Pětatřicetiletý záložník přišel dohrát do Pardubic svoji prvoligovou kariéru. Zatímco pod starými trenéry Krejčím s Novotným byl stálicí v základní jedenáctce, po příchodu Radoslava Kováče se přesunul na lavičku.

„Věřím tomu, že i fotbalista v pokročilejším věku, když si to zaslouží, tak může hrát. Pod jakýmkoliv trenérem. A je jedno jestli je to pan Krejčí nebo Kovy. Prostě, že na hřiště patří bez ohledu na věk. Ať je mu osmnáct nebo pětatřicet. Ve fotbalovém týmu by to mělo být podle toho, jak člověk pracuje na tréninku, jak vypadá v zápase, jak je svojí rolí důležitý pro mužstvo,“ říká Vacek pro Deník.

FORTUNA:LIGA - 15. kolo

1. FC Slovácko (12. místo, 16 bodů, 17:22) – FK Pardubice (16. místo, 9 bodů, 12:37).
Neděle 15:00, hřiště Uherské Hradiště

Jak je hráči, když mu vymění trenéry, kteří si ho vybrali do týmu a nedali na něj dopustit?

Žádný hráč není nikdy nad klub ani nad trenéra. Mně to bylo líto hlavně po lidské stránce, protože vím, co pan Krejčí pro Pardubice udělal. Co s týmem dokázal. Všichni jsme si to uvědomovali, takže nás to všechny dost mrzelo. Nemyslím si, že jsme hráli úplně špatně, ale bohužel jsme nezachytili začátek sezony. A když jsme za sebou několikrát prohráli, tak to bylo strašně složité. Vnímal jsem to tak, že se nejednalo o chybu trenérů. O to víc mně to bylo líto.

Trochu jste mi utekl z otázky. Tím nechci říct, že byste nemusel makat na sto procent, přesto u Krejčího s Novotným jste měl určité „úlevy“…

Každému se hraje líp, když má podporu trenéra. Notabene, když si ho vybere do týmu. Obzvlášť u mě je to důležité. Pan Krejčí byl jeden z důvodů, proč jsem do Pardubic přišel. Po jeho odchodu jsem s ním párkrát telefonoval a on dobře ví, jak jsem jeho konec vnímal. Člověk to musí brát, že podobné věci k fotbalu patří. Jsem rád, že se mu můžu podívat do očí, protože jsem vždy udělal všechno, jak jsem nejlíp mohl.

Nový trenér rovná se stejná startovní čára pro všechny. Jaké to je ve vašem věku začínat znovu?

Takhle jsem to vůbec nevnímal. Před sezonou jsme si sedli s pány Zavřelem (sportovní ředitel) Shejbalem (sportovní manažer týmu) i Krejčím a určili si, jaká bude moje role v týmu. Už to neberu tak, že nutně potřebuji nastoupit v každém zápase. Jsem naprosto šťastný i tehdy, když nehraji a utkání se nám povede.

S trenérem na "tykačku"

Pod Kováčovým vedením jste ale chyběl v základu pravidelně. Jak jste to nesl?

Když pan Kováč přišel, tak jsem byl na začátku jeho působení nemocný, nebo zraněný. Potom jsem to ale nebral nijak negativně. Naopak. Nedařilo se nám, tak jsem chtěl, abychom to zlomili. Bez ohledu, kdo je na hřišti. Jestli budu hrát já, nebo někde jiný, určitě není v tuto chvíli nejdůležitější. Jsem hrozně pyšný na to, co jsem ve fotbale dokázal. Jsem moc rád, že mohu v Pardubicích být, protože mě fotbal pořád baví.

Čím jste ho přesvědčil, že patříte do základní sestavy, kam jste se vrátil pro utkání s Hradcem?

Fanoušci i novináři mají trochu zkreslený pohled na to, jak to v týmu vypadá. Vidí pouze zápas, ale ne to, co se děje v tom týdnu před ním. Myslím si, že jsem si místo v základu zasloužil svojí poctivou prací na tréninku. Byl jsem jeden z mála, kteří pod vedením pana Kováče nehráli od začátku. Snažím se fotbalu dávat všechno, a tak doufám, že je to vidět. Snad to bylo vidět i ve vítězném utkání s Hradcem. V pokročilejším věku, jak chvíli nehrajete, tak je těžké se ve výkonnosti udržet. Proti Hradci jsem se cítil skvěle. Jsem rád, že přišla řada i na mě a že jsem svoji šanci chytil.

