Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Lehkomyslnost. Průvodní to vlastnost mladé generace. Můžete před každým zápasem donekonečna opakovat, že nic jiného, než tři body nepřichází v úvahu a že žádného soupeře nesmíte podcenit. Jenže znáte to, jedním uchem tam a druhým ven. A také proto se Moravany, které prošly před sezonou omlazovací kúrou,  nevešly do horní poloviny tabulky. Jejich hrající trenér MILAN BAKEŠ si marně lámal hlavu nad tím, jak je možné, že jeden týden jeho tým dokáže porazit favorita a další víkend klopýtne s outsiderem. Po podzimní části se rozhodl uvolnit místo jinému „kaskadérovi"…

Trenére, jak byste v kostce zhodnotil podzim vašeho týmu?
Musím přiznat, že u mě panuje nespokojenost. A to hlavně se ziskem bodů a velkou ztrátou na dva vedoucí týmy soutěže. Znám totiž kvalitu současného kádru v Moravanech. Proto konečné podzimní resumé je opravdu pro mě zklamáním.

Jak se při invazi celků z I. A třídy změnil krajský přebor oproti loňské sezoně?
Neřekl bych, že by se úroveň soutěže výrazně změnila. Některé týmy jsou i oživením. Jen se potvrzují má slova o tom, že přechod z I. A třídy o soutěž výše není tak markantní jako z kraje do divize. Stejně jako v loňské sezoně se ukazuje herní a výsledková nestabilita u většiny mužstev. Výjimku tvořily Česká Třebová a Choceň.

Před sezonou jste prohlásil, že se chcete pohybovat v horní polovině tabulky. Jenže jste těsně pod ní. Jaké jsou důvody?
Prohospodaření deseti bodů v zápasech s Heřmanovým Městcem, Dolním Újezdem a rezervami Svitav i Letohradu jsem neskousl doteď. V těchto zápasech jsme zahodili velké množství brankových příležitostí a nedokázali si udržet koncentraci po celých devadesát minut. Soupeři pak z minima dokázali vytěžit maximum a my jsme si mohli jen drbat hlavy.

Dalším vaším cílem bylo po omlazení kádru zabudovat za pochodu do týmu nováčky. Podařilo se alespoň toto?
Své slovo jsem dodržel a do sestavy pouštěl nadějné mladíky. Problém je ale v tom, že tito mladí kluci si nedokážou přenést svou herní výkonnost do každého zápasu. Někdy za to může nekoncentrovanost, jindy zase podcenění z jejich strany. Přesto ale našim fanouškům ukázali, že se na nich stavět dá.

V neposlední řadě jste chtěli vylepšit svojí domácí tvář. Nicméně, to se moc nepovedlo…
V loňské sezoně jsme v domácím prostředí poztráceli řadu bodů, což nás potom poslalo v jarní části do zbytečných bojů o záchranu. Letos jsme chtěli být v tomto ohledu úspěšnější, ale opět jsme se nevyvarovali výpadkům.

Všechny tři prohry přišly od mužstev, která se v tu chvíli nacházela v tabulce pod vámi. Nabízí se loňská paralela, viďte?
Přesně tak. Především prohraný zápas s Dolním Újezdem a jeho konečné skóre mrzí. Zbylé dvě prohry byly bohužel zasloužené. S Třemošnicí jsme předvedli nejhorší domácí vystoupení. Tam to bylo hlavně o přístupu mužstva k utkání. A v zápase se Žamberkem rozhodly především zkušenosti hostujícího celku. V tomhle utkání nám chyběla hlavně nadstavba v útočné fázi…

Naopak s těmi silným jste před vlastními diváky sehráli minimálně vyrovnané partie. Dokáže se mančaft více nabudit proti favoritům?
Určitě na tom něco bude. Zápasy s papírově silnými soupeři jsme zvládli výtečně a potěšili jsme naše fanoušky. V těchto utkáních jsme předvedli kvalitní herní projev a takticky vyzrálý výkon. To, že jsme dokázali porazit Českou Třebovou a s Chocní odehrát naprosto vyrovnanou partii, mi jasně ukázalo, jaké možnosti tohle mužstvo v současném složení má.

Venku je vaše bilance solidní. Jste s osmi body spokojen?
Ne. Konečný zisk není žádná sláva a neodpovídá našim předvedeným výkonům na cizích hřištích. Letos jsme se rozjížděli pomalu. Hned na úvod jsme odehráli nejhorší partii v Poličce, které jsme vítězství hodně ulehčili. Následně jsme ztratili vyhrané utkání v Heřmanově Městci. A do třetice jsme vyšli naprázdno v Hlinsku, kde jsme propadli v defenzivě. Ve zbývajících čtyřech kolech venku jsme už neprohráli, přesto nemůžeme být spokojeni. Bodové ztráty po remízách s béčky Svitav a Letohradu byly naprosto zbytečné.

