se nám na to podařilo navázat lepším výsledkem. To nás stále povzbuzovalo. 

Pohádková sezona Pardubic: Kdo se podílel na sedmém místě?

V anketě LFA o osobnost ligy jste skončil na děleném šestém a sedmém místě. Co jste tomu říkal?
Někdo mě na to upozornil v kabině, já zase tolik tyto individuální záležitosti nesleduji. Potěší to, člověk cítí, že nás i trenéři nebo soupeři berou. Že bych to ale oslavil, to ne.

Osobností se stal Tomáš Hübschman. Před posledním zápasem jste stihli prohodit pár slov o sezoně?
Bavili jsme se, než přišli rozhodčí. Spíše o zdraví a jak jsme na tom.

Kapitán Jablonce řekl, že ho fotbal pořád baví a chce pořád soutěžit. Máte to stejně?
Rozhodně. Navíc mi pomáhá to, že se pohybuji mezi mladými spoluhráči. S nimi mi to pár let z věku sebere. Pomáhá mi to ve více věcech. Dokud bude sloužit zdraví, tak se do důchodu nechystám.

Po posledním utkání začala dovolená, ale i v týdnu jste byl ještě na Vinici a řešil jste i něco se sekačkou. Jak si dokážete odpočinout?
Potřeboval jsem si ještě začátkem týdne dodělat nějaké resty. Pak už se tady do začátku přípravy budu vyskytovat co nejméně. Aspoň doufám (usmívá se).