Bakeš: Kluci si museli vedoucí flek tvrdě vydřít

Osobnost Deníku

Někdy je chování fanoušků k rozhodčím neúnosné, říká předseda OFS Pardubice

Fotbalová jaro na Pardubicku je v plném proudu a přináší nejen sportovní zážitky, ale i…

Přečíst článek >

Odřené uši a nervy ze železa… Lepší charakteristiku na vedoucí tým fotbalové I. A třídy byste jen stěží hledali. Moravany sice mají v čele tabulky náskok pěti bodů, ovšem podle výsledků to zas tak přesvědčivý lídr není. Vždyť hned sedmkrát vyhrály o jediný gól. Kuriozně se tak stalo v šesti posledních zápasech podzimní části. Trenér MILAN BAKEŠ tak může bez nějakých polemik mluvit o týmu vítězných typů.

Pane trenére, prozraďte jaké byly vaše předsezonní cíle?

Po nepovedené loňské sezoně jsme chtěli osvěžit hráčskou kabinu. Proto jsme přivedli do kádru pár nových mladých tváří, které jsme si vytipovali. Vzhledem k tomu, že letní příprava je krátká, dali jsme si před podzimní částí za cíl stabilizovat co nejdříve sestavu. No a pokusit se uhrát takový počet bodů, aby nám neutekla špička tabulky.

Jak jste spokojeni s jejich plněním, respektive jak hodnotíte podzim?

(úsměv) Tak asi by bylo nesmyslem teď tvrdit, že jsme nespokojeni, když jsme v čele tabulky. Navíc ziskem třiceti bodů jsme si vytvořili rekord v počtu získaných bodů za polovinu sezony. Ale nebylo to nic snadného. Po nepovedeném začátku jsme šli postupně zápas od zápasu a kluci si museli vedoucí flek tvrdě vydřít. Proto jsem strašně rád, že byli za snahu odměněni a mohli si závěr podzimu užít v plné parádě.

Moravany ani jednou neremizovaly, a to nemůže být při tříbodovém systému lepší zjištění. Přitom některé výhry byly vydřené. O čem to svědčí?

(vypálí) O tom, že máme v kádru tolik vítězných typů, kteří se nesmíří jen se ziskem jednoho bodu. A chtějí z každého utkání vytěžit maximum (šibalsky mrkne). Ale teď trochu vážněji. Mužstvo ukázalo charakter a ve většině zápasů si zasloužilo zvítězit. To že to bylo v sedmi případech jen o gól, na to za čas poukazovat nikdo nebude. Hlavně vy novináři (směje se). Musím konstatovat, že v těchto případech to bylo jen kvůli tomu, že jsme proměňovali jen malé procento brankových příležitostí, které jsme si v těchto utkáních vypracovali. I když. Některá utkání jsme svou laxností v závěrech utkáních zbytečně dramatizovali (zamračí se).

Váš tým inkasoval nejméně branek. Znamená to, že váš systém je postaven spíše na celoplošné defenzivě?

(kroutí hlavou) Vidíte a na můj vkus jsme dosatli až příliš branek. Pravě v tomto máme rezervy. To, že jsme nakonec inkasovali nejméně branek v soutěži, je spíše shoda náhod. Na to, jak jsme měli útočně laděnou sestavu, jsem toto ani nepředpokládal. Každopádně na defenzivní činnosti, ať už celého týmu nebo jednotlivců ihned po ztrátě míče či v hlubším obranném bloku, musíme pořád pracovat.

Dvacet devět vstřelených branek na lídra soutěže není až tak závratný počet, nemyslíte?

Co by za to daly jiné týmy (úsměv). A ve většině utkání jsme vždy dali o branku víc než soupeř, takže nač si stěžovat. Musím ale konstatovat, že finální fáze nás trápí nejvíce. Na to kolik si dokážeme vypracovat brankových příležitostí, je konečný počet vstřelených dvaceti devíti branek opravdu slabý počin. Jako trenér vidím v koncovce spoustu zbrklosti a někdy i naivity v řešení finální fáze. A také nám tak trochu chybějí branky ze standardních situací. Čekal jsem, že v tomto ohledu budeme více produktivní… V porovnání s loňským ročníkem je ale vidět zlepšení.

Doma jste ze sedmi zápasů ztratili jediný. Dá se mluvit o návratu k moravanské pevnosti?

Jasně, že každý tým by chtěl z domácího prostředí vytěžit maximum bodů. Nám se to skoro podařilo a jsme za to velice rádi. O to důležitější bude, aby nám to šlo doma i v jarní části. Ale myslím si, že pro jakýkoliv tým vezoucí se na vítězné vlně je jedno, zda hraje doma či venku. Já bych si přál, aby se úspěšné výsledky v domácím prostředí projevily i na zvýšené diváckém zájmu v jarní části. Kluci si to zaslouží (důrazně).

S domácím prostředí souvisí počet pouze pěti inkasovaných branek…

A to jsme tři z těchto pěti branek nabídli svými hroznými individuálními chybami. Stalo se tak v okamžicích, kdy jsme v utkáních dominovali a měli je v klidu dohrát. Naštěstí jsme i tyhle zápasy dokázali dotáhnout do vítězného konce. Zásluhu na této domácí bilanci má i brankář Skalický, který nás v důležitých momentech podržel. Ze sedmi utkáních doma si vybral jen jednu slabou chvilku.

První místo ovládáte také venku. Čtyři výhry ze šesti zápasů je výborný počin, co říkáte?

