Nové koště dobře mete… V Rosicích sázka na nové trenérské „náčiní“ vyšla. Zpočátku sice trvalo než se pořádně rozkmitalo, ale pak pucovalo jednoho soupeře za druhým. Tím „koštětem“ se stal JIŘÍ ZACKL. Svému týmu prometal cestičku na čtvrté místo I. B třídy. Především v domácím prostředí vymetali fotbalisté s jeho teoretickou pomocí pavučiny ze sítě svých soupeřů.

Rosice po delší době plní své historické postavení: buďto hrát v I. A třídě nebo se vyskytovat v lepší společnosti I. B třídy. Spokojenost?
Určitě spokojenost. Nejen směrem ode mne ale také od vedení či fanoušků. Samozřejmě chyby se vyskytly, ale naštěstí jsem měl k dispozici tolik hráčů, že jsem mohl v případě potřeby použít jiné. Především na pozici beků.

Jaký fotbal vás vynesl na toto lichotivé postavení?
Snažíme se o kombinační fotbal.Hrajeme pečlivě odzadu a mohli jsme se spolehnout na gólmana. Po trochu rozpačitém začátku, kdy jsem se rozkoukával, jsme začali střílet hodně branek. Jsme týmem, který vyznává útočné pojetí hry, žádná destrukce.

Až na jednu výjimku jste si udělali z domácího trávníku nedobytnou pevnost. To v Rosicích rovněž nebylo v posledních letech pravidlem…
Když jsem nastoupil do Rosic, ptali se mě diváci, jestli už naučím kluky konečně vyhrávat i v domácím prostředí. Tak jsme jim jednoduše s chlapci přání splnili (smích). Slyšel jsem, že Rosice doma svazovala povinnost vítězit. Na podzim jsem už žádnou nervozitu na kopačkách svých svěřenců nepozoroval. A když pominu náročnější rosické příznivce, je mi jedno jestli hrajeme doma či venku.

Už jste to nepřímo nakousl. Herně špatné to není z vaší strany ani venku. Co říkáte zisku osmi bodů?
Že jich mohlo být více. Nesmí se opomenout fakt, že jsme hráli na půdě prvních třech týmů tabulky. To nás však neomlouvá. Přesto mělo být bodové konto tučnější. Dodnes mě mrzí první zápas podzimu, kdy jsme v závěru ztratili výhru v Zámrsku. Chci zdůraznit také utkání v Prosetíně. Vedli jsme, soupeř si pomohl vymyšlenou penaltou a ofsajdem. Zvláště si cením remízy na půdě doma velmi silného céčka Pardubic.

Trenér to má vždy v novém působišti těžké. Zdá se, že vy jste si s touto situací poradil s lehkostí. Jaký máte recept na zvládnutí tak poměrně náročného úkolu?
Mám už nějaké zkušenosti, a to rovněž i s I. B třídou na Pardubicku. Ale je to o lidech, o nějaké dohodě. Člověk si musí hned na začátku udělat v oddíle pořádek, říct jak si vzájemnou spolupráci představuje. Chlapci všechny mé požadavky plnili, neměl jsem s tím problém.

Rosice jste dříve nějak sledoval nebo jste šel do neznámého prostředí?
Do neznámého prostředí jsem nešel. V nedávné době tam hrál můj syn, jezdil jsem na jeho zápasy. Navíc jejich bývalý trenér Venca Krupička je můj kamarád, takže jsem měl informace i od něho.

Na první pohled to vypadá, že jste se odhodlal k dost radikálnímu řezu. Pravověrní Rosičáci zmizeli ze sestavy a nahradily je nové tváře z jiných oddílů…
Po odchodu bývalého trenéra se mančaft pomalu rozpadl, zůstalo tam pět lidí. Někteří se sami od sebe rozhodli, že skončí. Nezbývalo mi nic jiného, než si do Rosic přivést nové kluky. Než jsem nastoupil do nového klubu, sešel jsem se stávajícím kapitánem Pozdníkem a on mi podrobně popsal celou situaci. Na jeho slova jsem hodně dal. Majstrštykem pak bylo získání angažmá pro Pavlíčka v průběhu podzimu. Podobný režisér Rosicím v minulosti chyběl. Mladí se teď mají od koho učit.

Právě mladé krvi se rosickému týmu dlouho nedostávalo. Vy jste však dal mládí zelenou, jasnou zelenou. Je to součást vaší trenérské filosofie?
Ano. Pokud je ta možnost, nebojím se zařadit do sestavy mladé hráče. Jsem rád, že tento lehce omlazovací řez se podařil. Jak Matěj Peterka, tak Dominik Rousek bez problému do mančaftu zapadli. Ba co víc. Oba nám obstarávají dost branek. Prvně jmenovaného znám od mládežnických let, věděl jsem, koho si přivádím. Rousek se opravdu povedl, stejně jako Mráz.

Kromě toho, že bodujete, předvádíte hodně atraktivní fotbal. Střílíte poměrně dost branek…
Moje fotbalové krédo je jasné: Musíme dát třikrát více branek než dostat. Samozřejmě, že záleží na tom, kdo proti vám stojí. Abych byl upřímný, I. B třída není moc dobrá soutěž. Kromě prvních pěti týmů tabulky chybí kvalita. Ty ostatní se dají celkem v pohodě přehrát.