Před zápasem pogratuloval Pavel Černý mladší svému otci k narozeninám.
Černého odpověď. Hradec mu dal kopačky, teď mu tam poslal jednu pardubickou

Nedonutil ho rovněž fakt, že v Pardubicích nerostou zkušení hráči na stromě?

Je to možné. Mám dost zkušeností, abych klukům na hřišti pomohl. To, že jsem hrál, je také zásluha spoluhráčů.

Počkejte, jak tomu mám rozumět?

Šli za trenérem Kováčem a řekli mu, že by chtěli, abych byl na hřišti s nimi. Cítím důvěru od kluků, a to je pro každého fotbalistu velice důležité.

Červená barva symbolizuje kromě jiného také radost. Ta pardubická byla nelíčená.
Pardubičtí fotbalisté pokořili arcirivala, když to nejvíce potřebovali

Jak vy tak trenér Kováč jste zanechali stopu v Olomouci, potkali jste se tam někdy?

V týmu ne. Oba jsme ale bydleli na stejném privátu v Olomouci. Trenér Neček, který momentálně dělá asistenta Pavlu Hapalovi v Baníku, měl na starost šest mladých kluků. Vím, že jsem byl po Radku Kováčovi nastupující generace nejen na hřišti, ale i na pokoji. Údajně jsme oba bydleli na stejném místě. Olomoucká stopa musela zůstat v nás obou.

A co Sparta. Tam jste také působili oba?

S Kovym jsme se minuli i ve Spartě. Nicméně absolvovali jsme spolu jednu přípravu, když on přicházel z Liberce. Já jsem ale v ten moment odešel do Polska. Pár tréninků jsme spolu ale zažili jako spoluhráči. Proti sobě jsme toho nahráli dost.

Tykáte si?

Ano. Je nás pár v kabině, se kterými si tyká.

Musíme zastavit naše chyby

V posledním utkání jste překvapivě zdolali Hradec. Jako zástupce Pardubického kraje měl jste i regionální motivaci?

Nepocházím sice z Pardubic, ale vždycky se budu hlásit k Pardubickému kraji. Určitá rivalita s Hradcem je i z mé strany. Nicméně tohle utkání jsme všichni pojali, tak že ho musíme za každou cenu zvládnout. Tým, který je v Pardubicích, opravdu není takový, že by se měl nacházet na poslední příčce. Je to vidět i na tom, jaké jsme byli schopni zvládnout některé zápasy. Ty tři naše výhry se zrodily proti velmi těžkým týmům. Fotbal je o maličkostech a nám to utíkalo. Tak, aby byla sestava vyzrálá, aby si sedla. Tým jako jsou Pardubice je potřeba, aby si věřil. Proti Hradci nám to vyšlo parádně. Musíme na tento výkon navázat i v dalších zápasech. Všichni si moc dobře uvědomujeme, že každý z nás hraje o svoji budoucnost. Musíme udělat všechno proto, abychom ligu v Pardubicích zachránili.

Po vítězném utkání v posledním kole by vám mohlo vylétnout sebevědomí. Akorát by mě zajímalo kam, když už proti Hradci jste nastoupili jako lídr tabulky…

(směje se) Přišlo vám to tak? Cítím za sebe, že máme dobré mužstvo a že bychom na tom neměli být tak špatně. Kdo hrál fotbal, tak ví, že se podobná věc stane lepším týmům než jsme my. Snažím se chodit za klukama a říkat jim, ať si věří, protože na ligu máme. Spíše potřebujeme najít takový balanc. Někdy jsme to přeháněli a strašně dopláceli na to, že jsme hráli fakt naivně. Proti Hradci to byla největší změna.

Vlétnete podobně i na Slovácko?

Strašně mě mrzí, že musím stát kvůli čtyřem žlutým kartám. Věřím tomu, že tam pojedeme v hlavách nastavení trochu jinak než to bylo v předchozích zápasech. Uděláme všechno proto, abychom si odvezli nějaké body. I když víme, že Slovácko je jeden z nejlepších týmů v republice.

Pavel Černý během zranění svého kamaráda a spoluhráče Jana Jeřábka zastává funkci kapitána pardubického celku.
Černý před derby s Hradcem ovci neshání. Na rituály s obětováním krve nevěří

Ptám se proto, že Slovácko není tak přesvědčivé jako v loňské sezoně. Dokonce se nachází v dolní polovině tabulky. Co říkáte na jeho sezonu a krade mu tuzemské body účast v Konferenční lize?