Hodně gólů střílíte, přesto jste v průběhu podzimu kolikrát mluvil o rezervách v této činnosti. Můžete k tomu dodat více?
Přestože jsme třetí nejlépe střílející tým soutěže, tak tady vidím stále velké rezervy.  A to nás stálo dost důležité body v tom, abychom byli na dostřel vedoucím týmům. Paradoxem je, že jsme se střelecky trápili hlavně v zápasech se soupeři, kdy jsme kontrolovali hru a vytvářeli si řadu gólových příležitostí. Jenže jsme v těchto situacích selhávali. Zarážející je, že se to týkalo především těch zkušenějších hráčů.

Na druhou stranu stále dost branek inkasujete. Co vy na to?
Naše defenziva se oproti loňské sezoně nepatrně zlepšila. Pořád je ale počet obdržených branek i při ofenzivním způsobu naší hry vysoký a dal by se zredukovat. Stále se objevuje dost individuálních chyb, které se opakují. Zkraje jsme měli problémy v začátcích utkání, kdy jsme brzy inkasovali. Příčiny jsem viděl v nekoncentrovanosti mužstva. Také jsme trochu pozměnili způsob rozcvičení před utkáním. Velké problémy jsme měli i v zápasech, kdy jsme na hřišti dominovali. Bohužel jsme nedokázali soupeře dorazit a pak přišlo  jedno lehké podcenění a protivník trestal, čímž se vrátil do hry. Přesně tady se projevila nezkušenost a naivita naší mladé sestavy.

Dlouho jste se bránili remízám a pak „nasekali" tři za sebou…
Do každého zápasu jdu s cílem získat tři body. Tak to tlumočím i mužstvu v kabině. Remízy považuji za velkou ztrátu. Jako tomu bylo v našich zápasech se svitavským a letohradským béčkem. Nicméně domácí plichtu s Chocní, po oboustranně výborném fotbale, beru.

Až na jednu výjimku nejste schopni vyhrát dvakrát po sobě nebo uplést nějakou větší bodovou sérii. Co k tomu chybí?
Ano. Měli jsme šňůru pěti utkání v řadě mezi devátým a třináctým kolem, kdy jsme bodovali. Ale byly v ní tři remízové zápasy, které přece jenom sérii trochu haní. Škoda zbytečné domácí prohry v předposledním kole. Jinak bych byl se závěrečnou třetinou podzimu spokojen. Ale zpět k tomu, proč nedokážeme vyhrát vícero utkání po sobě. Tady to je hlavně o přístupu a laxnosti u některých mladších hráčů. Dokážeme porážet silné týmy z popředí tabulky a následně prohrát s outsiderem. Je to v hlavách kluků a do nich jako trenér ani jako spoluhráč nevidím.

Zvládli jste obě okresní derby. Dá se o vás mluvit jako o specialistech. Čím si to vysvětlujete?
Nevím, jestli to je zvýšenou motivací u kluků?! Většinou se borci v týmech znají a pak je to o tom, že si chtějí navzájem dokázat, kdo je lepší. Nám to zatím vychází a stojí při nás i trocha toho pověstného štěstíčka. Protože, jestli si dobře vzpomínám, tak i v loňské sezoně jsme měli v derby zápasech  nejlepší bilanci. Tak jsme asi v okrese hold ,,nejlepší" v posledních dvou letech (směje se).

Pro vás osobně asi nebylo lehké nastupovat v roli hráče  a zároveň vykonávat funkci trenéra…
Musím vám upřímně říct, že to není ideální řešení. A nevím, zda bych si to dovolil i u jiného mužstva. Mám štěstí, že jsem tady vyrostl. Chodil si sem občas zatrénovat ještě v době, kdy jsem hrál vyšší soutěž. Kluci mě berou a mám u nich pořád ještě trochu respektu. Takže se ta dvojrole dá zvládnout. Jinak ale pohled ze hřiště a z lavičky je diametrálně odlišný. Jako trenér na lavičce dokážete mnohem lépe reagovat na situace na hřišti či samotný průběh hry. To jako hrající trenér máte hodně ztížené.

Nakonec jste se ale rozhodl lavičku dobrovolně opustit. Proč?
O konci jsem uvažoval už v době, kdy jsme byli ještě o soutěž níž v sezoně, kdy jsme postoupili. Definitivně jsem se rozhodl na začátku podzimu. Důvodů je vícero, ale ten hlavní je čas. Rodina si mě v poslední době moc neužila.  Chci to trochu změnit a vrátit ji to. Ještě bych chtěl poděkovat některým starším klukům v klubu, kteří mě v průběhu těchto pěti let pomáhali. Ať už svojí přítomností na hřišti nebo z lavičky jako funkcionáři (úsměv).

Vyberte na závěr nejlepší a nejhorší zápas podzimu…
Nejkvalitnější podívanou jsme nabídli ve zmiňovaném utkání s Chocní. Velmi podařené zápasy herně, i výsledkově byly též s Českou Třebovou, a Litomyšlí v Chrudimi. Nejhorší představení jsme předvedli s Třemošnicí a v Poličce. Podprůměrně jsme hráli i se Žamberkem.