Ten se vrátil do základní sestavy poprvé od zářijového utkání s Viktorií Plzeň. Když přišel mezi novináře, v obličeji měl krvavý šrám od kopačky, který utržil už v prvním poločase. Přesto se však kousnul a zvládl odehrát 80 minut. O přestávce mu rozhodčí ještě vysvětloval, proč podle něj nešlo o penaltu.

Po dlouhé době jste byl zase v základní sestavě. Už vám to asi chybělo, že?
Jsem rád, že jsem dostal šanci v základu v takovémhle zápase. Za sebe musím říct, že jsem se cítil docela dobře, ale ještě samozřejmě bude chvíli trvat, než se do svého stoprocentního výkonu dostanu. Je fajn, že jsem odehrál takovouhle porci minut v takovémhle tempu a uvidíme, co bude dál.

Málem ten čas na hřišti byl o dost kratší. Co se stalo v tom souboji, po kterém máte ozdobu na obličeji?
Já vlastně ani nevím. Hráč Kodaně tam šel nohou a já hlavou. Podle rozhodčího jsem ji měl moc nízko, takže jsem si na to naběhl. Ještě jsem to ale neviděl, takže se na to také budu muset podívat. Mám tam bouli, nahromadila se mi tam krev a je tam trošku trhlina, ale nebylo to na žádné stehy, což jsem rád.

Měla to z vašeho pohledu být penalta?
Já fakt nevím, neviděl jsem to. Rozhodčí o poločase říkal, že jsem měl hlavu moc nízko a nechtělo se mu to pískat. Tak já mu budu věřit.

Berete tento zápas jako ztrátu bodů?
Na jednu stranu jo, ale na druhou stranu je to dobrý soupeř a bod se na konci skupiny bude hodit. Nesmíme být nenasytní, i když samozřejmě víme, že tam byly rezervy a mohli jsme z toho zápasu vytěžit víc. Pořád je to Kodaň a ne tým například ze IV. třídy, i když ani tu tím nechci snižovat. Musíme to brát.

Vypadalo to ale, že se Kodaň dopředu ani příliš netlačí a s bodem je spokojená…
Naše obranná čtyřka spolu se Sukem (Tomášem Součkem) hrála skvěle, takže jsme je ani k ničemu nepustili. Oni asi chtěli, měli nějaké náznaky, ale obrana všechno velmi dobře vyřešila.

Pokud Zenit porazí Kodaň, stačí vám k postupu bod z následujícíh dvou zápasů. Cítite, že je to blízko?
Blízko to určitě je, ale my nesmíme koukat na to, jestli Petrohrad porazí Kodaň nebo ne. My musíme koukat sami na sebe, soustředit se na další zápas a chtít ho vyhrát. Podle toho se bude všechno odvíjet.

Soupeře jste hodně zatlačili, ale bez úspěchu. Tušíte, co konkrétně tomu chybělo?
Podle mě jsme byli hodně zbrklí. Chyběl tomu větší klid, podržet si míč a nevyhazovat ho hned do vápna. Chtěli jsme všechno řešit až moc rychle.

Trenér Trpišovský mluvil o tom, že ještě nepostoupil ze skupiny. Honí se vám tohle hlavou?
Tohle se mi hlavou ještě nehoní. Já jsem ale počtvrté ve skupině a třikrát předtím jsem hrál poslední zápas o postup a nikdy to nevyšlo. Doufám, že tentokrát to zlomíme a postoupíme.

Bylo to pro vás velké utrpení sledovat zápasy jen z tribuny či lavičky?
Je to samozřejmě mnohem lepší, když je člověk na hřišti. Z tribuny je to strašné, člověku to chybí. V Kodani jsem ale například tolik netrpěl, byl jsem rád, že můžu být aspoň na lavici, když to bylo tak čerstvě po zranění. Trpělivě jsem trénoval a čekal na šanci, kdy se dostanu do základu. 

Autor: Lukáš Foff