Sám jsem to zažil. Opravdu přepínání ze zápasu evropského poháru do domácí soutěže není jednoduché. Chodí hodně lidí, atmosféra kolem zápasů je elektrizující. Hrajete proti klubu z Bundesligy a pak vás čekají „jen“ Pardubice. Vím, jak je to složité. Na druhou stranu, když se podíváme na tabulku, tak je to o jednom dvou zápasech aby Slovácko bylo na daleko vyšší pozici. Nemyslím si, že by jim naše liga úplně ujela. Nezvládají ale momenty, které by normálně zvládali.

Především doma se trápí. Buď boduje až výborným finišem, nebo body ztrácí. Cítíte šanci?

Není to o tom, jestli cítíme šanci, my musíme jet na Slovácko s cílem vylepšit si pozici před jarní částí sezony. Podzim jsme pokazili, musíme tam něco urvat. Každý bod má pro nás momentálně cenu zlata.

Je výhodou to, že Slovácko vždycky chce hrát fotbal?

Opravdu věřím, že jsme schopni hrát s kýmkoliv. Když si projedeme naši sestavu, tak se jedná o velmi talentované kluky. Každý obdržený gól, každý prohraný zápas je pro ně obrovskou školou. Oni se učí, ale jde o to, že v naší situaci se nemohou učit moc dlouho. I slavnější fotbalisté dělají chyby. I když je pravda, že my jsme jich udělali moc. Pokud chceme zůstat v lize, musíme to zastavit.

Navíc bude mít za sebou cestu do Bělehradu?

To pravda, ale nesmíme opomenout fakt, že pošetřili klíčové hráče jako jsou Kadlec a Petržela. Zápasem s Kolínem nad Rýnem ztratili naději na postup a liga je pro ně také důležitá. Utkání s námi je také pro ně extrémně důležité. Když se podíváme na celkový počet odehraných zápasů Slovácka na podzim, tak by to mohla být trochu naše výhoda.

Věřím, že místo si zasloužím

Slovácko trénuje Martin Svědík. Kouč, který vytáhl Pardubice z divize do druhé ligy. Takže bude mít vždy zvýšenou motivaci…

Pan Svědík je především extrémně náročný trenér. Je mu jedno proti komu hraje. On je obrovský pedant. Pečlivě dbá na to, aby jeho kluci makali. Tím, že prošel Pardubicemi a všichni tady na něj doteď vzpomínají, tak tam o něco vyšší motivace bude. Nicméně od té doby co odešel, už toho má za sebou tolik, že už ty vzájemné zápasy bere trochu jinak.

Celý život jste byl zvyklý hrát spíše o pohárové mety, teď druhou sezonu jen o záchranu. Jaké to je takto přepnout v kariéře?

Člověk si uvědomí, jaké měl štěstí, co ve fotbale před tím zažil. Když jsem hrál ve Spartě, tak by mi nikdy nepřišlo, že by to bylo někdy těžké vyhrávat zápasy. Teď vidím, jak se člověk na každé vítězství strašně nadře. Nemůže si dovolit jedinou chybu. Pokud ji udělá třeba Slavie, tak se ty omyly ztratí v kontextu zápasu. V evropském poháru jsme ale byly svědky toho, že i ona může za své chyby pykat, aniž by to potom napravila. My to máme podobné v lize. Uděláme jednu menší chybu a už je oheň na střeše. Samozřejmě, když se mladí kluci naučí chyb vyvarovat, může to být pro ně obrovská výhoda pro další kariéru.

Tomáš Vlček, když může, tak vyveze míč.
Vlček je v jednadvaceti plodný ve všech ohledech. První start v lize, gól i dítě

A pro vás?

Pro mě je to životní zkušenost. Pochopitelně bych si přál mít roky na sklonku kariéry trochu klidnější (smích).

Nebo ve vašem věku už musí být člověk vděčný za každý ligový zápas, stejně jako to mají mladíci, kteří chodí do Pardubic z věhlasných týmů, kde se neprosadili…

Věřím tomu, že i fotbalista v pokročilejším věku, když si to zaslouží, tak může hrát. Pod jakýmkoliv trenérem. A je jedno jestli je to pan Krejčí nebo Kovy. Prostě, že na hřiště patří bez ohledu na věk. Ať je mu osmnáct nebo pětatřicet. Ve fotbalovém týmu by to mělo být podle toho, jak člověk pracuje na tréninku, jak vypadá v zápase, jak je svojí rolí důležitý pro mužstvo. Věřím tomu, že si místo v pardubické sestavě stále zasloužím.