Šli jsme tomu naproti a byli za to odměněni (úsměv). V Březové a v Chrudimi jsme k utkáním nepřistoupili, tak jak bychom měli a po zásluze jsme za to pykali. Ve zbylých čtyřech zápasech jsme tvrdě pracovali a výsledek se dostavil. I když jedním dechem musím dodat, že v posledním kole ve Slatiňanech jsme se ke třem bodům doslova protrápili. V konečném účtování pak mají tyto plusové body rozhodující vliv na pořadí v tabulce. Tak doufám, že si jich pár připíšeme i na jaře.

V derby zápasech jste získali plný počet bodů. Jste tedy experty na kolegy z okresu? Máte je přečtené?

Musíme si uvědomit, že většinu okresních derby jsme odehráli v domácím prostředí. A tady velí povinnost bodovat. Když bych to měl konkretizovat, tak Valy a Hradiště s námi hrají v soutěži již řadu let a v současné době si myslím, že tyto celky bychom měli porážet. Zbylé čtyři týmy mají kvalitní kádry, ale v osudných zápasech s námi zřejmě nebyly dostatečně připraveni. To, že jsme byli stoprocentní ve všech těchto derby je pozitivní. Myslím si totiž, že se všichni velmi dobře známe a víme, co můžeme od sebe očekávat. Proto není jednoduché vyhrávat.

Co obecně říkáte soutěži s polovinou týmů z pardubického okresu?

Má to dvě roviny. Teoreticky by měla být tahle derby divácky atraktivní, a to by se mělo projevit na návštěvnosti těchto zápasů. Bohužel, většinou se tak neděje. Na druhé straně se asi nemáme čím překvapit, protože se dobře známe a osudu utkání rozhoduje momentální forma týmu. Kdybych to měl odlehčit, tak nám vyhovuje, že je tady tolik zástupců pardubického okresu. Vždyť jsme byli v těchto kláních stoprocentně úspěšní (rozesměje se).

Začátek soutěže vašemu týmu hrubě nevyšel a vůbec nenaznačoval parádní jízdu podzimem. Umíte pojmenovat příčiny tápání?

Oba úvodní zápasy byly strašně rozdílné. První kolo proti Stolanům považuju za jedno z nejvydařenějších a divácky nejpohlednějších utkání v podzimní části. V utkání jsme byli lepším týmem. Vypracovali si řadu brankových příležitostí, ale selhali jsme v koncovce. Po utkání jsem si říkal, že se zase bude opakovat obehraná písnička loňské sezony. My budeme trestáni za naši neschopnost v zakončení a soupeř využije z minima maximum.

A co ten druhý prohraný zápas?

Ve druhém kole jsme byli potrestáni za náš lajdácký přístup k zápasu. Březová i když nepředvedla nějaký oslnivý výkon, tak nás přejela. Nutno ale podotknout, že řada týmů v tomto období, kdy jsou dovolené, nemohla nastupovat kompletní. Tomu jsme se nevyhnuli ani my. Možná právě absence tří našich nejzkušenějších hráčů mohla mít vliv na našem špatném úvodu (krčí rameny).

Který zápas byl tím startovacím momentem, odevzdané Valy nebo přesvědčivá výhra v Dolním Újezdě?

(zamyslí se) Řekl bych, že ten týden po Březové byl zásadní. Během tréninků jsme si leccos vyříkali a chtěli to přenést do následujícího utkání s mužstvem Valů. Do něho jsme šli pod tlakem, protože jsme nutně potřebovali zvítězit pro zvýšení sebevědomí. Nakonec z toho byla jednoznačná záležitost. Zásadním faktorem taky bylo to, že se konečně střelecky prosadil Kříž, který konečně protrhl svou střeleckou mizérii v tomto kalendářním roce. V Dolním Újezdě pak exceloval. Utkání na horké půdě se stalo naší jednoznačnou záležitostí. Kluci získali patřičné sebevědomí, které si pak přenesli do dalšího průběhu podzimní části.

Menší senzací zavánělo vítězství nad do té doby suverénním pardubickým céčkem. Nejenže jste ho přejeli, ale asi mu sebrali sebevědomí pro zbytek podzimu…

(udiveně) Proč senzací?! Jak říkám klukům, každý soupeř je hratelný. Dobře jsme se takticky na Celtic připravili a nedali mu jedinou příležitost, jak se dostat do utkání. Navíc si myslím, že nám to hosté ulehčili sami. Jejich sebevědomí v té době narostlo do závratných výšin. Proto jsem rád, že jsme je vrátili zpět do reality. Ono si totiž spousta těch mladých kluků myslí, že když si zahráli dorosteneckou extraligu, mohou z fleku kopat za béčko divizi. No a soutěže jako I. A třída je pod jejich úroveň. A jak se zdá podle jejich výsledků a výkonů ve zbylé podzimní části, mnozí si to v hlavě nesrovnali doteď.

Jaké bylo vaše nejvydařenější a naopak nejhorší vystoupení?

Nechtěl bych to takhle rozlišovat. Já si vážím nejen všech utkáních ve kterých jsme dokázali zvítězit, ale i jediné domácí smolné prohry s týmem Stolan. Zbylé dvě prohry byly zasloužené, protože jsme k těmto zápasům nepřistoupili s plnou vážností. Proti jsme si nezasloužili bodovat. Naštěstí v drtivé většině byl přístup chlapců správný.